Naposledy na Britských listech - je to doména totálních hlupáků

21. 1. 2013 / Václav Novotný

Poprvé a naposled na "Britských listech". Neb je to doména totálních hlupáků, napsal mi čtenář Pavel Jun.

Proč vlastně píšu?

Mám strach. Z čeho? Z masáže diváků, posluchačů, zejména, kdy ČT vyvolává nenávisti mezi lidmi. Dobrý den pane June,

nevím, zda je to vzkaz určený pro mě. Nepovažuji se za žádného génia. Mimochodem, nečtu jen Britské listy.

Dovoluji si porovnávat argumentaci k danému tématu s jinými internetovými medii - Parlamentní listy, Deník referendum, Novinky, iDNES. Mám tak možnost sledovat masivnost zpráv a hledat protiváhu, jiný názor. Uvedl jsem některé osobní zkušenosti s Karlem Schwarzenbergem a to jsou fakta, se kterými se nedá nic dělat.

Tedy dá, mlčet.

Není to tak dlouho, co jsem se před sněmovnou bavil s poslancem Bendou právě na téma, zda není jen přece dobré mít aktivisty, mít jiné názory. Na mojí otázku, jak by to vypadalo, kdyby opačné názory nebyly, aktivisti neexistovali, chvilku mlčel a i pro mě překvapivě po chvilce řekl, máte pravdu, bez Vás ( tím nemyslel mě) nespokojených občanů by to asi začalo něčím zapáchat.

Nebyl jsem líný a pustil si dokumentární film Břetislava Rychlíka o Karlu Schwarzenbergovi. Čekal jsem, jak zhodnotí období od roku 2006. Tušil jsem, že asi toto období hodnotit nebude. Uhodl jsem. Poohlédl jsem se, kdo že je volební štáb Karla Schwarzenberga. Je to např. Entropa, Opona. Angažná některých tváří vystupující v kampani pro prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga jsem porovnal s kampaní, kdo prosazovoval cizí vojska na území ČR a radar v Brdech. Tento záměr odmítalo skoro 70% občanů. Zjištění. Nic nového, ti samí.

Musel jsem se už usmívat, když v debatě na Primě pan Schwarzenberg vystartoval na pana Zemana s ,, Mosteckou uhelnou". Kdo trochu sleduje dění a pamatuje, věděl, že to od pana Schwarzenberga byla chyba. Snaha dokazovat, že Zeman stál u prvopočátku této kauzy, byl už propadák.

Mám pochopení pro lidské ulítnutí, ostatně, jak jsem již uvedl, s panem Schwarzenbergem jsem se nejednou bavil a tak mi to u něho ani nepřišlo.

Co mě vyděsilo, byl potlesk publika na nepravdivá tvrzení pana Schwarzenberga. Znamenalo to jediné, buď publikum neposlouchá, je tam jen pro tleskání, druhá možnost je, že nepřemýšlí a co na víc, nesleduje, nepamatuje (přes to, že v mediích "Mostecká uhelná " byla x krát), nebo mu nepravda nevadí,a i kdyby se tvrdilo, že voda teče do kopce, bude tomu tleskat.

Mám z této skupiny tleskajících strach. Co provedou s Benešovými dekrety?

Čeho jsou pod "vedením ČT" někteří lidé schopni?

V posledních měsících jsem se hodně bavil s Táňou Fišerovou a co na ní bylo kandidátské, že když nezala odpověď na otázku, nevěděla, nebo si nemohla vzpomenout, tak řekla nevím.

Když někdo svého protivníka osočí, že jede v nějaké kauze, měl by být natolik připraven, aby to dokázal. Na logickou otázku, v které kauze, která musela následovat, odpovědět, nevím, nešlapat v tom a mluvit se za úlet, nebo to alespoň zahrát do kouta.

Bojím se a budu se bát fanatiků, tleskajících nepravdě, protože bez nich by nemohly vznikat konflikty, nemohla by být ani 2. světová válka.

Ještě šílenější je, že tleskající obratem obrátí a tleskají pravdě, která vyšla najevo. Obrat obhajují slovy, že nevěděli, spletli se, nepřemýšleli.

Pro zamyšlení by bylo dobré slyšet :

Novoroční zamyšlení spisovatele a scénáristy Zdeňka Mahlera na Dvojce Českého rozhlasu. ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 21.1. 2013