Čím začít přípravu firemní strategie, která by zajistila efektivní a dlouhodobou realizaci firemní produkce na jednotném trhu Evropské unie?

Každý stratég, manažer, politik nebo generál dobře ví, že vítězná strategie je optimální kombinací tří veličin: stanovených cílů, existujících podmínek a prostředků, které jsou právě k dispozici. Části této trojčlenky - cíle, prostředky i podmínky - jsou vzájemně úzce provázány. Nelze stanovovat cíle bez toho, aby byly známy podmínky a prostředky. Výběr a užití prostředků je třeba přizpůsobit podmínkám a cílům. Samy podmínky se však jeví rozdílně aktérům s rozdílnými prostředky a cíli. U mnoha strategií je proto obtížné říci, čím přesně začínaly: vizí cíle, získáním určitých prostředků nebo průzkumem vnějších podmínek?

Metodická příprava strategie však nejčastěji postupuje od obecného ke konkrétnímu a začíná tím, co je obecně dáno, co jen málo závisí na vůli toho, kdo strategii tvoří. Tímto pevným výchozím bodem jsou existující podmínky, jinými slovy "vnější prostředí". Firma podniká ve světě, který je již nějakým způsobem zformován, vykazuje známky regulace i téměř anarchické soutěže a prosazují se v něm lépe či hůře poznatelné vývojové tendence. Důkladná analýza tohoto prostředí umožňuje správný odhad šancí, které může firma využít a stejně tak rizik, kterým bude muset čelit.

Prvním krokem v tvorbě strategie je tudíž "zmapování" celkového prostředí, do něhož firma vstupuje.

V kontextu vstupu ČR do Evropské unie je novým prostředím pro všechny české firmy tzv. jednotný trh EU. Podnikatelé i jejich zaměstnanci, spotřebitelé v nejširším slova smyslu, všichni se staneme součástí celku, který svým cílevědomým úsilím o integraci přetváří a dotváří národní, regionální i globální vývojové trendy politicko-právní, hospodářské, technologické a kulturně-demografické. Jde o celek vnitřně integrovaný, v němž se dynamicky spojují vlivy globální, evropsko-integrační a specificky národní i lokální. Právě novinkám v této části "vnějšího prostředí" je věnována podstatná část této publikace. Především zde totiž dojde ke změnám vyvolaným vstupem ČR do EU.

Druhým krokem musí být důkladná analýza užšího okolí firmy, tj. jejího odvětví, v němž podniká.

Analýza odvětví musí každé firmě přinést dva základní poznatky: jaké konkurenční podmínky panují v jejím odvětví v rámci EU a jaký vliv bude mít vstup ČR do EU na toto odvětví. Začlenění do jednotného trhu EU bude dalším krokem v transformaci všech odvětví domácí ekonomiky. Konečným výsledkem bude velmi těsné propojení většiny odvětví ekonomiky ČR s odpovídajícími sektory evropského trhu. Příprava firemní strategie musí tudíž odrážet poznání změn, které lze v daném odvětví očekávat, jakož i analýzu cílového "užšího okolí", kterým bude plně integrované odvětví jednotného evropského trhu. Tato publikace nemapuje dopady na všechna odvětví české ekonomiky ani neanalyzuje trhy, zákazníky a konkurenty v jednotlivých odvětvích hospodářství Evropské unie. Nabízí však obecné schéma, které lze v případě potřeby naplnit konkrétními údaji a dospět ke kýžené analýze "užšího okolí" firmy.

Třetím krokem přípravy strategie již musí být vnitřní analýza vlastní firmy. Poznané podmínky je třeba porovnat s existujícími prostředky.

Každá firma by si měla být již před vstupem ČR do Evropské unie dobře vědoma toho, jaké jsou ve světle nadcházejících změn její silné a slabé tránky. Porovnáním příležitostí, které nové vnější prostředí jednotného trhu EU přinese, se silnými stránkami firmy je předpokladem pro nalezení strategických výhod a příležitostí. Hledaná firemní strategie pak bude samozřejmě zacílena na maximální využití těch strategických příležitostí, které obstojí v testu udržitelnosti. Po té musí následovat porovnání hrozeb nového prostředí s existujícími slabinami firmy. Vhodná strategie musí směřovat i k odvrácení rizik, s nimiž by se firma mohla na své "cestě do EU" potkat. I v této části může publikace nabídnout jen obecné schéma, SWOT analýzu "průměrné české firmy před branami EU", která však může být dobrým vodítkem pro individuální, velmi konkrétní analýzu.

Čtvrtým krokem je samotná formulace strategie. Firmu je třeba nasměrovat tak, aby měla zajištěno přežití a prosperitu na jednotném evropském trhu.

Ani obecné rady, které může v tomto bodě publikace nabídnout, nepostrádají na významu. Jednotný evropský trh je budován prakticky od roku 1957 a specifickou prioritou členských zemí i orgánů EU se stal po roce 1986. Oficiálně jednotný trh "funguje" od roku 1993. Navíc od ledna 1999 byl jednotný trh doplněn v jedenácti členských zemích (od ledna 2001 ve dvanácti) i jednotnou měnou. Tato relativně dlouhá historie integrace západoevropských trhů nabízí bohatství statistických údajů, případových studií i odzkoušených firemních strategií, z nichž je možné vyvodit velmi konkrétní doporučení pro vlastní firmu.

Zdroj: Jak obstát v Evropě - Strategie podnikání na jednotném trhu EU, Václav Šmejkal a kol., server Centra pro evropskou integraci při HK ČR DOC