"Je to tak, že pokud nedojde k zásadním změnám, americká a britská strategie ohledně stabilizace a rekonstrukce Afghánistánu brzo selže," sdělil listu Daily Telegraph nejmenovaný evropský velvyslanec v Kábulu.

Experti zastávají názor, že to, že Američané nechtějí anebo nemohou poskytnout Afghánistánu větší míru bezpečnosti, způsobuje, že v zemi se opět šíří bezvládí a anarchie, v jejichž důsledku se dostal k moci Talibán

Stoupenci Talibánu se zregenerovali a útočí na americké a afghánské vládní jednotky na jihu a na východě země raketami, bombami a organizují únosy a léčky. V těchto částech země humanitární pomoc skoro ještě nezačala a už se začíná zastavovat.

Afgánští činitelé, pracovníci humanitárních organizací a Lakhdar Brahimi, zvláštní velvyslanec OSN, požadují, aby byly rozšířeny mírové sbory. V současnosti je totiž v Afghánistánu jen 5500 mezinárodních bezpečnostních jednotek a fungují pouze v Kábulu.

Avšak americký ministr obrany Rumsfeld konstatoval v květnu, že je "většina Afghánistánu stabilizována" a odmítl do země vyslat další vojáky.

Namísto toho se Američané snaží vytvářet regionální rekonstrukční týmy: v některých afghánských městech pracují skupiny, skládající se z přibližně jednoho sta příslušníků speciálních jednotek, humanitárních pracovníků a techniků.

Amerika má zatím v Afghánistánu celkem tři (!) takové týmy a Británie připravuje jeden další.

Kharzai také zoufale potřebuje peníze. Afghánistán podle tamějšího ministra financí potřebuje během následujících pěti let alespoň 15 miliard dolarů a nikoliv jen 4,5 milionů dolarů, které loni byly Afgháncům přislíbeny.

Afghánský ministr financí konstatoval, že kdyby k těmto 15 miliardám dolarů přidal tutéž částku na investicích soukromý sektor, hospodářský růst Afghánistánu by stoupl na 12-14 procent ročně po dobu pěti let a Afghánistán by se dostal z nynější chudoby a deprivace.