7. 10. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 10. 2002

Španělsko čelí výzvě nacionalismu

Krásná a pohodová země za Pyrenejemi by nám mohla sloužit jako laboratoř porovnávacích politických studií. Stejně jako my, s náskokem 17 let před námi, se pustila cestou přechodu od diktatury k demokracii. Franko byl prozíravější než komunisté a umožnil cílenou přípravu budoucího krále Juana Carlose na pokojné převzetí moci. Ten pak působil jako stabilizátor politického vývoje a postaral se o pokojný ráz změn. Ani zde nedošlo ke krvavému vyúčtování se stoupenci starého režimu. Stabilizační role Juana Carlose znemožnila i pokus o použití vojenské diktatury jako nástroje k překonání různých potíží, bez kterých se stejně jako u nás změna režimu neobešla.

Dnes je Španělsko demokratickou, poklidnou zemí, jejíž obyvatelstvo se dobře vyrovnalo se začleněním do Evropské Unie. Ale nic není dokonalé. Ve Španělsku žije několik národů a i oblasti s převahou španělsky mluvícího obyvatelstva mají různorodé státoprávní, historické a kulturní tradice, které se zejména Frankův režim snažil potlačit. "Skvrnou na kráse" španělského politického života se proto stal nacionalismus, který je zejména v Baskicku podhoubím pro krvavý terorismus. Ten se zrodil za občanské války a následném odboji proti Frankovi. Pouhá změna režimu se části Basků nakonec nezdála být dostatečným řešením jejich požadavků na sebeurčení, a proto pokračovali dále v nesmyslném zabíjení. Jejich útokům padají za obět nevinní lidé, jejichž zbytečná smrt španělskou vládu stejně neoslabí. Násilným vynucováním podpory místního obyvatelstva dokonce dochází ke zhoršování kvality života v oblasti. Vláda José Marii Aznara proto v poslední době značně přitvrdila v postupu proti příslušníkům organizace ETA a jejímu zázemí. Proběhla řada úspěšných policejních akcií, při kterých skončili ve vězení, nejen řadoví "etarové", ale také někteří jejich předáci.Velkou pozornost vyvolal zákaz činnosti strany Herri Batasuna, která se považuje za veřejnou odnož organizace ETA. Protože je Španělsko velmi demokratické a hlas voličů je hlas boží, poslanecké mandáty baskických nacionalistů nezanikly a následně rychle vznikla nová strana, Socializtas Abertsaleak, pokračující v činnosti své zakázané předchůdkyně. ETA se ovšem nevzdala, odpovídá dalšími atentáty a demonstracemi, k jejichž uskutečnění úspěšně využívá i pohřbů svých padlých spolubojovníků.

Největší a určitě svými důsledky nejvýznamnější překvapení do tohoto dění však přišlo ze strany, z které je nikdo nečekal. Zapůsobilo proto velmi silně. Předseda autonomní baskické vlády, LEHENDEKARI, Juan José Ibarretxe, vystoupil v zemském parlamentu se zásadním projevem, v němž navrhl řešit situaci přeměnou Baskicka na samostatný stát, volně přičleněný ke Španělsku, a doporučil tento postup i jako recept na řešení vztahů dalších autonomií k centrální španělské vládě. Jeho představa zahrnuje také samostatné členství Baskicka v Evropské unii a samostatné vystupování při všech veřejných akcích mezinárodního významu.Značně připomíná požadavky slovenské reprezentace na počátcích jednání o změnu uspořádání česko-slovenských vztahů. Pokud by tedy ostatní autonomie vzaly za svou Ibarretxeho výzvu, Španělsko by se časem změnilo z unitárního státu s rozvinutou samosprávou národních a historických celků v konfederaci.

Ibarretxeho návrh nevyvolal nadšení na žádné straně. Nejvyšší státní představitelé (zatím s výjimkou krále Juana Carlose) a předáci velkých politických stran jej odsoudili a jednotně poukázali na to, že předseda autonomní vlády poněkud pozapomněl na nutnost boje proti terorismu, který reálně ohrožuje bezpečnost a svobodu občanů Baskicka, zatím co španělský útlak ve skutečnosti neexistuje. José María Aznar nezastřeně pohrozil použitím právních prostředků k obraně jednoty Španělska a ministr obrany dokonce lehendekarimu veřejně vzkázal, že v krajním případě se o jednotu královstvípostará armáda. Ale ani u radikálních nacionalistů Ibarretxe neuspěl: ti jeho projekt konfederalizace Španělska označili za zradu národních zájmů Basků.

Nicméně napříč politickým spektrem se našlo nemálo politiků, kteří na ostrou reakci představitelů ústředních orgánů reagovali odmítavě a doporučili hledat cestu dále jednáním. Významné podpory se lehendekarimu dostalo od nejvýznamnějšího průkopníka autonomního uspořádání Španělska, Jordi Pujola, který stojí již 22 let v čele katalánské autonomní vlády. Je v této souvislosti zajímavé, že podobný projekt Pujol předložil k veřejné diskusi právě před deseti lety. Dnes se však kupodivu k baskické iniciativě nepřipojil a potvrdil, že Katalánsko půjde i nadále cestou prohlubování autonomie. Nebyl by to však starý zkušený politický lišák, kdyby nezachytil lehendekariho nahrávku na smeč: Katalánsko nyní žádá předání dalších pravomocí centrálních orgánů autonomní správě, a to v rozsahu 88 položek. Španělská vláda se požadavky zabývá a není pochyb o tom, že aspon část z nich dojde uplatnění.

V této chvíli je obtížné předpovídat další vývoj. Odstředivé tendence Basků a částečně i jiných nešpanělských národů mají svůj věcný základ v jazykové odlišnosti a rozdílnosti tradic. Nelze je patrně vyřešit násilím. Postupné úpravy vztahů mezi ústřední vládou a autonomiemi od centralismu unitárního státu směrem k prohlubující se autonomii historických a národnostních celků jsou důležitým prvkem politické shody mezi většinou španělských politických sil již od pádu frankismu. Určitě dojde k dalšímu vývoji, jehož hloubku a rozsah nelze dnes odhadnout. Lze si jen přát, aby se obešel bez krveprolití.

                 
Obsah vydání       7. 10. 2002
7. 10. 2002 Liga lidských práv začíná oficiálně působit v České republice
7. 10. 2002 Klíčovým faktorem při jednání Rady bezpečnosti o Iráku je ropa
6. 10. 2002 Osama bin Laden "je naživu"
7. 10. 2002 Afghánistán: rok po zahájení války
7. 10. 2002 U dívek pod dvacet, které kouří, se zvyšuje riziko rakoviny prsu o 70 procent
7. 10. 2002 Británie pokračuje s genovou terapií navzdory obavám, že vyvolává leukémii
7. 10. 2002 Kandidát Martin  Štumpf
7. 10. 2002 Španělsko čelí výzvě nacionalismu Zdeněk  Jemelík
7. 10. 2002 Víkend v českých médiích: Když dva dělají totéž, není to totéž Josef  Trnka
7. 10. 2002 Médiá sa môžu aj odtrhnúť z reťaze Lubomír  Sedláčik
7. 10. 2002 Chceme lepší přístup k internetu v ČR
7. 10. 2002 Výzva k rozšíření internetu v České republice
7. 10. 2002 ADSL v Dánsku Miloslav  Sova, Václav  Rada
4. 10. 2002 Válka v Iráku: Cílem je globální nadvláda USA
3. 10. 2002 Americká strategie bezpečnosti státu: dárek antiamerikanismu po celém světě
7. 10. 2002 V pátek se šířil virus Bugbear po světě každým 160. emailem
5. 10. 2002 Charakteristiky viru W32Bugbear@mm
3. 10. 2002 Pozor na viry! Aktualizujte si, prosím, svůj protivirový program
4. 10. 2002 Zaslal virus: Jak banální...
1. 10. 2002 Sponzorům OSBL