Přicházejí nám péčí viru bugbear do redakce útržky nejrůznějších mailů čtenářů. Z níže uvedeného vyplývá, že rozhodnete-li se pro manželskou nevěru, měli byste si alespoň vybavit počítač kvalitním antivirovým programem... Jinak variace na téma "Já svého manžela strašně miluji, ale..." je docela neobjevná... Nebo ne?

Mily Milane,

je mi lito, ze jsi nemocny a ze se Ti po vcerejsku neudelalo lepe. Ale zase na druhou stranu je dobre, ze jsi hezky v postylce a nemuzeme spolu mluvit. Ne ze bych Ti prala neco spatneho, jen jsem dnes zvladla udelat hodne prace. Vstavala jsem uz rano v pul sedme. Prace mi zabranovala premyslet o tom, co se s nami udalo v pondeli. Pravda je, ze pokud jsem zrovna mela chvilku volnou, vynorily se mi v hlave vzpominky na nase posledni setkani a pritom jsem se usmivala. Ale musim se Ti sverit s necim co mne moc trapi a chci, aby jsi (sic!) to vedel. Moc jsem se na nase setkani tesila a predstavovala si ho stejne, jak jsi mi ho popisoval. Ano bylo to skoro dle nasich predstav, jen moje nervova soustava byla trochu slabsi, nez jsem ocekavala. Premyslela jsem o tom, proc jsem nedokazala vypnout a opravdu byt jen s Tebou. Je to tim, ze mi hodne zalezi na Pavlovi a strach z prozrazeni byl silnejsi nez ja. A i kdyz ty mluvis o Kvete, citim, ze ji mas opravdu rad a nechces ji ublizit. To se mi na Tobe libi, protoze ne kazdy zenaty muz tohle umi priznat. Ja sveho o muze take moc miluji, ale jsou

(Osobní jména jsme změnili.)