Ta se projevila ve výběru poslední interviewované osobnosti (pomiňme další zarážející fakt, že totiž dosud v Instinktu nikdo nezpovídal žádného úspěšného muže - že by feminismus naruby?). Nejlepší bylo v tomto ohledu první číslo, kde se prezentovala jedna z nejuznávanějších současných českých hereček Tereza Brodská. Instinktu se podařilo to, co málokterému tištěnému médiu v ČR - přemluvit tuto herečku k rozhovoru. Interview s Janou Kirschner v čísle 3 bylo v pořádku, stejně jako představení Petry Procházkové v čísle dalším. V Instinktu z minulého týdne představila redakce v interview mladší sestru známé české herečky Anny Geislerové Ester (rozhovor najdete pod linkem http://www.instinkt-online.cz/obsah/rozhovor.html).

Je třeba říci, že se autorům rozhovoru M. Dobiášové a J. Tobiášovi podařila těžká věc - zaplnit 6 (!) stran časopisu psaním o ničem. Interviewovaná herečka nesdělila nic nejen o obecnějších věcech (aspoň spjatých s její branží - divadlem), ale ani sama o sobě, protože ona - jářku! - nemá názor!

Lze argumentovat tím, že je to teenager, který má na "beznázoří" nárok. Ano, to je jistě pravda, ale pak by měl na řadu přijít editor, který zváží, zda je podobný text nezbytné otiskovat.

Linie Brodská - Kirschner - Procházková - Geislerová je poněkud nevyvážená právě proto, že posledně jmenovanou začínající herečku vyzdvihuje na úroveň předchozích představených žen. Proto se zdá jako reálná úvaha, že rozhovor byl jen nepříliš vydařeným pokusem, jak otisknout fotografie této herečky, kterých je ovšem vzhledem k sousedství s nepovedeným textem škoda, protože se skutečně vydařily. Pouze publikování fotografií s příslušnými popiskami by zajisté bylo efektivnější a k interviewované i milosrdnější...

Po čtyřech vydaných číslech čtenáři, jak se obávám, ještě netuší, kam nový časopis Instinkt směřuje. Nemá pevný profil ani orientaci (např. na rozdíl od Týdne jakožto nejčtenějšího ekonomicko-politického "zpravodaje"), rubriky se teprve rozbíhají a hledají svou tvář. V prvním čísle se vyjádřil Sebastian Pawlowski (vydavatel), že při koncipování Instinktu čerpali autoři inspiraci u německého Sternu a u dalších - nespecifikovaných - periodik USA, Itálie či Británie. Možná se měli lépe dívat - prozatím Instinkt připomíná méně profilovaného bratříčka týdeníku Spy v jeho počátcích, kdy se z něj tehdejší šéfredaktor Balšínek snažil udělat kulturně orientovanou revue, která se nevyhýbá snesitelné "drbárně", ale která zároveň přináší slušné kritiky a reportáže.

Možná by bývalo stálo za to, aby vydavatelé Týdne věnovali svou přebytečnou energii (a případně peníze) do dalšího rozšíření časopisu Týden namísto do nového projektu, který prozatím nepřesvědčil o nutnosti své existence. Oproti Instinktu však Týden pod Balšínkovým vedením "vyrostl" v týdeník evropské úrovně - ať už se zmíním o nebojácnosti (konečně!) jeho novinářů zpovídat mocné této země tak, aby se čtenář něco dozvěděl, o pravidelném ironickém pozastavení Jana Krause nad uplynulým týdnem či výmluvných analýzách české společnosti a politiky.