Po dalším roce se o něco podobného pokoušejí BL v osobě samotného Jana Čulíka... Vraťme se proto o rok zpět a pokusme se rekapitulovat, o co vlastně šlo. Romové se z Kuřimi do Neštěmic skutečně stěhovali. Od prosince roku 2000 do konce roku 2001 se z Kuřimi do ústecké městské části přestěhovalo několik romských rodin s několika desítkami členů. Kuřimská radnice byla některými sdělovacími prostředky obviněna, že se tak děje organizovaně a s pomocí kuřimských radních. Ti údajně dali svým romským spoluobčanům návod, jak ve věci postupovat. Vše mělo být založeno na prodeji městských bytů obývaných Romy třetím osobám, a to oficiálně hluboko pod tržní cenou. Radnice Romům prý také odpustila dlužné nájemné a penále z prodlení. Noví nabyvatelé obecních bytů pak původním romským nájemcům měli zaplatit odstupné dopočítané do tržní ceny bytu. Za takto získané peníze si Romové nakoupili nové a větší byty v Ústí nad Labem, kde se i přihlásili k trvalému pobytu. Sdělovací prostředky, které tyto zprávy přinesly, se odvolávaly na výroky starosty ústecké městské části Neštěmice Pavla Tošovského.

Takovéto jednání zástupci města Kuřim důrazně odmítali a odmítají. "Považuji tyto zprávy za spekulace, založené na nereálných základech a iracionálním vnímání světa," řekl Igor Poledňák, tehdejší starosta města Kuřim. "Vztahy ve městě mezi většinou a všemi menšinami jsou nadprůměrně dobré a město netrpí problémy, které jsou mu podsouvány. Jsem přesvědčen, že je to mimo jiné tím, že město nerozlišuje své občany podle barvy kůže a každému měří stejně, jak v dobrém, tak i ve zlém," uvedl dále bývalý starosta Poledňák.

Stěhování některých kuřimských občanů do Neštěmic bylo skutečně vyvoláno jejich složitou sociální situací. Šlo o rodiny s několika dětmi, které v Kuřimi bydlely v malých bytech 1+1 nebo 2+1 a neměly šanci získat zde větší. Ceny bytů v Kuřimi totiž patří k nejvyšším v České republice, byty jsou zde několikanásobně dražší než srovnatelné byty v Ústí nad Labem. Za cenu bytu 1+1 v Kuřimi lze v Ústí pořídit byt 4+1. Možnost získat větší byt pro početné rodiny uvedl jako hlavní důvod stěhování i Vojtěch Lučka, jehož děti i s rodinami patří mezi ty, kteří opustili Kuřim. "Kluci tady měli byty 1+1 nebo 2+1 a přitom mají dvě nebo tři děti. V tom se přece nedá normálně žít," řekl Lučka. "V Kuřimi jsme sice doma, ale kde by ty děcka vzaly peníze na větší byt," dodal.

Mechanismus prodeje obecních bytů fyzickým osobám v Kuřimi je poměrně složitý. Řídí se sedm let starou vyhláškou, která umožňuje prodej bytů i třetím osobám a stanovuje cenu, která je výrazně nižší než tržní. Například cena bytu 2+1 v současnosti činí něco více než 200 tisíc korun. Cena, za kterou tyto byty dnes běžně nabízejí realitní kanceláře, je přitom podle kvality a polohy bytu asi 650 až 900 tisíc korun. Prodej bytů třetím osobám je přitom poměrně častý, děje se tak bezmála v polovině případů.

Celá záležitost byla pro město Kuřim velmi nepříjemná. "Jedná se o citlivé téma a v nedávné minulosti jsme mohli být právě v Ústí nad Labem svědky toho, kam až se mohou podobné případy dostat," řekl starosta Poledňák. Kausa v té době znepříjemňovala život i romským rodinám, kterých se týkala. "Strašně mě štve, co se o všem píše nebo vysílá v televizi," uvedl tehdy Vojtěch Lučka. "Copak jsme udělali něco nenormálního? Nebo někomu vadí, že se rodina se třemi dětmi odstěhuje do čtyřpokojového bytu? Nebo v tomhle státě platí zákony jenom pro někoho?" kladl otázky Lučka.

O tom, že v kuřimští radní netrpí xenofobií, svědčí i fakt, že od roku 1996 každoročně město uvolnilo průměrně jeden byt pro řešení otázky uprchlíků. Nový domov tak v Kuřimi našly čtyři rodiny arménské, jedna vietnamská, běloruská a ruská. První z těchto rodin, Arméni, navíc získali v Kuřimi byt bez jakékoliv podpory imigračního programu ministerstva vnitra.

Drago Sukalovský, tiskový mluvčí Městského úřadu Kuřim