Groupthink, uniformita a sebecenzura

22. 1. 2013 / Jiří Svoboda

Z petice, publikované na BL, jsem opravdu překvapený. Jako vysokoškolský pedagog považuji za nepřípustné vykonávání politické agitace na universitní půdě. Petice má navíc zcela zjevně ráz skupinového nátlaku, píše filmový režisér Jiří Svoboda.

Syndrom persvazivního skupinového myšlení popsal velmi kvalifikovaně Irving Janis (angl. Groupthink) jako způsob myšlení jednotlivců, cíleně vyvolávající zachování shody ve skupině. Skupinové myšlení v zájmu shody skupiny potlačuje nezávislost rozhodování jedince a jeho samostatnost, dochází k tlaku na uniformitu a sebecenzuru.

Sociální psycholog Clark Mccauley jmenuje mezi symptomy tohoto sociálně patologického jevu m.j. iluze jednomyslnosti (vidět falešnou shodu), to že nikdo neodporuje, podporuje rozhodnutí skupiny a animozní tlak směřovaný vůči disidentům.

V teorii bychom ještě nalezli pojem "spirála mlčení" socioložky Elisabeth Noelle-Neumannové, jejíž práci autorům petice vřele doporučuji.

Vytisknout