Navrhovaná evropsko-americká obchodní dohoda vážně ohrožuje suverenitu evropských zemí

14. 1. 2014

Svoboda evropských zemí činit kroky proti globálnímu oteplování, ochraňovat zákazníky nebo zaručit existenci státního zdravotnictví, jaké funguje například v Británii a poskytuje zdravotní péči pacientům zadarmo, ohrozí nová obchodní dohoda, vyjednávaná mezi Evropou a Spojenými státy, varují britští poslanci a nezávislí aktivisté.

Podle návrhu dohody, který podporuje Evropská komise, by po jejím podepsání získaly multinacionální společnosti obrovské pravomoci žalovat vlády Evropské unie pro přijímání státní politiky, o níž usoudí, že "diskriminuje" volný obchod.

Aktivisté varují, že podobné obchodní dohody, uzavřené jinde ve světě, vedou k tomu, že vlády čelí žalobám za to, že přijaly opatření ve veřejném zájmu - jako třeba zákaz kouření - protože taková opatření "poškozují zahraniční investory".

PŘEČETLI JSME:

Muži zaviní v Česku čtyřikrát více nehod než ženy

14. 1. 2014

(Křižovatky jsou v ČR nesmírně nebezpečné, protože skoro nikde nebyly zavedeny kruhové objezdy, i když ve většině míst by víceméně stačilo jen překreslit bílé značení na křižovatce. Jinými slovy: Zdá se, že muži bourají, protože jezdí jak idioti, kdežto ženy bourají v důsledku nebezpečnosti a nedomyšlenosti české silniční infrastruktury, pozn. JČ)

PPS. Tato zpráva ČTK, vydaná Ministerstvem dopravy ČR (BESIP), vyvolala u četných mužských čtenářů poněkud zuřivé reakce. Mnozí poukazují na to, že zpráva nezohledňuje, že muží údajně řídí daleko častěji než ženy. Tak zaprvé, zpráva uvádí, že z držitelů řidičských průkazů je 56 procent mužů, 44 procent žen. Kdosi nám poslal - zjevně subjektivní - statistiku, kolik kilometrů na českých silnicích najezdí muži a kolik ženy. Snad z ní vyplývá, že je mírně větší počet žen než mužů, které najezdí málo kilometrů, je mírně větší počet mužů než žen, které najezdí velké množství kilometrů. Obecně je dlouhá léta známo, že ženy jsou daleko bezpečnější řidičky než muži, což se odráželo donedávna ve skutečnosti, že řidičské pojištění bylo levnější pro ženy než muže - než to Evropská unie z důvodů "genderové nerovnosti" zatrhla. Pokud máte proti této zprávě námitky, prosím obracejte se přímo na ČTK případně na Ministerstvo dopravy ČR. (JČ) :)

K tomu: Světové hospodářské fórum: ČR je v rovnosti pohlaví na 83. místě ve světě!

BRITÁNIE:

Konzervativní poslankyně varovala v televizi před "přílivovou vlnou imigrantů z Jugoslávie"

14. 1. 2014

Nadine Dorris, poslankyně britské Konzervativní strany, varovala v pořadu televize BBC Question Time před "přílivovou vlnou přistěhovalců z Jugoslávie" - která už léta neexistuje, jak připomněl deník Independent.

Dorrisová konstatovala v televizní diskusi: "Zatím sice k přílivové vlně nedošlo, ale může k ní dojít zítra, může k ní dojít příští rok - prostě nevíme - a to je problém. Mohlo by dojít k přílivové vlně přistěhovalců z Jugoslávie."

Dorrisová těmito slovy reagovala na dotaz rumunského člena divácké obce, který se zeptal, zda poté, co se ukázalo, že k žádné přílivové vlně imigrantů z Rumunska a Bulharska po 1. lednu 2014 do Británie nedošlo, přestanou britská média publikovat "rasistickou rétoriku".

Její chybě se pak celý den vysmívali uživatelé Twitteru. Jeden uživatel například napsal: "Jugoslávie už před určitou dobou přestala existovat. Její rozpad vyvolal drobné pozdvižení. Vy jste si toho jaksi nepovšimla."

Dorrisová, poslankyně za volební okrsek Mid Bedforshire, jíž se přezdívá "šílená Nad" ("Mad Nad") byla v roce 2012 dočasně suspendována z poslaneckého klubu Konzervativní strany za to, že vystoupila v bulvární televizní reality show I'm a Celebrity, Get me out of Here.

Podrobnosti v angličtině ZDE

SKANDÁL:

Je pro Miloše Zemana postižení občana exekucemi diskreditační?

14. 1. 2014 / Jan Čulík

Pozoruhodná je argumentace Miloše Zemana, že neomilostní duševně postiženého a vážně nemocného občana, mj. i proto, že "na něho a jeho rodinu byly vyhlášeny desítky exekucí". Všichni vědí, že český zákon o exekucích je nespravedlivý a existenčně likvidační. Je alarmující, pokud ho tímto výrokem Zeman schvaluje.

Zdá se, jak na to poukázali už mnozí, že Zeman prostě nemá na Pražském hradě dostatečně odborné zázemí a o důležitých věcech rozhoduje střelbou od boku a diletantsky.

Tak jsem spadl do exekuce 3

13. 1. 2014

V této zemi zákony opravdu nechrání nevinné a nezúčastněné, píše Karel Hofer.

Toto mi odpověděl exekutor:

Dobrý den,

v reakci na Váš přípis ze dne 04.01.2014 sděluji, že dle ust. § 42 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění účinném po 01.01.2014, lze exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů vést také tehdy, jde-li o vymáhání dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely exekuce považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

S pozdravem

Šárka Paulíková

pověřená soudním exekutorem

JUDr. Petrem Kociánem

Exekutorský úřad Brno-venkov

Veveří 125, 616 45 Brno

Pozn. JČ: A co na to právníci? Může český právní řád a právní řád Evropské unie skutečně tolerovat tuto nespravedlnost?

Přijdeme o střechu nad hlavou

14. 1. 2014

Píšete o tom pánovi s tou exekucí, ale já jsem o téhle zrůdnosti, která je v novém občanském zákoníku vám psala už dávno, upozorňovala jsem na to také proto, že se mně to také tyká, píšu politikům, ptám se, píše Yvona Horáková.

Zeptala jsem se i pana JUDr. Eliáše, je to vlastně otec nového občanského zákoníku a ten mně odpověděl, že to není možné, pakliže manžel udělal dluh 7 let před manželstvím.

My asi takhle příjdem o střechu nad hlavou, já jsem ten dluh taky nikdy neudělala, ani jsem v té době manžela neznala, potrestaná snad už jsem, že jsem si ho vzala a splácíme.

Takhle já bojuji s JUDr. Tvrdkovou už nějáky rok, zjistila jsem, že sama mělá již kárné řízení. Dali mně exekuci na důchod, ale mám ho tak nízký, že z něj nelze nic vzít. Může se pán zkusit obrátit na soud, momentálně je situace taková, že záleži jak si to soudce vyloží, jestli jde o takz. dluh převzatý, nebo ne. Oni ani právnící v tom nemají jasno, k občanskému zákoníku není žádný prováděcí předpis nic.

Pan Sobotka z ČSSD, odpověděl, že již sestavuji tým odborníků kvůli občanskémáu zákoníku, prostě bla bla.

Moc se snažím, ale asi nás bude hodně, nemohli byste zkusit právníka dobrovolníka, ochotného pomoct totál. chudým lidem. Jednou jsem žádala advokátní komoru, jednoho mně přidělili, tan mně rovnou řekl, že se s tím nedá nic dělat.

Musíme přeci dokázet, že to je totální blbost, nebo snad kolektivní vina?

Děkuji Horáková

Gates, aneb O "dvoustranném spiknutí" v americké zahraniční politice

14. 1. 2014 / Karel Dolejší

Bývalý americký ministr obrany Robert Gates čelí kritice za publikaci pamětí nazvaných pateticky Duty (Povinnost). Ostře v nich kritizuje Obamovu administrativu, v níž působil během prvního funkčního období. Výhrady vyjádřil zejména k práci prezidentových poradců, kteří proti názorům ministrů i poradce pro národní bezpečnost prosazovali invazi do Libye nebo intervenci v Egyptě. Za to, že tito lidé měli větší vliv než ministři, však podle Gatese nese odpovědnost především Obama osobně.

Metanolová aféra

14. 1. 2014

Vážený pane Čulíku,

pomozte mi, prosím, osvěžit mou paměť. Vybavuje se Vám, že se některý z členů Nečasova vládního kabinetu omluvil poškozeným a pozůstalým v metanolové aféře? Já se na to nepamatuji, ale nechtěl bych nikomu křivdit, píše Milan Urie.

Pozn. JČ: A dostali poškození a pozůstalí od státu odškodné?

Podivná ideologie ODS

14. 1. 2014

Toto ale není ideologie západních konzervativních stran, ... (pozn. JČ)

Budu prostě sarkastická

13. 1. 2014 / Veronika Sušová-Salminen

Nemůžu si pomoct, ale budu prostě sarkastická. Tohle je opravdu výrok dne:

Já fakt nevím, ale pořád si ještě pamatuju tu osprostlou "slečnu", se kterou se Karel Schwarzenberg producíruje. A takhle já si katolíka, člena Řádu zlatého rouna, ženatého muže a "morální autoritu" prostě nepředstavuju. S prominutím ti se s lacinýma kurvičkama netahají.

Aneb Ať žije pokrytectví.

IDnes: Prezident se ve Varech nelichotivě zmínil o Karlu Schwarzenbergovi

V Nigérii se bude trestat homosexualita vězením až do 14 let

14. 1. 2014

Nigerijský prezident Goodluck Jonathan v pondělí navzdory odporu Západu podepsal zákon, který kriminalizuje homosexuální vztahy. Vyvolal tím také kritiku ze Spojených států.

Zákon, který obsahuje tresty až čtrnáctiletého vězení za "milostné vztahy" příslušníků téhož pohlaví a zakazuje sňatky osob téhož pohlaví, byl schválen nigerijským parlamentem už v květnu 2013, ale prezident ho podepsal až nyní. V subsaharské Africe jsou homosexuálové pronásledováni a nenáviděni, takže zákon je populární. Prezident ho podepsal, protože usiluje o znovuzvolení.

Británie a některé jiné západní země pohrozily, že omezí hospodářskou pomoc pro země, které schválí zákony perzekvující homosexuály, což zabránilo schválení takových zákonů v zemích, jako je Uganda a Malawi. Na Nigérii však nemají vliv, protože její hospodářský rozpočet je financován těžbou ropy v objemu 2 milionů barelů denně.

Schválení nigerijského zákona kriminalizujícího homosexualitu vyvolalo v Nigérii na Twitteru vlnu antihomosexuální nenávisti.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Z války si nikdo nesmí dělat srandu

14. 1. 2014 / Jiří Jírovec

Před Vánocemi jsem byl u zubaře. Zmrazení je samozřejmost a dáseň se před vpichem injekční jehly ještě čímsi potírá, aby to píchnutí opravdu, ale opravdu nebolelo. Prostě komfort, který je naší změkčilé generaci dopřáván, abychom nepřešli k jinému zubaři. No, nic proti tomu.

Pohodu občas pokazí televizní zpráva nebo novinový článek. Mně se to stalo zrovna stalo obé. Například díky zprávě v ČT24 o tom, že byl vyznamenán český vojenský pes, který byl zraněn v akci. On je sice cvičen, aby trhal a mordoval, ale připletl se do cesty nějakému granátu.

Kant versus cant

14. 1. 2014 / Karel Dolejší

Před dvěma sty dvaceti lety, pět let po Francouzské revoluci, vydal dvůr pruského krále Bedřicha Viléma II. nařízení, které filosofu Immanuelu Kantovi navždy zakazovalo publikovat či jen veřejně hovořit o náboženství. Výnos cenzurující nejuznávanějšího veřejného intelektuála té doby ukázal jasné limity akademické svobody a svobody slova, údajně - dodnes, či spíše opět to někteří veřejně tvrdí - vůbec nepotřebujících liberální demokracii.

Z kapustičky do špenátu

14. 1. 2014 / Petr Fiala

I. Bohatství kostelních myší

Je tomu více jak pět let, co byl v Britských listech a v obtýdeníku A2 publikován text Štefana Švece Krize české literatury. Internet mi umožnil přečíst si ho i na Tchaj-wanu, kde jsem v té době pobýval. Jeho platnost jsem se tehdy neodvažoval posoudit, o české literatuře jsem se tam sice doslýchal jen sporadicky, což by existenci krize nasvědčovalo, ale absence zpráv o české literatuře v čínském prostředí se za projev krize české literatury pokládat nedala.

Byla to "zlá doba"?

14. 1. 2014

K Vašemu článku "To byla zlá doba" považuji dodat jednu, velmi podstatnou připomínku - většina tehdejší populace měla životní zkušenosti z doby předmnichovské republiky, které, a je jedno, z jakého úhlu pohledu, nebyly vždy příjemné, válečná doba rovněž pro mnohé znamenala dobu, na kterou neradi vzpomínali. Tak léta poválečná, padesátá, šedesátá, ale i další, pro ně znamenala kvalitativní, pozitivní změnu. Byla to pro ně "zlá doba"? ptá se Jiří Kroc.

Pro podporu rodin s dětmi se dělá v tomto státě opravdu málo

13. 1. 2014

Reaguji na článek Štěpána Chába "Rodina je záchod státu". Také si jako autor článku myslím, že pro podporu rodin s dětmi se dělá v tomto státě opravdu málo, píše Jana Vozková. Vím to z vlastní zkušenosti babičky, která má 7 vnoučat ve věku od 2 do 6 let. První vnučka se narodila v roce 2007 a rodiče dostali porodné víc jak 17 000,- Kč.

Jak zabránit povodním

13. 1. 2014

Jednoho dne kráčel jeden britský vládní poradce během lijáku krajinou přes louky, píše v deníku Guardian George Monbiot. Povšiml si zvláštní věci: Voda, kterou liják bičoval zemi, náhle mizela, když dotekla k pásu stromů, vysázených mezi loukami farmáři. Vedlo to k zahájení velkého výzkumného programu. Ten přinesl překvapivé výsledky: Pod stromy se vsakuje voda do země 67x rychleji, než tam, kde jen roste tráva. Kořeny stromů vytvářejí kanály, jimiž voda proniká hluboko do země. Půda se tak stává houbou, rezervoárem, který přijímá vodu a pak ji pomalu uvolňuje. Vyplývá z toho: vysazování stromů vede k likvidaci nebezpečí povodní.

Jistotou básní, básněmi jistoty aneb Stibor Vladimír jméno jeho

14. 1. 2014 / Miroslav Vejlupek

Nejnovější, loňská Stiborova kniha je tou první, kterou jsem letos přečetl. Básnění přeaktivního a uznání si po zásluze už vydobyvšího solitéra, ovšemže ne neprůbojného, protáhlo se do mého venkovského tuscula již popatnácté. On: ať prý zkusím recenzi. Popatnácté že je možná naposled.

Pozvánka na promítání:

Cestovní mapa k apartheidu

13. 1. 2014

Česká sekce Mezinárodního hnutí solidarity (International Solidarity Movement, ISM) si vás dovoluje pozvat na promítání dokumentárního filmu jihoafrické režisérky a izraelského režiséra Cestovní mapa k apartheidu (Roadmap to Apartheid, 2012), které proběhne v úterý 14. ledna od 19:00 v pražském café V lese (Krymská 12, Praha 10 -- Vršovice). Film je v angličtině s českými titulky, vstup zdarma. Po projekci proběhne debata, která se bude týkat i dosažitelnosti tzv. dvoustátního anebo jednostátního řešení palestinské otázky.

Cestovní mapa k apartheidu je historickým dokumentem o vzestupu a pádu apartheidu v Jižní Africe, poukazuje ale také na to, proč obyvatelé Palestiny cítí, že žijí v systému apartheidu a proč se s jejich názorem ztotožňuje stále více lidí na světě. Přestože se nejedná o dokonalou analogii mezi apartheidem v Jižní Africe a Palestině, poskytuje režisérům vhodný rámec pro debatu o úskalích, kterým čelí Izraelci i Palestinci. Film porovnává různé zákony a nástroje používané jak Izraelem, tak Jižní Afrikou v době apartheidu. Dokument je možné poskytnout k promítání zdarma v dalších městech.

Více informací ZDE, pozvánka na Facebooku ZDE.

OSTALGIE

"To byla zlá doba"

13. 1. 2014 / Jan Čulík

Níže uvedený text se šíří internetem a dokazuje, jak neefektivní je antikomunistická propaganda pražských kavárenských médií. Ostalgie, šířící se českou kotlinou, je ovšem stejně nebezpečná jaké jakékoliv jiné iluze. Nicméně, řečeno s Marxem, primární jsou pro lidi vždycky ekonomické aspekty, a z toho hlediska je nesporné, že pro mnoho lidí bylo daleko příjemnější žít za normalizačního režimu než dnes. Je také nesporné, že z hospodářského hlediska byl komunistický režim daleko vstřícnější a "sociálnější" než režim dnešní. Varovně lze při tom vzpomenout argumentu českého antropologa Ernesta Gellnera, který upozorňoval, že neexistuje filozofické ani politologické zdůvodnění, proč by měl být demokratický liberální kapitalismus lepší než totalitní režimy. Poukázal na to, že jediným argumentem, proč lidé dávají přednost liberálnímu kapitalismu před diktaturou, je "argument ledničky" - dosud totiž vždy byly liberální kapitalistické demokracie bohatší než diktatury. Gellner ovšem toto psal začátkem devadesátých let a situace se varovně mění: není vyloučeno, že ekonomicky daleko úspěšnější než nyní krachující liberální kapitalismus mnohou být poloautoritářské režimy jako Čína či Rusko - už nyní v určitých ohledech začínají země jako Británie s poloautoritářským čínským režimem flirtovat.

Jestliže chemik Kalousek či stařec Schwarzenberg národu tvrdí, že se musí uskrovňovat, co vlastně ten kapitalismus dnes lidem nabízí? Není to trochu šokující přiznat, že dnešní režim lidem nedokáže umožnit slušné přežití? Podle Novinek.cz se většina Čechů dnes bojí nezaměstnanosti...

Petr Uhl ve svém nedávném knižním rozhovoru zdůraznil zajímavou věc: Poukázal na to, že zatímco v padesátých letech stalinský režim v Československu ničil lidi na základě třídního hlediska, bez ohledu na to, zda proti režimu něco podnikali či ne, v sedmdesátých a osmdesátých letech komunistický režim trestal občany pouze tehdy, pokud proti němu něco dělali. Kdo tedy za normalizace mlčel, případně s režimem kolaboroval, měl se dobře. Z tohoto faktu zřejmě vyplývá, že velké množství lidí nemělo pocit, že jsou husákovským režimem nějak zvlášť pronásledováni, a mnoha lidem se v husákovském režimu zjevně žilo příjemněji než dnes. Konec konců to dokazují i průzkumy veřejného mínění.

Nostalgie a vzpomínkový optimismus však hrají při pohledu zpět velmi významnou roli. Konzumerismus, který Husákův režim nabízel, byl ubohoučký. Země byla světu uzavřená, technologicky zaostalá a ekologicky ničená. Režim žil z podstaty a neměl strategii do budoucnosti ani perspektivu, to přiznává i jeho protagonista Miroslav Štěpán, že cílem tehdejších politiků - stejně jako politiků dnes - bylo zemi ve vlastní prospěch co nejvíc vyrabovat podle hesla "Po nás potopa". Jak to vypadalo, popisují mé reportáže z Prahy z konce osmdesátých let. Měli bychom to mít na paměti. Nicméně mnozí lidé vzpomínají na komunismus dnes takhle:

Rodina je záchod státu

13. 1. 2014 / Štěpán Cháb

Onehdá proběhlo internetem vyjádření profesora ekonomie Lubomíra Mlčocha, jehož předmětem byl dluh v lidském faktoru. Dospělí se ne a ne množit, radši se řeší, vcelku humorně, samozřejmě, dluh finanční, a tak nám tu chybí milion nenarozených dětí. Teď to nevadí, teď by taková horda dětí byla jen a pouze ztrátová. Za dvacet let si ovšem uvědomíme, my, nyní tak ztepilí a sebevědomí a cílevědomí, že se nám nedostává ztepilých a sebevědomých a cílevědomých, protože jsme v minulosti těžili z budoucnosti nejen finance, ale právě i lidské zdroje. Nyní šetříme a nad ušetřeným necháme plakat budoucí generaci, tolik prořídlou. Jací my jsme to ale bezduchové nedomyšlení.

Co by v ČR asi nesmělo vyjít

13. 1. 2014 / Boris Cvek

V pátečním vydání The Times Literary Supplement(TLS) jsem četl zajímavou recenzi autora Isaaca Chotinera "A sorry tale" ("Příběh lítosti") na dvě spolu související knihy: The Blood Telegram -- Nixon, Kissinger, and forgotten genocide (Krvavý telegram -- Nixon, Kissinger a zapomenutá genocida) autora Garyho J. Basse (vydalo nakladatelství Knopf) a A global history of the creation of Bangladesh (Globální historie vzniku Bangladéše) autora Srinatha Rhagavana (vydalo nakladatelství Harvard University Press). Obě knihy, velmi stručně řečeno, popisují osamostatnění se Bangladéše od Pákistánu v roce 1971, kterýžto proces zahrnoval také válku mezi Indií a Pákistánem, kdy USA stály na straně Pákistánu.

Co bude s exekucemi? Dopadnou jako církevní restituce?

12. 1. 2014 / Petr Novák

Před volbami nám ČSSD, a nejen ta, naslibovala, jak zatočí s exekucemi.

Tedy hlavně s tím, že soukromí exekutoři mnohdy působí jako nechvalně známí vyděrači, jen s tím rozdílem, že nyní dlužníky nebijí.

Před vánoci jsem zažil nájezd exekutorů z Přerova. Podepsal jsem spoluručení známému, který si půjčil dvě stě tisíc korun u nejmenované leasingové společnosti.

Přestože splatil více jak dvě stě tisíc, tak soud to odsoudil, že musí zaplatit přes čtyři sta tisíc. Jako náhrada výloh a odměna pro exekutora bylo určeno přes dvě stě tisíc korun.

Bez příkras, aneb Feyerabend

13. 1. 2014 / Karel Dolejší

Před 90 lety, 13. ledna 1924, se ve Vídni narodil filosof vědy a profesor filosofie na University of California v Berkeley, Paul Karl Feyerabend.

Navázal na práci svého učitele Karla Poppera, ovšem opustil jeho normativní teorii vědy známou jako kritický racionalismus ve prospěch podstatně "anarchičtější" koncepce.

I ti, kdo o Feyerabendovi nevědí téměř nic a nic od něj nečetli, se často pohoršují nad jediným memem vytrženým z jeho studie Against Method (1975). Ano, jde o slavné "anything goes" (vše je povoleno).

Věc se má ovšem tak, že Feyerabend prostě popsal, co zjistil při studiu dějin vědy. A toto studium ho přesvědčilo, že nové teorie nebývají přijaty, protože by splňovaly nároky vědecké metody, ale čistě proto, že příznivci při prosazování nových teorií použili všechny myslitelné triky - racionální, rétorické nebo i sprosté. Tento přístup právě F. označil spojením "anything goes". A zdůraznil, že nejde o žádný princip, jehož by se on držel, ale o empirickou generalizaci.

Může to jistě znít cynicky, ale myslím, že autor měl pravdu. A zdaleka nejen v oblasti "čisté" vědy.

Řezník Ariel Šaron

13. 1. 2014

Každý jiný politik ze Středního Východu, který by přežil osm let v komatu, by se stal terčem karikaturistů z celého světa, píše v deníku Independent Robert Fisk. Avšak v případě Ariela Šarona - řezníka z táborů Sabra a Šatila pro téměř všechny Palestince - se rozhostilo téměř posvátné ticho.

Šarona za jeho života proklínalo jako vraha podstatné množství izraelských vojáků, stejně jako arabský svět - který ovšem také vraždí své vlastní lidi za posledních několik let velmi efektivně.

Jak rychle zidealizovali kolaborantští novináři ve Washingtonu a v New Yorku Šaronův image! Poté, co Šaron r. 1982 vyslal libanonské milice, oblíbené v jeho armádě, do uprchlických táborů Sabra a Šatila, kde zmasakrovaly až 1700 Palestinců, oficiální vyšetřování samotného Izraele oznámilo, že za krveprolití nese Šaron "osobní" odpovědnost.

K obrácení Ariela Šarona

13. 1. 2014 / Zdeněk Jehlička

S Mandelou k bantustanům

  Jak si trefně všímá Daniel Veselý, pokud jde o projevy úcty českých internetových diskutérů, Šaron pomalu trumfuje Mandelu. A to zřejmě nejen symbolicky. V odvysílaném a již staženém příspěvku České televize uvedl jeden zhrzený Izraelec, že Šaron je pro Izraelce něco jako Mandela pro Jihoafričany.

Stagnace liberálně levicového komentátora aneb Proč nelze setrvávat v zajetí předsudků "staré" antitotalitární levice

13. 1. 2014 / Radovan Baroš

V úvodu své přednášky s názvem "Odpověď mým kritikům" (Birbeck College, Londýn, 28. říjen 2013) Slavoj Žižek předesílá, že se "nehodlá zabývat non-entitami, jako je Allan Johnson nebo John Gray", přičemž své posluchače varuje, že pokud na jejich kritických výhradách vůči jeho dílu shledávají cokoliv pozoruhodného, tak jim už není pomoci.

Hlavně, aby to bylo důstojné, ale co potom?

13. 1. 2014 / Jiří Jírovec

Chování rektorů vysokých škol je v podstatě směšné. Jejich napadání presidenta Zemana, kvůli jeho neochotě podílet se na jmenování profesorů, zapadá do současného politického klimatu v ČR. Potíž je v tom, že rektorům absolutně uniká, že by se místo honby za půlhodinovou slávou v Karolinu měli zabývat věcí daleko důležitější, totiž tím, aby školství mělo pro profesory dost peněz.

Řezník z Bejrútu odešel nepotrestán

13. 1. 2014 / Daniel Veselý

Ariel Šaron zemřel de facto již před osmi lety, zanechán napospas kómatu. Pozitivně laděné nekrology a proslovy politiků, hemžící se jak u nás, tak v zahraniční, vesměs věnují " kontroverznímu válečníkovi", "buldozerovi", či familiárně "Arikovi" tichou vzpomínku. Ty ale nesmyjí krev desítek tisíc lidských životů z jeho rukou, a tudíž kolem jeho osoby -- ať tak či jinak -- žádná "kontroverze" panovat nemůže. Dědictvím tohoto muže je především nezměrné utrpení, rozsáhlá destrukce a smrt.

Zemřela Věra Tichánková, svědkyně slavné éry českého divadla a filmu

13. 1. 2014 / Tomáš Koloc

Ve čtvrtek 9. ledna zemřela ve věku 93 let herečka Věra Tichánková. Jejími profesory na pražské konzervatoři byly takové osobnosti jako Jiří Frejka, František Salzer a Jiří Plachý starší. Pro svou činnost v odboji byla za protektorátu vězněna v Terezíně, v Drážďanech (přežila jejich faktické srovnání se zemí spojeneckým bombardováním) a v Lipsku.

Někdy rukama, jindy příborem

13. 1. 2014 / Daniel Strož

Na serveru Novinky .cz jsem se právě dočetl, jak nově zvolený starosta New Yorku Bill de Blasio dokázal pobouřit své spoluobčany, když v jedné luxusní restauraci pojídal pizzu příborem. To je totiž velkým prohřeškem proti tamějšímu zvyku, protože Newyorčané prý pizzu konzumují zásadně rukama. Podobně jako hamburgery a kdovíco dalšího ještě. Starostovi, pocházejícímu napůl z italské rodiny, nezbývalo, než se veřejnosti omluvit. A dá se předpokládat, že -- bude-li si chtít zachovat mezi lidmi dosavadní reputaci -- nezbude mu, než přizpůsobit pojídání pizzy ustáleným zvyklostem.

Zemřel Frederick Sanger - jeden z nejvýznamnějších vědců minulého století

13. 1. 2014 / Boris Cvek

Loni 19. listopadu umřel ve věku 95 let jeden z nejvýznamnějších vědců minulého století, Frederick Sanger, nositel dvou Nobelových cen za chemii. Když jsem se díval teď zpětně, co se o tom objevilo v českých médiích, zdálo se mi vhodné pro čtenáře Britských listů vrátit se k Sangerovi jinak a zmínit se krátce také o jeho svébytné osobnosti a o jeho pohledu na svět.

Zničující záchrana, aneb Spojencem snadno a rychle

13. 1. 2014 / Karel Dolejší

Politicky nekorektní vtip vypráví o nevěstě, která se zasní a vysvětluje nastávajícímu, jak mu pomůže vyřešit všechny jeho problémy. "Ale já žádné problémy nemám," namítne opatrně ženich. "Však také ještě nejsme svoji!"

David Cameron požádal Vladimira Putina, aby mu pomohl zabránit vyhlášení skotské nezávislosti

12. 1. 2014

Vláda britského premiéra Davida Camerona žádá ruského prezidenta Vladimira Putina o podporu v boji proti skotské nezávislosti. Informaci přinesla ruská oficiální tisková kancelář Itar-Tass a v neděli 12. ledna o tom informoval skotský deník The Herald.

Jak prezident Obama osobně intervenoval, aby investigativní novinář zůstal ve vězení

12. 1. 2014 / Jan Čulík

V sobotu jsem zhlédl v kině v Glasgow dokumentární film Dirty Wars (2013) o zjištěních Jeremyho Scahilla, známého investigativního novináře z amerického časopisu The Nation, že americká vláda systematicky v mnoha zemích světa vraždí své odpůrce. Toto vraždění už léta organizuje tajná americká vládní instituce Joint Special Operations Command (JSOC). Vyšla z přítmí v době, kdy se jí podařilo usmrtil Usámu bin Ladina a američtí politikové jí všeobecně blahopřáli. JSOC získal za usmrcení bin Ladina v USA status hrdiny. Potíž je, že JSOC dlouhá léta zabíjí po celém světě beztrestně ženy a děti. Toto právě dokumentuje práce Jeremyho Scahilla.

Šaron větší Mandely

11. 1. 2014 / Daniel Veselý

Netvrdím, že se to nedalo očekávat, ale myslím, že je nutné tuto skutečnost zdůraznit. Všimněme si rozdílů v diskusích pod články na serverech českého mediálního establishmentu o úmrtí skutečného "hrdiny" Nelsona Mandely a úmrtí Ariela Šarona. Je to skutečně k nevíře.

Zatímco Mandela byl po svém úmrtí mnohými diskutéry, ale i některými komentátory běžně zatracován coby "komunista", "terorista", nebo dokonce "masový vrah", Šaronovi se v diskusích pod články o jeho úmrtí často vyjadřuje "úcta", "čest jeho památce", je nazýván "bojovníkem", "osobností" -- a nekrolog k Šaronově úmrtí publikovaný na serveru ihned.cz má dokonce název "Zemřel bývalý premiér, největší postava izraelské politiky".

Potíž je, že český stát netrestá kriminální a asociální chování

11. 1. 2014 / Jan Čulík

Lidé v Česku jsou právem frustrováni asociálním chování lidí z rychle vznikající underclass (česky se tomy kdysi říkalo "lumpenproletariát"), protože stát prostě asociální chování netrestá a civilizované chování nevynucuje. Ve skutečných kapitalistických zemích je přísně. Kdybyste v Británii hlučeli dlouho do noci, úřady by vám vydaly Asbo (příkaz, že se musíte přestat chovat asociálně, jinak budou následovat trestní sankce), a pokud byste neposlechli, nakonec skončíte ve vězení.

Tak znovu: Co je to rasismus?

10. 1. 2014 / Jan Čulík

"Nedávno jsem se opravdu dobře pobavil nad textem člověka, velkého bojovníka proti rasismu. V závěru svého textu žádá o radu - napadlo mě, že byste mu jí mohl - jako znalec v oboru - poskytnout," píše Vítězslav Štoček.

Odpovídá Jan Čulík:

Co s tím naším státem?

10. 1. 2014 / Josef Mrázek, Zdena Radičová, Štěpán Forgáč

Otázka: "Co udělat s tím naším státem", nebyla nikdy naléhavější, než při loučení se s rokem, ve kterém jsme v České republice pokazili všechno, co se dalo a co se nestihlo zkazit za předchozích 24 let a dokonce jsme zajistili, aby se to ani nedalo opravovat a jeden z garantů této bariéry se dal proškolit až v Americe. Dosažení dna nám ale rozvázalo ruce a mnozí jsme si řekli, že nezbývá než začít od základu. Je dost věcí, které nemusíme opakovat, dokázali jsme přesvědčivě, že to byla chyba. Například to, že se na začátku nevyjasnilo, komu bude to, co se po nás chce, sloužit, a k čemu. Nedostatečná informovanost a starý způsob politiky znemožnily občanům, aby konali ve svém zájmu. Vraťme se tedy do školních lavic.

Co bychom (ne)měli považovat za malicherné

10. 1. 2014 / Marek Řezanka

Média v posledních týdnech žila více tím, zda si prezident Miloš Zeman povede autoritativně a neústavně (aniž by objektivně takové riziko skutečně hrozilo), než okolností, jak demokratické a ústavní jsou jednotlivé tváře potenciálních ministrů formující se vlády.

"Jeho (prezidentovy) výhrady vůči kandidátům považujeme za malicherné," nechal se slyšet Milan Štěch.

Zpráva Evropského parlamentu označuje masové špehování za ilegální

10. 1. 2014

Programy masového špehování využívané USA a Británií proti Evropanům byly v rámci prvního parlamentního šetření odhalených skutečností "nejsilnějšími možnými slovy" odsouzeny. Zpráva požaduje ukončení ohromných, systematických a nerozlišujících programů sběru osobních dat zpravodaskými službami.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2013

14. 1. 2014

V prosinci 2013 přispělo finančně na Britské listy 234 osob bankovním příkazem celkovou částkou 73 570,95 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2013 částkou 2419,46 Kč.

Zůstatek byl koncem prosince 2013 372 181,08 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.