Všechno, co v pondělí v noci zbylo z bezejmenné lodi, byla gumová pneumatika pohupující se na hladině. Jí se přídržovali z posledních sil dvě ženy a jeden muž - jediný důkaz, že dalších asi 60 - 70 lidí, kteří se pokusili proniknout do Evropské unie, zahynuli.

Zpráva se skoro nedostala do světových médií.

Vedoucí představitelé EU, kteří se sešli na summitu v řecké Soluni, se však takovýmito problémy nehodlají zabývat, napsal včera britský deník Independent.

Namísto toho, aby se zabývali problémy, které vedou lidi k zoufalým snahám dostat se do Evropské unie, řeší to, jak zrychlit jejich deportace, případně je umisťovat v dočasných táborech či v "ochranných zónách" mimo území EU.

Připravují toto "řešení, protože zoufalí lidé na této Zemi - z válečných zón a z ekonomik, zničených dlouholetou špatnou vládou - se ze všech sil snaží pronikat do Evropy. Ve středu bylo zadrženo 116 přistěhovalců na lodi v Gibraltarské úžině, na nejjižnější italské pevnině přistálo za poslední měsíc více než 1000 přistěhovalců z Afriky.

Umberto Bossi, ministr v italské vládě, která nyní na půl roku převezme prezidentství EU, tento týden prohlásil: "Chci slyšet hluk děl. Přistěhovalci musejí být stíháni a chyceni. A na druhé či třetí varování - bum! Střílejte na ně z děl. Jinak to nikdy neskončí."

Sahro Axnadová, dvacetiletá Somálka, přiklopýtala na břeh minulý týden v Lampeduse, v náručí držela svou tříletou dceru, která vážila 7 kg, třikrát méně, než je normální váha. "Utekla jsem, protože v Somálsku všechny zabíjejí. Nechala jsem doma manžela a rodiče. Soranie je nemocná. Odešla jsem z domova, abych ji zachránila."

V poslední katastrofě, která postihla dřevěnou loď, jaké vyplouvají z tuniských přístavů, zahynuli až na tři osoby všichni cestující. Tři přeživší svědčili v nemocnici v Palermu, že se loď "náhle zatřásla". Byla jen 15 metrů dlouhá a tak přecpaná, že byl její okraj sotva nad hladinou. Pak se v postranici objevila díra a během několika minut se loď potopila.

Stalo se to toto pondělí, v sicilském kanálu, který se stal hřbitovem pro stovky přistěhovalců. Tuniský rybářský člun zachránil tři přeživší osoby téměř u cíle. Bylo nalezeno jen sedm mrtvol. Nikdo neví, kolik lidí na lodi bylo. V roce 1996 se na témže místě potopila loď s 300 přistěhovalci - nepřežil tehdy nikdo.

Přistěhovalci však přistávají na italském pobřeží dál. Za poslední tři týdny více než 1000.

Účastníci summitu EU v Soluni se ve čtvrtek večer zabývali tím, jak více utěsnit hranice Evropské unie vůči uprchlíkům a jak je efektivněji vracet do původních zemí.

Nikdo se však nebude zabývat důvody, které vedou přistěhovalce k opouštění svých domovů: obchodními bariérami, které brání přístupu zboží z třetího světa do Evropy, ani miliardami euro, které jsou vypláceny evropským zemědělským baronům a koncernům a způsobují v rozvojovém světě hospodářskou katastrofu.

Nikdo se na summitu v Řecku nebude pozastavovat nad tím, proč jsou napříkld podrobovány řezané květiny z Keni tvrdým clům, zabraňujícím jejich dovozu do Evropy, anebo proč Evropská unie vyváží ovoce a zeleninu do Senegalu za dumpingové ceny a poškozuje tak místní pěstitele. Dumping do třetího světa provádějí i Spojené státy.

Británie nedávno navrhovala, aby Evropská unie odvážela uprchlíky do střežených táborů mimo své území - v Albánii a v Chorvatsku - pouze rozhořčení v Bruselu nad tímto britským návrhem vedlo k tomu, že "plán na koncentrační tábory" byl zrušen. Pro uprchlíky však mají být vytvořeny "ochranné zóny" nyní přímo v Africe.

V Soluni se nebude hovořit ani o rozmělněných změnách Společné zemědělské politiky EU, která poskytuje západoevropským farmářům dotace ve výši 40 miliard euro.

Loni v červenci na summitu v Seville navrhla Británie a Španělsko, aby rozvojovým zemím, které nebudou spolupracovat s přijímáním uprchlíků vyhoštěných z Evropy, byla snížena hospodářská pomoc. Odmítla to tehdejší britská ministryně pro mezinárodní rozvoj Clare Shortová jako "morálně odpudivý" návrh. Nakonec - ke zklamání britského a španělského premiéra - tento návrh zablokovala Francie.

Podle humanitární organizace Oxfam vydává v současnosti EU 20 milionů euro na posilování albánské policie - je to dvojnásobek částky, jaká jde na modernizaci tamější infrastruktury a průmyslu. Pšenice, kterou EU vyváží do Albánie, tam vyvolala krizi v zemědělství a dohnala mnoho tamějších zemědělců k bankrotu. Desetitisíce Albánců nyní ilegálně pracují v Řecku, v Itálii a v jiných zemích EU.

Poškozováním ekonomiky rozvojových zemí prostřednictvím dumpingového vývozu, a tedy ožebračováním tamějších místních lidí si EU přistěhovalecký problém sama vytváří, míní list Independent..