Zeman a Schwarzenberg - zoufale špatní kandidáti na prezidentský úřad

19. 1. 2013 / Boris Cvek

Všiml jsem si nicméně v debatách mezi oběma kandidáty dvou momentů, které se mi zdají výmluvné. Ve středu na Radiožurnálu Zeman na otázku Jindřicha Šídla, které české vlády za posledních 20 let považuje za nejlepší, odpověděl, že jako ekonom bude vlády hodnotit podle ekonomických výsledků. Takže pekař je má hodnotit podle pekařských výsledků a chemik podle chemických výsledků? Vládu je přece třeba hodnotit komplexně podle celkového jejího vlivu na společnost a té diskuse se mají účastnit občané jako takoví.

Ekonomické výsledky dané vlády jsou navíc velmi závislé na hospodářském cyklu a vývoji světové ekonomiky, jednak souvisejí s celkovou kvalitou fungování společnosti, zejména s právním prostředím, státní správou, sociálním zázemím, kvalitou životního prostředí atd. Ekonomicky prosperující země mají rozvinutou občanskou společnost, která je jak důsledkem, tak příčinou té prosperity. Zejména v dnešním světě, kde ekonomika jako něco izolovaného do sebe a svých výpočtů selhává, kde banky dělají rozsáhlé podvody a kde konzumní kapitalismus podle vědeckého konsensu povede k ekologickým katastrofám, je Zemanovo myšlení téměř děsivé. A nesmírně se podobá způsobu myšlení Václava Klause, i když u obou ekonomů vede k poněkud jiným, avšak stejně dogmatickým, plochým, závěrům.

Zemanovo a Klausovo myšlení by se dalo schovat do věty: my vám tu zajistíme kus žvance, protože jsme ekonomové, a vy držte hubu, nerušte nás při našem vládnutí, neboť jenom my -- ekonomové -- víme, jak vládnout. Kolik ekonomů je mezi prezidenty a premiéry vyspělých západních zemí? A když se vrátím do Česka, dere se mi na mysl otázka: všiml si Zeman vůbec toho, že česká společnost je frustrovaná korupcí, hazardem, lichváři, tedy nefungujícím právem, a nikoli technickými ekonomickými otázkami a spory o teorie lorda Keynese?

Fungování moderní rozvinuté společnosti potřebuje právě i ke své ekonomické prosperitě zázemí opravdového vzdělání a nuancované, inkluzívní vnímání problémů, jak ukazuje americká filozofka Nussbaum. A možná úplné předefinování cílů společnosti do budoucna od ekonomického růstu k opravdové prosperitě, jak argumentuje jeden z exprezidentů Harvardu. Podle Zemana ale asi budou tihle lidé blbci, neboť zaprvé nejsou ekonomové, a zadruhé -- i kdyby byli -- nejsou Zeman.

Zeman často sklouzává k mechanickému, silovému, jednoduchému "řešení" problémů, jako by čekaly jenom na jeho genialitu a dávaly mu příležitost ukázat, jací jsou ostatní lidé blbci. Myslím si, že tento postoj k občanské společnosti, k ekologickým tématům, k ekonomii a složitější debatě rozděluje celou českou levici a do příchodu Zemana na scénu se to dalo jakžtakž maskovat. Zeman a moderní západní levice představují mentální rozdíl v délce tak jednoho století.

U Schwarzenberga mne šokovalo jeho prohlášení ze čtvrteční debaty v České televizi, v němž přirovnává vysoké posty ve státní správě, které Nečasova vláda dala Tluchořovi a spol., k tomu, že si v partnerství de facto koupíte od partnera/ky sex za náhrdelník, a říká tomu "utužování partnerských vztahů".

To je vrcholný cynismus jak vůči partnerskému soužití (a je zajímavé, že mu to projde u mladých voličů, kteří by asi měli mít jiné představy o partnerství), neboť jde o model někdy z dob francouzské monarchie (postavení žen a vůbec pojetí partnerství se od té doby značně změnilo), tak vůči občanské společnosti a fungování politiky.

Někdy si říkám, zda existuje něco, co by Schwarzenberga opravdu vyvedlo z míry, aby se kvůli tomu rozhořčil, nebo jestli je tak gumový, že snese všechno. Moje představa šlechtice byla vždy spojena spíše s tím, že se bije za věci cti a hrdosti, že je tak trochu jako Cyrano z Bergeracu. Uznávám, že je to představa romantická, nicméně Schwarzenberg a jeho suita dobrovolných nevolníků ji popírá naprosto.

Od Schwarzenberga se tedy také nelze nadít, že by se někdy zastal občanské společnosti, práva či kvality života v Česku. Buď pokrčí nad donebevolajícím svinstvem rameny nebo si z toho udělá srandu.

Jeho beznázorovost, ekvilibristika, s níž se snažil v neděli spojit levici a konzervatismus do jednoho pytle, jeho politická historie, v níž uspěl až s pomocí Kalouska, který ho instaloval do funkce šéfa TOP09, to všechno je velmi výmluvné a do sebe to zapadá.

Nicméně i Schwarzenberg představuje jakýsi rozpor v české pravici: Klausovi lidé ho nesnášejí a nejspíše budou volit Zemana (např. Boris Šťastný).

Kolem Schwarzenberga se v jakémsi přitroublém tiku shromažďují zejména pravicově ladění příznivci bývalého prezidenta Havla, který se občanské společnosti občas zastal, i když ji chtěl jaksi budovat z Hradu, což je pro občanskou společnost zcela nesmyslné a zhoubné, aby byla spojena s výrazným, aktivním politikem a mocí. Nicméně cynickému šlechtici Karlovi je občanská společnost zjevně jen k smíchu.

Dovedu si představit nejrůznější scénáře, jak zvolení jednoho, nebo druhého kandidáta povede ke změnám na pravici i levici, ale upřímně nevím, který z nich se nakonec odehraje. Bojím se však, že zabedněnost, omezenost a animozita zvítězí nakonec nad veřejným zájmem jako už tolikrát. Právě proto, že nejsme ještě zdaleka vyspělá občanská společnost.

Vytisknout