Studentka důrazně varuje před Schwarzenbergem: Je to jedna velká manipulace

22. 1. 2013

Nesmyslný boj o prezidentský úřad

22. 1. 2013 / Boris Cvek

Nemyslím si, že ten, kdo volí KS nebo MZ, dělá fatální chybu a že by se lidé kvůli své volbě měli navzájem nenávidět. Celá země vře tímto nesmyslným bojem, vyjadřují se odbory, takzvaní intelektuálové, "osobnosti", vytahuje se špína, tahá se za nacionalismus a vyvolávají se nejnižší pudy.

Takové národní vzepětí bych ocenil, kdyby šlo o rozhořčení nad strašnými nespravedlnostmi, které se v této zemi dějí. Co taková petice "osobností" za Romy z ostravského přednádraží? Co vystoupení odborů proti lichvářským společnostem?

Energie, která by mohla této zemi prospět, kdyby byla vynaložena na opravdový boj proti zlu, se vyčerpává na úrovni řevu chuligánů na fotbalovém hřišti.

Podle mého názoru by vzdělaní lidé a "osobnosti" měli národ upozorňovat na to, že se zbláznil, nikoli dělat petice na podporu jednoho z kandidátů. Současná hysterie kolem prezidentské kampaně tak svědčí o tom, jakou "inteligenci" a jaké "osobnosti" tato země vlastně má. O vysokoškolském prostředí nemluvě.

Intervence v Mali a přízrak alžírské války

22. 1. 2013 / Karel Dolejší

Před několika dny začala narychlo improvizovaná francouzská intervence v Mali. Navzdory spekulacím o koloniálních úmyslech Paříže má tato vojenská akce celkem solidní logiku "hasičského zásahu" - tedy alespoň v danou chvíli. Centrální vláda v Bamaku je aktuálně příliš vojensky slabá (dohromady má tabulkově i se zálohami něco přes 12 000 mužů pro zemi o rozloze přes 1,2 milionu čtverečních kilometrů, tj. téměř dvakrát větší než Afghánistán), než aby dokázala sama odolat ofenzívě mobilních jednotek islamistických povstalců z hnutí Ansar Dine. Ti získali zbraně díky destabilizaci Libye a usilují o šíření militantního islámu do celé Afriky. Řadu měsíců plánovaná a OSN schválená intervence Ekonomického společenství západoafrických států (ECOWAS) se na podzim zasekla a logistická situace v Mali je taková, že po obsazení strategicky významného civilního a vojenského letiště Ambodedjo nedaleko města Sévaré v regionu Mopti povstalci by se operace stala prakticky nemožnou. Francouzi zasáhli doslova na poslední chvíli, aby zabránili obsazení letiště. Pokud zůstanou u takto omezeně definovaného cíle a co nejdříve předají práci Afričanům, může jít o úspěšnou akci. Jestliže se však do konfliktu v Mali zapletou, může se pro ně stát katastrofou a nepopulárnímu Hollandemu by mohl politicky zlomit vaz.

V důsledku recese v Evropě stoupne letos globálně počet nezaměstnaných na 202 miliony

22. 1. 2013

Konstatovala to ve zprávě, zveřejněné včera v noci, Mezinárodní organizace práce, instituce OSN. V roce 2012 bylo bez práce asi 197 milionů lidí a téměř 40 milionů lidí opustil trh práce, protože se pro ně ukázalo nemožným získat zaměstnání. V letošním roce stoupne počet nezaměstnaných o dalších 5,1 milionů a v dalším roce o 3 miliony. Hospodářská krize v eurozóně má globální dopad, protože došlo k poklesu mezinárodního obchodu.

Mezinárodní organizace práce obviňuje z krize "nerozhodné" politiky:

"Nekoherentní monetární a fiskální strategie, přijaté v různých zemích, a nesystematický přístup k finančnímu sektoru a státní zadluženosti zejména v eurozóně edl v globálním měřítku k nejistotě. V mnoha zemích se investice dosud nevrátily k situaci před krizí.

Zvlášť znepokojující je nezaměstnanost mladých lidí, která přesáhla ve Španělsku a v Řecku padesát procent. Globálně dosáhla nezaměstnanost mladých lidí 16,2 procent a očekává se, že do roku 2017 stoupne na 12,9 procent. V rozvinutých ekonomikách je asi 35 procent mladých lidí mimo hospodářský proces po dobu půl roku nebo déle.

Mezinárodní organizace práce naléhá na vlády, aby zastavily vládní škrty, které globální hospodářskou krizi silně prohloubily:

"Vládní škrty a nekoordinované pokusy podporovat konkurenceschopnost v několika evropských zemích zvýšily riziko deflační spirály nízkých platů, slabší spotřeby a klesající globální poptávky. Ve světle deficitu globální zaměstnanosti a spotřeby musejí země přizpůsobit tempo své fiskální konsolidace hlubinné síle své ekonomiky a uznat, že bude zapotřebí krátkodobých ekonomických stimulů, aby se země osvobodily od dluhového břemena růstem."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Levice je názorově diferencovaná, proto si ale hned nemusíme jít po krku

22. 1. 2013 / Michael Kroh

(Polemika se stanoviskem ProAltu)

Vrcholící prezidentská kampaň ukázala, že jednota levice v odporu vůči Nečasově vládě není tak absolutní a skálopevná, jak se ještě před několika týdny zdálo. Menší část levice se rozhodla druhé kolo ignorovat či dokonce hlasovat pro pravicového kandidáta, kterého až dosud pro jeho účast ve vládě a vedoucí funkci ve straně TOP 09 nemohla ani cítit. Je to její právo, úsudek nechť si čtenář udělá sám.

Bude naše demokracie po dalších prezidentských volbách jen řízená nebo rovnou dědičná?

22. 1. 2013 / Jaroslav Bašta

Při svých cestách do postsovětské Střední Asie nebo na Kavkaz jsem se zajímal o to, jak se tamní převážně muslimská klanová společnost dokáže adaptovat na demokracii západního typu, kterou přijali v období nadšení po pádu Sovětského Svazu. Záhy jsem zjistil, že přinejmenším stejně dobře jako na předchozí totalitní systém. Personální kontinuita (téměř ze všech komunistických tajemníků se stali nacionalističtí prezidenti) a staletá tradice přizpůsobování se formálním požadavkům doby sehrály klíčovou roli. Stále rozhodují titíž lidé (či jejich potomci) opření o pevnou klanovou strukturu. Rada starších se dohodne s politiky, co za své hlasy dostane, a ostatním řekne koho mají volit. Zvyk je železná košile, a tak se volební účast pohybuje kolem 99% a odevzdávají 97 -- 98% platných hlasů pro oficiálního kandidáta.

"Zeman lže, kdežto kníže se mýlí"

22. 1. 2013

Současná fáze předvolební kampaně mi čím dál tím víc připomíná povídku Jaroslava Haška "Stavovské rozdíly". V ní byl po návštěvě knajpy "Šafář Nykles vožralej jak prase a pan správce trochu veselej."

Dnes se v novinách můžu dočíst, že Zeman lže a manipuluje, kdežto kníže se mýlí, nepamatuje se, spal.

Zeman je vulgární, kdežto kníže noblesní...

Zeman zodpovídá za Grosse, Špidlu.. Kníže jména jako Drábek, Kalousek nezná a nevybavuje si, že by si dotyčné měl vůbec odněkud pamatovat.

Zeman je osobně zodpovědný za MUS, Topolánka s Dalíkem, masakr v Najafu a zřejmě i vyvraždění Slavníkovců.

Kníže je poslední 2 roky jenom 1. místopředseda vlády a předseda TOP09, tudíž vůbec neví a ani nemůže vědět, co se v exekutivě děje.

Je vážně škoda, že už Hašek nežije, píše Jiří Cee.

Starost švýcarského prezidenta

22. 1. 2013 / Ivan Sommer

Současná diskuse o volbě presidenta mi připomněla starou historku z cest Radoslava Seluckého na Západě. Cestopisy bývají zajímavým svědectvím, také president Václav Klaus v nich našel zalíbení. Radoslav Selucký zaznamenal ve Švýcarsku zajímavou příhodu zahraničního diplomata, který potkal švýcarského presidenta, jak šel ráno do úřadu:

"President byl zasmušilý, a tak se ho velvyslanec zeptal, co ho trápí. Ale, povídá president, dostal jsem výpověď. Z úřadu? zajímal se diplomat. Kdepak z úřadu, odpověděla hlava státu. Od domácího. Vdává svoji dceru. No a? řekl diplomat. A, povzdechl president, hledám byt."

Prezidentské volby aneb Dobré zboží reklamu nepotřebuje

22. 1. 2013 / Jiří Bátěk

O víkendu jsem brouzdal s malým synkem v pražském lesoparku a zrak mi padl na polepenou lavičku s podobiznou Schwarzenberga. Nevěřícně jsem zakroutil hlavou. Po příchodu do našeho domu koukám na nástěnku a co nevidím -- plakát Schwarzenberga. Otevřu internetové noviny a už na mě dychtivě čeká zpráva, jaké že "osobnosti" budou volit Schwarzenberga.

Obama: "My, občané, chápeme, že naše země nemůže být úspěšná, pokud se v ní daří jen zmenšující se skupině bohatých a ostatní bojují o přežití"

22. 1. 2013

Byla to vášnivá výzva k rovnosti, ke kolektivnímu akci ve prospěch veřejného dobra. Před osmsettisícovým davem u Kapitolu přednesl Barack Obama svůj inaugurační projev. Plný energie, na niž jeho stoupenci dlouho čekali, konstatovaly v pondělí Channel Four News. Prezident obhajoval svou agendu práv pro homosexuály, na obranu životního prostředí a proti globálnímu oteplování, svou reformu přistěhovaleckých zákonů, a také ostře zkritizoval poražené Republikány. Byl to po často frustrujícím čtyřletém prezidentském období projev plný vzoru, konstatoval reportér Matt Frei.

"Možnosti Ameriky jsou neomezené," řekl Obama ve svém projevu. "Protože vlastníme všechny charakteristiky, který tento svět vyžaduje. Mládí. Energii. Rozrůzněnost. Otevřenost. A nekonečnou schopnost riskovat a talent vymyslet se znova, v nové verzi. Mí přátelé Američané, jsme stvořeni pro tuto chvíli a pokud budeme jednotni, budeme úspěšní. Protože my, občané, chápeme, že naše země nemůže být úspěšná, pokud se v ní daří jen zmenšující se skupině bohatých a ostatní bojují o přežití. My, občané, dnes prohlašujeme tu nezřejmější pravdu. Že všichni jsme stvořeni sobě rovnými. Je to ta hvězda, která nás pořád vede."

Obamova včerejší inaugurační řeč byla oslavou rozrůzněnosti, která zahrnula bezprecendentním způsobem nejen černochy, ale i homosexuály a hispánce. Obama pokračoval:

"Naše cesta neskončila, dokud nebudou naše manželky, naše matky a dcery vydělávat tak, aby to odpovídalo jejich práci. Naše cesta neskončila, dokud nebude s našimi homosexuálními bratry a sestrami zacházeno podle zákona rovným způsobem jako s kýmkoliv jiným. Naše cesta neskončila, dokud nenalezneme lepší cestu, jak přivítat snažící se přistěhovalce, plné naděje. Kteří pořád ještě vidí Ameriku jako zemi příležitostí. Dokud inteligentní mladí studenti a inženýři nebudou přijati do našich řad, namísto, aby byli z této země deportováni."

Umění prohrávat

22. 1. 2013 / Karel Dolejší

Navzdory dobovému kultu vítězů a pozitivní psychologie k dospělosti nadále patří také schopnost vyrovnat se s porážkou. Unést prohru, přiznat si ji a nezalhávat, žít s vědomím, že ji nelze smazat, ale přesto se snažit o věci, které mohou mít i poté smysl. To je dospělé; dětinské je neúspěch zapřít a zcenzurovat, předstírat, že se nestal, případně jej dokonce vydávat za úspěch.

Stanovisko ProAltu k druhému kolu prezidentské volby

21. 1. 2013

tisková zpráva

ProAlt v žádném případě nemůže podpořit Karla Schwarzenberga. Je to předseda vládní TOP09, strany, který svým programem ztělesňuje pravý opak snah ProAltu. Jeho volba, ať už z jakýchkoli důvodů, by byla popřením dvou a půl let práce v hnutí proti neoliberálním reformám.

Neděláme si iluze o Miloši Zemanovi. Jeho veřejná vystoupení plná rasismu, xenofobie a šovinismu všeho druhu jsou odpudivá. Musíme konstatovat, že v prezidentských volbách moderní, progresivní levice prohrála.

Lance Armstrong stejně jako K. Schwarzenberg

22. 1. 2013

Úspěšný a dnes již bohatý americký cyklista Lance Armstrong se přiznal k dopingu v závodech Tour de France a tedy podvádění. Přiznal se a dodal, že jinak by nešlo ty závody vyhrát. Jaké to má pro něj následky? Byly mu odebrány všechny ceny za podvodná vítězství, sponzoři se s ním budou soudit.

Karel Schwarzenberg se přiznal, že při svém úsilí o restituci zabaveného miliardového majetku použil korupce, jinak by se to prý nedalo vyřídit. A jaké to má pro něj následky? Bude zřejmě presidentem České Republiky, miliardový majetek samozřejmě vracet nemusí a už vůbec ho nikdo za to nepožene k soudu. Jak že se jmenuje tento stát? Schwarzkocourkov? píše Ivo Spáčil.

Strukturní krize: Nevypočitatelné faktory střednědobého výhledu

21. 1. 2013 / Immanuel Wallerstein

Vyložil jsem už dřív, proč si myslím, že se kapitalistický systém nachází ve strukturní krizi a proč to vede k celosvětovému politickému zápasu, v němž se prosadí jedna ze dvou alternativ: buď alternativa vedoucí k nekapitalistickému systému, který si uchová všechny nejhorší rysy kapitalismu (hierarchii, vykořisťování a polarizaci), nebo alternativa vedoucí k systému založenému na relativní demokracii a relativním rovnostářství, systému, jaký dosud nikdy neexistoval.

Schyluje se ke "kulturní" revoluci?

22. 1. 2013 / Jan Sláma

V Číně ji na popud shora prováděla mládež. Kdo stojí v pozadí té naší odrůdy je otázka. V zásadě je to ale vcelku jasné. Od dob převratu a zejména od doby soustavného rozkrádání všeho co se v našem státě rozkrást dalo a dá je veřejnost pečlivě a systematicky vedena všemi možnými cestami k nenávisti ke všemu z období mezi rokem 1948 a 1989. Toto období je nazýváno dobou zločinnosti, vše co se v této době událo byl zločin za zločinem, vše co se postavilo,vyrobilo, napsalo, zfilmovalo bylo hanebné a špatné. Prostě éra zla.

Agitátoři na Karlově univerzitě sbírají podpisy pro petici za zvolení Karla Schwarzenberga

21. 1. 2013

Na Karlově univerzitě pobíhají agitátoři a sbírají podpisy pod petici za zvolení Karla ze Schwarzenbergu. Podle přeposlaného mailu ji na lékařské fakultě UK Praha rozšiřuje doc. Jan Obdržálek, píše Vojtěch Merunka. Někteří kolegové si z toho dělají legraci, jiní se ale bojí a podepisují.

Jestli se nemýlím, tak první podobná agitka sbírající podpisy na pracovištích byly podpisové archy v prvních dnech heydrichiády, kdy byli lidé nuceni podepsat odsouzení atentátu na říšského protektora. Dále to byla praxe totalitního komunistického režimu, například na pracovištích organizované petice s žádostmi o trest smrti pro dr. Miladu Horákovou nebo odsouzení Charty 77 nebo souhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy.

Pozn. JČ: Mobilizační petice se v politologické literatuře považují za charakteristický rys stalinismu.

(V neděli začali jiní vysokoškolští pracovníci organizovat petici za zvolení Miloše Zemana!)

Text petice je tento:

Půda univerzity nesmí být zneužívána k politickým cílům

22. 1. 2013

Přečetl jsem si článek o politické agitaci na Karlově Univerzitě a jsem tím velmi pohoršen. Jako absolvent univerzity v zahraničí jsi nedovedu představit, aby půda univerzity a samotný smysl univerzitního vzdělání byl zneužíván k politickým cílům a volbě prezidenta. Nehledě k tomu, že si myslím, že je to v rozporu ze zákonem 111/1998 o zřízení univerzit, píše Richard Belan:

Groupthink, uniformita a sebecenzura

22. 1. 2013 / Jiří Svoboda

Z petice, publikované na BL, jsem opravdu překvapený. Jako vysokoškolský pedagog považuji za nepřípustné vykonávání politické agitace na universitní půdě. Petice má navíc zcela zjevně ráz skupinového nátlaku, píše filmový režisér Jiří Svoboda.

Syndrom persvazivního skupinového myšlení popsal velmi kvalifikovaně Irving Janis (angl. Groupthink) jako způsob myšlení jednotlivců, cíleně vyvolávající zachování shody ve skupině. Skupinové myšlení v zájmu shody skupiny potlačuje nezávislost rozhodování jedince a jeho samostatnost, dochází k tlaku na uniformitu a sebecenzuru.

Sociální psycholog Clark Mccauley jmenuje mezi symptomy tohoto sociálně patologického jevu m.j. iluze jednomyslnosti (vidět falešnou shodu), to že nikdo neodporuje, podporuje rozhodnutí skupiny a animozní tlak směřovaný vůči disidentům.

V teorii bychom ještě nalezli pojem "spirála mlčení" socioložky Elisabeth Noelle-Neumannové, jejíž práci autorům petice vřele doporučuji.

K petici na podporu Schwarzenberga se hrdě hlásím

21. 1. 2013

Děkuji za glosu pana Vojtěcha Merunky. Jsem v ní citován jako šiřitel petice Prohlášení vědců, lékařů a VŠ učitelů k volbě prezidenta, k čemuž se hrdě hlásím. Děkuji proto, že jinak by se ke čtenářům BL toto Prohlášení nejspíš nedostalo, píše Jan Obdržálek.

Prvenství v peticích mezi kolegy ovšem nemají nějaké podpisové archy za heydrichády, ale petice byly již dávno, dávno v dobách našeho národního obrození; to by ovšem neznělo hanlivě. Zajímalo by mne ovšem, čím dle autora kolegy a kamarády z 1LF straším ("jiní se ale bojí a podepisují"), jsa z fakulty jiné a na 1LF nižádnou moc nemaje.

Založím taky petici

21. 1. 2013

Vážně uvažuji, že založím taky petici. Chci se zeptat zda-li byste mi ji na Britských listech zveřejnili, píše Dalibor Branc. Text petice:

Petici pana Brance můžete podepsat ZDE

Nátlak

21. 1. 2013

Členové mé rodiny hrají ve dvou divadlech v Praze. Vedení divadel (a prý nejenom těchto dvou) vyvíjí naprosto nedemokratický nátlak vzhledem k volbě prezidenta. Podmiňují setrvání v angažmá volbou Karla Schwarzenberga a také veřejným prohlášením, že dotyční herci stojí za Karlem.

Pokud bych to neslyšel od člověka důvěryhodného a naprosto pravdomluvného, tak bych tomu ani nevěřil, píše jeden kmenový autor Britských listů, který dodává:

Nejhorší situace je v divadle Na zábradlí, zatímco co Ypsilonka je naopak apolitická. Herci a nejen oni (nátlak se týká i ostatního personálu) se bojí ozvat. Je to pochopitelné. Na chléb se dnes vydělává jen velmi těžko a každá koruna je dobrá. Proto si spousta herců ráda střihne i nějakou tu hloupoučkou reklamu. A já jim to nezazlívám. Ale politická veřejná vystoupení a vyjádření je mohou jen poškodit. Myslím tedy vystoupení v zájmu jednoho kandidáta či politické strany.

P.S.: bojím se abych nezpůsobil ještě větší problémy svým příbuzným...

Pozn. red.: Tato informace je jen z jediného, i když spolehlivého, ale bohužel nutně anonymního zdroje. Pokud se cítí některý z herců v pražských divadlech vydírán nutností podporovat jednoho či druhého prezidentského kandidáta, rádi zveřejníme jejich svědectví, i anonymně, pokud se redakci identifikují. Adresa redakce je redakce@blisty.cz.

Profesionální agitátoři a organizátoři petic

22. 1. 2013 / Aleš Uhlíř

Zpočátku jsem se zdráhal uvěřit, že by na vysoké škole obíhal docent s peticí za zvolení jednoho ze dvou prezidentských kandidátů. Abych se o tom dozvěděl víc, zadal jsem jméno pana docenta spolu se slovem petice do vyhledavače. Petice budou zřejmě vášní docenta Jana Obdržálka, neboť jeho jméno figuruje v souvislosti s ukončenou peticí na záchranu Divadla Spejbla a Hurvínka. Pokud jde o osobu jiného docenta téhož jména, omlouvám se. Možná by se toho našlo o jeho petičních aktivitách víc, dál jsem se tím ale nezabýval.

Je neuvěřitelné, s jakou lehkostí se Jan Obdržálek přenáší přes skutečnost, že organizováním takové akce na vysokoškolské půdě porušuje zákon.

Manipulace

21. 1. 2013

Jsem rád, že mohu číst v BL, jinak bych si už nebyl jist, jestli jsem se nezbláznil a nejsem paranoidní. Podle článků zde vidím, že jsem (snad) ještě mentálně v pořádku. Tomu, kdo zde psal, ze druhé kolo voleb vyhraje pan Schwarzenberg, musím dát bohužel za pravdu. Všechno k tomu vede, píše čtenář, který se podepsal jako Petr Štěpánek.

Myslím, že lidem, kteří nepodlehli propagandě při volbě pana Schwarzenberga, musí být teskno ze současného stavu v České republice, neboť volba nejenom že rozděluje lidi na dva nesmiřitelné tábory, ale jde to bohužel i dále - vede to vyloženě ke kádrování.

Ani Američané Schwarzenberga nebrali vážně

22. 1. 2013 / Milan Hlobil

V rámci mohutné "prezidentské" kampaně, provázené nekritickou podporou Karla Schwarzenberga ze strany jeho příznivců, jaksi zaniká jeho trapné působení ve funkci ministra zahraničí při jednáních o umístění amerického radaru v Brdech.

Výsledkem trapné činnosti ministerstva zahraničí (pohrdajícího názory odborníků, občanské veřejnosti i zahraničních oponentů), vedeného panem Schwarzenbergem, byla nebetyčná ostuda pro Českou republiku.

Jiří Stránský se omluvil herci Dejdarovi

21. 1. 2013

Jiří Stránský, scénárista Zdivočelé země, se v pondělí v Radiožurnálu omluvil herci Martinu Dejdarovi za to, že vydal prohlášení, že s ním rozvazuje spolupráci. Dodal, že to napsal ve vzteku a že pod prohlášení podepsal i režiséra Hynka Bočana, jemuž to řekl až dodatečně.

Podrobnosti ZDE

Zdivočelá země - pokračování

21. 1. 2013 / Štěpán Kotrba

Týden: není ten váš přístup taky v podstatě také totalitní a komunistický? Takhle striktně někoho odsoudit? Na sociálních sítích jste ke komunistům teď přirovnáváni vy a Bočan.

Pane Dejdare, i mravně zkurvení lidé mohou vytvořit velké dílo. Jen nesmí být o morálce... Pak je to propagandistická agitka, byť dobře zahraná. Tolik o Zdivočelé zemi. Dokázal jste veřejně stát za svým občanským názorem, byť odlišným od názoru uřvané většiny okolo vás, i když před vámi nestála kamera a režisér nevolal "klapka!". A to je cennější, než jakási role, se kterou jste se málem ztotožnil. Miloš Zeman může být dobrým prezidentem také. A vy se holt napříště obejdete bez pánů Bočana a Stránského...

Týden: Poněkud zvláštní rozhovor o Dejdarovi a zdivočelém Zemanovi ZDE

Naposledy na Britských listech - je to doména totálních hlupáků

21. 1. 2013 / Václav Novotný

Poprvé a naposled na "Britských listech". Neb je to doména totálních hlupáků, napsal mi čtenář Pavel Jun.

Proč vlastně píšu?

Mám strach. Z čeho? Z masáže diváků, posluchačů, zejména, kdy ČT vyvolává nenávisti mezi lidmi. Dobrý den pane June,

nevím, zda je to vzkaz určený pro mě. Nepovažuji se za žádného génia. Mimochodem, nečtu jen Britské listy.

Dovoluji si porovnávat argumentaci k danému tématu s jinými internetovými medii - Parlamentní listy, Deník referendum, Novinky, iDNES. Mám tak možnost sledovat masivnost zpráv a hledat protiváhu, jiný názor. Uvedl jsem některé osobní zkušenosti s Karlem Schwarzenbergem a to jsou fakta, se kterými se nedá nic dělat.

Zneužívání nacionalismu je špinavost

21. 1. 2013 / Jan Čulík

Předvolební prezidentská kampaň získala v posledních dnech docela špinavé rysy. Je zajímavé, jak se tím otvírají neřešená a zapouzdřená traumata. V kampani se objevilo poněkud nechutné téma nacionalismu se všemi nereflektovanými mýty z minulosti. Samozřejmě to zavinil Karel Schwarzenberg svými nepříliš kompetentními a trochu popletenými výroky o odsunu Němců z Československa po roce 1945, o Benešovi a o Benešových dekretech. Vyvolalo to vlnu rozhořčení, která může znamenat, že Schwarzenberg prezidentskou volbu nevyhraje. Dotkl se totiž neřešených nacionálních traumat a nereflektovaných mýtů. Každý se teď rozhořčeně vyjadřuje k tomu, jaký je Schwarzenberg "cizák" a "Němec". Přitom nikdo nestudoval dokumentaci z doby těsně po ukončení druhé světové války a nikdo nezná, jak strašlivé byly tehdy v Československu poměry. Asi bychom se k těmto věcem neměli vyjadřovat bez znalosti té dokumentace.

Hlavním problémem s Karlem Schwarzenbergem je skutečnost, že je to politický turista, který za posledních několik let prošel nejrůznějšími politickými stranami jako jejich maskot, aniž by se seriozněji zajímal o jejich program. Je to člověk nepřemýšlivý, u něhož povrchní, přátelské chování zakrývá zásadní neangažovanost v politice a nepřemýšlivou podporu absolutně kontroverzních rozhodnutí. Schwarzenberg je hajný, který se octl v politice, a jeho hlavním cílem - to vyplývá z jeho vystupování - je užívat si svého bohatství a těšit se z funkce maskota v politice (kdy za něho rozhodují jiní, protože on sám je příliš líný a nemyslivý na to, aby vytvořil vlastní politickou strategii). Legitimní kritikou Karla Schwarzenberga je, že je jeho mediální obraz, lež, prázdné simulakrum, za nímž se skrývají mocní.

(Z téhož ovšem je možno do jisté míry obvinit Miloše Zemana, i když ten už není přes deset let v politice, takže nemůže být terčem tak ostré kritiky jako Schwarzenberg, kdo je aktivním členem současné, kontroverzní vlády, z níž neodstoupil, a tak nese vinu za všechna její rozhodnutí.)

Sprostotou je však obviňovat Schwarzeberga z "cizáctví", případně z nacismu jeho rodiny. Nikdo nemůže za své příbuzné. Nezneužívejme prosím v politickém boji falešných nacionalistických stereotypů. Chováme se totiž pak tak trochu jako ti nacisté, které kritizujeme.

Selektivní vnímání reality a informací

21. 1. 2013 / Petr Sak

K přímé presidentské volbě jsem napsal dva články. V prvním jsem vyslovil obavu, že o prvním českém presidentovi, zvoleným v přímé volbě, rozhodnou cizí média, protože minimálně 40% populace není schopna si utvářet vlastní názory a postoje na základě objektivních faktů a informací.

V druhém jsem psal o tom, proč je Přemysl Sobotka nevolitelný a na základě analýzy jsem vyslovil prognózu, že dostane 4% hlasů, dostal 2,5%. Největším překvapením 1. kola bylo nepostoupení favorita J.Fischera. K tomu se schylovalo 1 -- 2 týdny před samotnou volbou. J. Fischer odcházel z premiérského postu s image člověka vzdělaného, inteligentního a slušného. To byl nadějný sociální kapitál pro mediální presidentskou kampaň. Během kampaně, zvláště v debatách s ostatními kandidáty, však tuto image neobhájil a navíc se ukázal jako psychicky labilní. Kryptokracie ho v reakci na propad jeho preferencí v průzkumech hodila přes palubu a vše vsadila na jednu kartu - na K. Schwarzenberga.

Demokracie a volba menšího zla

21. 1. 2013 / Jiří Matuszek

Během kampaně před prvým kolem prezidentských voleb hledalo mnoho lidí odpověď na otázku: Mám volit kandidáta svého srdce i v případě, když nemá příliš vysoké preference a pravděpodobně do druhého kola neprojde? Nemám raději dát svůj hlas někomu sice méně ale stále ještě vyhovujícímu, a zabránit tak vítězství pro mě zcela nevyhovujícího kandidáta?

Toto dilema se samozřejmě odrazilo i v tisku, internetových blozích a diskusích pod nimi. Tam většinou vítězil názor, že bychom se jako národ už konečně měli oprostit od kompromisní volby. Vždyť v parlamentních volbách volíme kompromisně už přes 20 let, nevolíme malé strany aby náš hlas nepropadl, a padáme do stále většího marasmu. Kompromisní volba v diskusích propadla. Přiznám se, že i já sám jsem v prvém kole volbu menšího zla zavrhl, a nelituji toho.

Osadnictví po Palestinsku

21. 1. 2013 / Jiří Kalát

Svatá země 2. a 3. týdne roku 2013: Kvapem se blíží izraelské volby, a i když jejich vítěz překvapením nebude, nějaké novinky se tam rozhodně najdou. Krize mezi Obamou a Netanjahuem se prohlubuje. Další mrtví ve Svaté zemi a k tomu několik významných drobností.

To není dýmka

21. 1. 2013 / Jan Komrska

Odpověď na analýzu pana Bělohradského nemusí spočívat jen v obhajobě svébytnosti fenoménu "Karel", jak uvedeno v otevřeném dopise. Nahlédnutí motivů a fines kampaně, pokud toto vyúsťuje jen do uchopení situace jako "simulakra a obrazu" a jejich aplikace do stěžejních historických momentů, je přílišným zjednodušením.

V důsledku takové schéma propůjčuje záhadnou reálnost obrazu "Zeman" a naviguje myšlení do mantinelů politiky stran, místo posunu k radikálnější změně systému. Cožpak i image "Miloš" není simulakrem sociálního demokrata? A pokud se "obraz" pojí s odpovědností, cožpak on je nějak odpovědný za eventuální vybombardování Íránu, které vehementně podpořil (což nějak zapomněl zmínit, když si v diskuzi připisoval body za s tím přímo související odmítnutí radaru)?

Fenomén Schwarzenberg je mediální artefakt

21. 1. 2013

Otevřený dopis panu profesoru Jeřábkovi.

Dovoluji si zareagovat na Váš příspěvek uveřejněný 20. ledna v BL, ve kterém mimo jiné píšete "Fenomén Schwarzenberg je výrazem vzdoru občanské společnosti proti diktátu médií".

Na rozdíl od Vás mám za to, že fenomén Schwarzenberg je "jen" dokonale připraveným vy(zne)užitím média zvaného internet, nebo lépe sociální síť, píše Emil Ruml. Píšete, že jste "přísně vědecky, analyzovali prvních pět set výroků příznivců Karla Schwarzenberga a došli k závěru, že jeho podporovatelé jej volí z přesvědčení, z rozumových důvodů, protože mu důvěřují, především proto, že své krédo a hodnoty, které vyznává, bere na výsost vážně, pro jeho morální kvality, pro jeho nezkorumpovatelnost, protože nechtějí mít na Hradě člověka s komunistickou minulostí."

Výše uvedené vlastnosti pana Schwarzenberga jsou dle mého jen a pouze PR manipulace a v příspěvcích lidí, kteří s panem S. spolupracovali se o tom i dočtete. Samozřejmě ne v hlavních médiích, protože vyjádřit myšlenku, která jde "proti proudu" v médiích, je prakticky nemožné.

PS: Je Vaše výzkumná práce volně k dispozici?

Petr Jablonský u Jana Krause

Parodie obou prezidentských kandidátů

21. 1. 2013

Předvolební vzpomínky starého zbrojnoše na válku proti radaru

21. 1. 2013 / Jan Neoral

V dobách minulých staří zbrojnoši – když přišla léta a drátěná košile a helmice najednou ztěžkly, ruka neudržela štít před tělem a z ochablé dlaně meč vypadával stále častěji – pověsili obvykle zbroj na zeď a o bitvách, v nichž bojovali, už jen vzpomínali nad džbánkem. Dívali se, jak muži na koních občas odjížděli přes padací most, jak se vraceli zpět v houfci poněkud prořidlém a zkrvaveni, ale to už ty staré válečníky tak moc nevzrušovalo. Žili si svůj život, vděčni nebesům za to, že přežili. A podle možností a chuti – někdo v hradní kuchyni vdolky, jiní v podhradí holky.

Opusťme středověk. Radar padl, Topolánka vyvedli za kulisy. Schwarzenberga ještě stále ne.

Jak RRTV neplní své zákonné povinnosti

19. 1. 2013

Po článku Anthonyho Tuna o obscénním vtipu na Frekvenci 1 jsem se rozhodla, že udělám malý experiment a obětuji den či dva ze svého života a budu se dívat na televizi. Cílem mělo být zaznamenat obscénnosti, jimiž jsou obyvatelé bombardováni 24/7 bez ohledu na zákon o povinnostech vysílatelů. Z časových důvodů jsem toho nebyla schopna, ale přesto mám pár poznámek, které jsem se na popud článku paní Věry Říhové, která velmi trefně vystihuje atmosféru sebestřednosti, která je pěstována právě mediálními prostředky.

Jak je známo, nápodoba je nejprimitivnější a nejúčinnější formou sociálního učení, píše Markéta Růžičková.

KOMENTÁŘ

BBC má mezinárodní ostudu. Zpronevěřila se svému poslání

18. 1. 2013 / Štěpán Kotrba

Připravovaný prodej české pobočky BBC komerčnímu mediálnímu domu Lagardere je mezinárodní ostudou. BBC se tímto krokem zpronevěřila svému veřejnoprávnímu poslání sloužit veřejnosti. BBC se prodala.

"Bylo by velmi nešťastné a pro pověst ctihodné BBC jistě nikoliv povzbuzující, kdyby unikátní soubor dvanácti kvalitních kmitočtů v pásmu FM byl prostřednictvím prodeje podílu BBC v dceřiné společnosti BBC Praha vyveden z prostoru veřejné služby pro potřeby komerčního vysílání," uvedl generální ředitel rozhlasu Peter Duhan pro Lidové noviny. Velmi diplomaticky řečeno. Lze to říci i méně diplomaticky.

Když se mění rekvizity

21. 1. 2013 / Marek Řezanka

Není to tak dávno, co Karel Schwarzenberg na stránkách sobotního Práva sliboval jako možný prezident republiky šíření "dobré nálady".

Zatím je jeho kampaň provázena mohutnou podporou ze strany umělců všeho druhu, potleskem téměř ke všemu, co řekne, i kdyby to bylo jen "dobrý den" a nekritičností jeho podporovatelů, která místy hraničí až s extatickým zbožněním.

Lydové novyny

21. 1. 2013 / Tomáš Koloc

Lidové noviny, pátek 18. 1. 2013, strana 4.

Beneš by ale z dnešního hlediska byl skutečně odsouzen jako válečný zločinec

18. 1. 2013 / Jan Čulík

Zeman to ve čtvrtečním televizním duelu se Schwarzenbergem ironizoval, ale ono je pravda, že by z dnešního hlediska byl Edvard Beneš zřejmě souzen jako válečný zločinec. Schwarzenberg má pravdu, že poválečný odsun Němců byl založen na nepřípustném principu kolektivní viny, je pravda, že odsun schválili Spojenci, ovšem na základě nepřesných informací, které jim poskytl právě prezident Beneš. Je nesporné, že odsun německého obyvatelstva z Československa proběhl nesmírně krutým způsobem a teror a násilí odnesly především německé ženy a děti. Součástí odsunu byli kupodivu i Maďaři na Slovensku (tam došlo k výměně obyvatelstva) - Beneš prostě využil všeobecně rozhořčené protiněmecké poválečné situace k etnickému očištění Československa.

Velmi sporným způsobem se vůči poraženému německému civilnímu obyvatelstvu chovala v roce 1945 většina vítězných států, Československo nebylo ve své brutalitě výjimkou. Extremismus a teror však byl v Evropě, a především ve střední Evropě, na pořadu dne - společnost byla předchozími léty zbrutalizována.

Je chybou kreslit Čechy a Slováky jako nevinné oběti a hrdiny v boji proti nacismu a Němce jako jediné zloduchy. Ve skutečnosti byla škála šedivá a totalitní a teroristické tendence projevovali všichni. Slovensko bylo po celou dobu války fašistický stát, poválečné Československo r. 1945 se svým vypjatým nacionalismem od autoritářského státu příliš nelišilo. Podobně se jistě chovala např. i Francie vůči vichystickým kolaborantům, i Francie deportovala ze svého území německé obyvatelstvo - ovšem nebylo to tam na rozdíl od Československa obyvatelstvo původní. Henleinova Sudetoněmecká strana nebyla původně stranou nacistickou, tou se teprve stala během třicátých let, kdy se výrazně posunuly k extremismu i mnohé české politické strany.

Václav Bělohradský: Podzámčí volí pankáče ze zámku

19. 1. 2013

Proti tomuhle se Schwarzenberg taky nepostavil - přesto ho nadšenci volí

Kdokoliv v ČR při uzavírání úvěrů může účtovat zákazníkovi cokoliv. Spravedlnosti se nedovoláte

19. 1. 2013

Jak může "slušný a neúplatný" Karel Schwarzenberg svou účastí ve vládě a ve vedení vládnoucí strany TOP09 zaštiťovat tyto sviňárny a nespravedlnosti? Jako člen vlády za ně nese odpovědnost. (JČ)

Slavný "neúplatný" a "slušný" vládní kandidát Schwarzenberg nese za tuto situaci přímou odpovědnost. Nikdy nehnul pro nápravu těchto šokujících problémů, a přidruženého problému s parazitickými exekutory a právníky, prstem. (JČ)

Pár komentářů k diskuzi o prezidentských kandidátech na Britských listech

19. 1. 2013 / Vladimír Wagner

Docela s údivem jsem sledoval na Britských listech příspěvky týkající se výsledku prvního kola prezidentské volby a rozboru kandidátů, kteří postoupili do kola druhého. Vyhlášení redakce o postupu výběru či vylučování konkrétních příspěvků, které se kandidátů týkají, je hodně absurdní. Tvrzení, že redakce nebude publikovat žádné články, doporučující čtenářům, aby volili jednoho z kandidátů, je nerealizovatelné. Ať už bude popisovat autor pozitivní vlastnosti jednoho kandidáta nebo negativní vlastnosti toho druhého, je z toho jasné, koho preferuje a tedy, koho doporučuje i čtenáři. Pokud tedy redakce předpokládá, že omezením publikovaných příspěvků pouze na ty, které kandidáty kritizují, vyloučí vyjádření podpory konkrétnímu kandidátovi, je to nesmysl. Jediné, k čemu taková redakční politika vede, je preference negativní kampaně a házení špíny. Možnost, že by se při takové formě výběru daly rozebírat reálné politické programy, pohledy na roli prezidenta a potenciál jednotlivých kandidátů, je téměř nulová. Redakce zároveň v tomto svém vyhlášení píše, že podle ní jsou oba kandidáti pro funkci prezidenta nevhodní a zároveň, že kritika Karla Schwarzenberga je snadnější a oprávněnější. Tím vyjádřila jasně své doporučení volby pro čtenáře: "Jde o volbu nejmenšího zla a tím nejmenším zlem je Miloš Zeman". Redakce navíc v příspěvcích redaktorů jasně deklarovala, jaké jsou její hlavní linie při této kritice a ty ukazují její jasně danou ideologickou zakotvenost.

Zeman a Schwarzenberg - zoufale špatní kandidáti na prezidentský úřad

19. 1. 2013 / Boris Cvek

Z prezidentské volby jsem už notně unaven a znechucen. Dokážu snad pochopit už jenom nějaký v zásadě cynický kalkul, který může vést k podpoře jednoho z kandidátů proti druhému. Něco jako propočet v šachové partii, který ovšem může velmi dobře selhat. A spíše se mi zdá, že i tyhle propočty jsou motivovány mírou antipatie vůči jednomu z kandidátů, která se pak přenáší do hádek a nenávisti.

Česká republika mezi Hulvátovem a Sprosticí

19. 1. 2013 / Karel Dolejší

"Když máte přítelkyni nebo partnerku, která jisté úkoly nerada dělá, tak když jim dáte krásný náhrdelník, tak to posílí vztahy," řekl v televizní debatě Karel Schwarzenberg, aby "objasnil" uplácení rebelujících poslanců ODS. Miloš Zeman ho (pokud je to ještě vůbec možné) trumfnul výrokem, že "Knížata měla právo první noci, a tak zdegenerovala, neboť ty nevolnice nemusela znásilňovat, vydávat na to energii. Zatímco my zemani jsme si museli svá práva vždy vybojovat, proto jsme nedegenerovali," čímž de facto prohlásil znásilnění za eugenický test. Uchazeči o prezidentský úřad v ČR se tak dělí na toho, který ženu považuje za úplatnou služku, a toho, který v ní vidí kořist a objekt násilí. Bude opravdu zajímavé sledovat, kdo z nich nakonec mezi oddanými voličkami získá větší oblibu.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2012

7. 1. 2013

V prosinci 2012 přispělo finančně na Britské listy 210 osob bankovním příkazem celkovou částkou 64 984,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v září 2012 částkou 2801,71 Kč.

93 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2012 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 60 421,37 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 31. 12. 2012: byla 258 165.75 Kč, z toho na exekutorský projekt 161 475.59 Kč a na na provoz Britských listů 96 690.16 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.