Historici proti útokům na ředitele ÚSTR Jiřího Pernese

13. 4. 2010

tisková zpráva

Rádi bychom vás informovali o dalším vývoji kolem "Vyjádření historiků a archivářů", které jsme vydali před týdnem a které podpisem podpořila naprostá většina odborných pracovníků Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, píše Zdeněk Hazdra z ÚSTR.

Historici a archiváři se se svým vyjádřením obrátili na všechny členy senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor má totiž dnes odpoledne na programu veřejné slyšení k petici č. 11/2010 "Za zrušení a vypsání nového výběrového řízení na post ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů".

"Chceme na veřejném slyšení vystoupit, protože tato petice nepodává plný, ba ani realitě odpovídající obraz skutečnosti. Proto jsme se členům výboru předem ohlásili s naším vyjádřením, které vyzývá k respektování demokratických principů výběrového řízení a k zastavení "antipernesovské" kampaně," říká historik Zdeněk Hazdra, který v ÚSTR vede oddělení zkoumání doby nesvobody.

Vadí mu, že se dosud k aktuální situaci v ÚSTR vyjadřovali lidé, kteří v převážné většině nejsou vzděláním ani historici, ani archiváři. "Snažíme se zabránit tomu, aby několik zhrzených příznivců neúspěšného kandidáta na funkci ředitele ÚSTR Pavla Žáčka znemožnilo či poškodilo naši další odbornou práci. Nechceme se stát hračkou v rukou politiků, ani "rukojmím" několika aktivistických nespokojenců, kteří svým konáním dokazují, že pokládají ÚSTR víceméně za svůj majetek," dodává Hazdra.

Prohlášení historiků a archivářů za týden podpořilo 119 lidí. Kromě většiny historiků a archivářů pracujících v ÚSTR a ABS, kteří se pod vyjádření podepsali, se na autory obrátila i řada dalších lidí: podporu prohlášení vyjádřili například literární historik a překladatel Jindřich Pokorný, bývalá hlasatelka Svobodné Evropy Slávka Peroutková, galerista a bývalý politický vězeň Oskar Leo Krause, historici Miroslav Vaněk, František Bártík či Miloš Trapl.

Polská letecká tragédie vede k rusko-polskému sblížení

13. 4. 2010

Poláci jsou značně překvapeni rozhodnutím ruského premiéra Vladimíra Putina osobně dohlížet na vyšetřování katastrofy, při níž u Smolensku zahynulo všech 96 osob na palubě polského letadla. Záběry Vladimíra Putina, jak objímá polského premiéra Donalda Tuska uprostřed trosek letadel, se vysílaly v polské televizi mnohokrát, píší internetové stránky BBC.

Úsměv

13. 4. 2010 / William Blake

V životě úsměv lásky je
a také úsměv šalebný,
ale též úsměv úsměvů,
v němž ony dva jsou spojeny.

Je nenávistné mračení
a pohrdavé bývá též,
však na to ze všech nejhorší
už nikdy nezapomeneš,

neboť ti v hloubi srdce lpí
a v morku páteře ti lne.
A žádný ze všech úsměvů,
jen pousmání jediné

od kolébky až ke hrobu
jedenkrát objeví se ti,
ale v tom jednom úsměvu
je konec všeho neštěstí.

ze sbírky Svět v zrnku písku, Mladá fronta, Praha 1964, přel. Jiří Valja, vybrala Hanka Tomšů.

Konzervativci chtějí v Británii zavést právo na referendum v místních otázkách

13. 4. 2010

Šéf britských konzervativců David Cameron slibuje ve svém předvolebním manifestu, že poskytne občanům v místních otázkách právo uspořádat referendum, pokud získají občané podporu více než 5 procent obyvatelstva. Občané také budou mít právo vetovat návrhy na zvýšení komunálních daní.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jazyková bariéra a prezident, který "prostě chtěl přistát"

13. 4. 2010

Jazykové problémy mezi ruskými letovými dispečery a polskými piloty a nátlak od vysoce postavených cestujících v polském letadle zřejmě přispěly k sobotní katastrofě polského vládního letadla u Smolensku, píše z Varšavy reportérka deníku Guardian Kate Connolly.

Ruský letový dispečer Pavel Plusnin, poslední osoba, která hovořila s posádkou letadla prezidenta Kaczynského, než havarovalo, uvedl, že dost dobře nerozuměl pilotům, kteří hovořili jen špatně rusky.

Smolenský dispečer: Pilot polského Tupoleva provedl jediný přistávací manévr

13. 4. 2010 / Karel Dolejší

Včera v podvečer pan Juraj Slabeycius upozornil redakci Britských listů na rozhovor s dispečerem smolenského letiště Severnyj plukovníkem Anatolijem Muravjevem, který přineslo nedělní regionální vydání listu Komsomolskaja pravda. Rozhovor potvrzuje výpověď pověřeného zástupce prezidenta Ruské federace ve Smolenské oblasti Georgije Poltavčenka, na niž jsem upozornil ve včerejším článku. Muravjev i Poltavčenko shodně říkají, že havarované polské letadlo provedlo pouze jediný přistávací manévr, nikoliv čtyři, jak se dosud systematicky objevuje (nejen) v českých médiích. Příslušnou pasáž rozhovoru spolu se Slabeyciovým překladem naleznete níže.

Izraelská armáda si vymínila právo deportovat desetitisíce Palestinců ze Západního břehu

13. 4. 2010 / Daniel Veselý

Izrael se v poslední době chová jako smyslů zbavený. Jeho vrcholní přestavitelé téměř na denním pořádku vyhrožují vojenským útokem nejen Íránu, ale také Libanonu, Sýrii a Gaze ZDE.

Izraelská vláda je na kordy dokonce i se svým prominentním mecenášem Spojenými státy kvůli plánované výstavbě 1.600 bytových jednotek ve Východním Jeruzalémě, což kritizují i zastánci izraelské politiky s tím, že budování dalších židovských osad na palestinském území představuje závažnou překážku v tzv. blízkovýchodním mírovém procesu.

Nová pravidla termonukleárního zbrojení

12. 4. 2010 / Ivan Větvička

Smlouva o omezení strategických zbraní, kterou v Praze 8. dubna podepsal prezident Spojených států Barack Obama a jeho ruský protějšek Dimitrij Medveděv, nezruší vysokou bojovou pohotovost velké části termojaderného arzenálu, kterou obě strany udržují od dob studené války, nemusí přinést výrazné snížení počtu vodíkových náloží a dovoluje vývoj nových jaderných zbraní. Hrozba bleskového vyhlazení lidstva nezmizela, přesto smlouva významně přispěje ke světové bezpečnosti: strategických hlavic by nemělo přibývat a obě strany vypracovaly mechanismy kontroly dodržování smlouvy. Navíc Barack Obama již 6. dubna, ještě před pražským summitem, podepsal novou jadernou strategii USA, podle níž by Spojené státy měly omezit vývoj jaderných zbraní na zlepšování současných typů a nevyvíjet typy nové.

Polská tragédie? Ale i česká...

13. 4. 2010 / Miloslav Štěrba

Ukázka zvláštních vztahů mezi blízkými národy. Příšerná tragédie upozornila na pozoruhodnou samozřejmost našich vzájemných vtahů. V mnoha ohledech. Ale za zamyšlení určitě stojí, proč se v Česku dostalo Polsko zcela na okraj zájmu nejen médií.

Otázky o smrti polského prezidenta

12. 4. 2010 / Michal Kuklík

Jaký byl kapitán polského letadla? Byl to dobrodruh s dlouhou historií menších nehod, jako byl kapitán Titanicu Edward John Smith? Byl to pan Opatrný? Kolik hodin měl nalétáno? Netrpělivě čekám na jeho portrét v médiích.

Jednou jen - a víckrát ne?

12. 4. 2010 / Karel Dolejší

Michal Kuklík cituje ze zpravodajství: "Podle sdělení Státní letecké komise byla jedna skříňka poškozená, vypadla z ní cívka. Stalo se to zřejmě vlivem nárazu letadla do země. Ze sdělení úřadu ale není jasné, zda má cívku k dispozici a zda je její nahrávka použitelná." Kdyby se Michal Kuklík namáhal s dohledáním podrobnějšího zdroje této informace než je například server Novinky, zjistil by, že na pásce z černé skříňky, která je možná poškozena, měly být "parametrické informace", tzn. data o tom, kudy se vlastně kdy vládní letoun Tu-154 pohyboval. A kdyby si přečetl obsáhlý článek korespondenta Kommersantu Andreje Kolesnikova, připadně si dohledal údajné citace z jeho vystoupení ve vysílání stanice Kommersant-FM, zjistil by, že se diví právem i neprávem.

Světové odbory požadují zavedení daně z finančních operací

12. 4. 2010 / Miloš Pick

Globální odbory (GTU) nadcházejícímu dubnovému jednání ministrů financí G 20 i Mezinárodního měnového fondu a Světové banky (IMF a WB) ve Washingtonu navrhují zavedení globální daně z finančních operací.

Globální krize dosud neskončila. Podle dostupných analýz se spíš rozpoltila na země, které se od ní úspěšně odpoutávají – zejména země východní Asie, respektive převážně skupina velkých rozvojových zemí s  vyváženější úlohou trhu i státu a s levnou prací – a na ostatní svět, kde převážně pokračuje „slabý nebo negativní“, a hlavně nevyvážený růst, který může vyústit ve stagnaci. Navzdory všem pobídkám, které zachránily až 14 milionů pracovních míst, světová nezaměstnanost v letech 2007-2009 vzrostla o 34 milionů osob.

Papež "nemá v Británii imunitu před zatčením"

12. 4. 2010

Plán nechat papeže Benedikta po příjezdu do Velké Británie zatknout, bude úspěšný, protože papež není šéfem žádného státu, konstatoval jeden britský právník.

Ateističtí autoři Richard Dawkins a Christopher Hitchens navrhují, aby byl papež zatčen za to, jak se postavil ke skandálům se zneužíváním dětí v katolické církvi.

Právník Mark Stephens, který oba autory zastupuje, uvedl, že požádá britské soudy a Mezinárodní soudní dvůr o zatykač na papeže Benedikta XVI.

Papež má navštívit Británii v září. Bude se zřejmě hájit, že má imunitu. "Soudy budou nárok na imunitu zkoumat. Jsem přesvědčen, že by ho anglický soud odmítl. Protože není papež šéfem žádného státu, nemá nárok na imunitu." Právník dodal, že sice Benito Mussolini prohlásil Vatikán za stát, ale že mezinárodní právo to neuznává.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Proč?

12. 4. 2010 / Stanislav Vozka

Volební čas je už tradičně předurčen úvahám o preferencích stran a jejich ismů. Letos se tato tendence v české kotlině násobí jako ozvěna díky tomu, že předvolební čas trvá už rok. A evergreenem hlubokomyslných analýz na levici je jako vždycky - na úbytě zacházející levice. Dlouho jsem se těmi úvahami jen rozčiloval. Až jsem se rozhodl sám jednu napsat, abych mohl rozčilovat ostatní.

Hádanky ve tmě

12. 4. 2010 / John Michael Greer

KD│ Pro nesnáze, kterým čelí dnešní společnosti, když se věk levné energie chýlí ke svému konci, lze použít libovolné množství metafor, nicméně ta, která se mi neustále dere na mysl, pochází ze scény jedné z oblíbených knih mého dětství, Tolkienova Hobita. Jde o ten okamžik, kdy se hlavní hrdina Bilbo Pytlík ztratí ve skřetích tunelech pod Mlžnými horami a narazí zde na vychrtlou, slizkou a lidožroutskou bytost jménem Glum.

Ministr vysvětluje a přesvědčuje

12. 4. 2010 / Štěpán Steiger

MUDr. Martin Barták, ministr obrany, se pokusil odpovědět na dvě otázky, které bychom mohli položit nejenom jeho resortu, a dal je jako titulek svého článku v Právu 8. tm.: Proč jsme v Afghánistánu a proč bychom tam měli zůstat. Musím předem říct, že mi odpovědi připadly dost plytké. Mohl bych pominout ministrovu historii, která vyhlašuje rok 2001 jako rok "velkého vítězství" (doslova: "V prosinci 2001 byl Tálibán vytlačen nejen z Kábulu, ale i z Kandaháru a z velké části venkova v těchto oblastech. Na ústupu byl prakticky v celé zemi."). Ministr nejenom nepíše nic o tom, co předcházelo - možná i proto, že by podle pravdy musel konstatovat, že za svou existenci Tálibán vděčí saúdskoarabským penězům a finan ční i logistické podpoře CIA. MUDr. Barták neříká nic ani o tom, proč o osm let později je na tom Tálibán mnohem lépe.

Pražský summit přinesl velké hubaté nic

12. 4. 2010 / Daniel Veselý

Prokousávání se českými komentáři a televizními záznamy u příležitosti setkání prezidentů Obamy a Medveděva je činnost tuze náročná a nervy drásající. Z četby českého tisku a sledování veřejnoprávní televize se obecně dozvídáme o nesmírné velkorysosti Obamovy administrativy vůči ruskému partnerovi a její "vizi světa bez jaderných zbraní", jež v podobě nyní signované smlouvy nese první plody. Má jít o jakési částečné naplnění této vize, již Obama před rokem představil v Praze. Vyrojilo se množství klasických proamerických a protiruských textů, v nichž pisatelé vyjádřili nedůvěru vůči Ruské federaci ohledně dodržování nové smlouvy START, jak již tradičně patří k českému mediálnímu koloritu. Dohoda o snížení jaderného potenciálu Spojených států a Ruska, byť ji mnozí nazývají přelomovou, oběma zemím však ponechá arzenál, jež by je mohl 13x zničit (Události, 8. dubna).

Británie schválila "drakonický zákon proti svobodě internetu"

12. 4. 2010

Na poslední chvíli před rozpuštěním Dolní sněmovny prosadila spěšně britská labouristická vláda s pomocí Konzervativní strany kontroverzní zákon se zavádějícím názvem "Zákon o digitální ekonomice". Zákon vejde v platnost po pouhé dvouhodinové debatě v poloprázdném parlamentě. Vláda sice odstranila navrhovaný odstavec 18, který jí měl poskytnout absolutní pravomoc při likvidování internetových serverů, avšak nahradila ho dodatkem k odstavci 8 nového zákona. Nový dodatek umožňuje ministru průmyslu zablokovat "ty internetové servery, o nichž soud rozhodl, že jsou zneužívány, nebo je pravděpodobné, že by mohly být zneužívány v souvislosti s činností, která porušuje autorská práva".

Střet v mezích?

11. 4. 2010 / Boris Cvek

Snad díky formě, kterou dnes Václav Moravec ve svém pořadu zvolil, se podařilo větší část předvolebního střetu mezi lídry ČSSD a ODS udržet v mezích. Témata byla podle mého názoru vhodně volena, podařilo celkem odstínit předvolební demagogii obou stran a Paroubek i Nečas, dokud byli drženi v kadlubu formy, mi přišli oba sympatičtí a celkem kultivovaní.

Malý volební mandát "uvrhne Británii do řeckého chaosu"

11. 4. 2010

Pokud Labouristická či Konzervativní strana vyhraje britské všeobecné volby, které se budou konat 6. května 2010, jen velmi těsnou většinou a získá jen minimální mandát v parlamentě, a přesto se pokusí v zemi prosadit drakonické škrty ve veřejných výdajích, vyvolá to v Británii "nepokoje jako v Řecku", obává se šéf strany Liberálních demokratů Nick Clegg.

V britských ulicích by mohly vzniknout "vážné sociální nepokoje", pokud vláda, která nezíská řádný volební mandát, zvýší daně, začne propouštět zaměstnance ve veřejných službách a zmrazí mzdy.

ANALÝZA

Jasné politické odhodlání soudců

10. 4. 2010 / Čestmír Kubát

Bez upřímné společenské objednávky promítnuté do jasného politického odhodlání se efektivnější a rychlejší práce vyšetřovatelů, státních zástupců a soudců asi nedočkáme.

Ani ve stínu reflektorů nad prezidenty Obamou a Medveděvem neuniklo pozornosti médií úspěšné potírání zločinnosti další skupiny komunistických zločinců -- těch, kteří vystěhovávali sedláky z gruntů v 50. letech. Konečně máme důkaz: Okresní soud v Olomouci odsoudil 87-letého Josefa Nakládala, bývalého předsedu MNV v Brníčku u Uničova. Je tomu skutečně tak? Podle advokáta došlo k promlčení a navíc se na jednání jeho klienta vztahuje amnestie prezidenta republiky. Rozsudek dosud nenabyl právní moci.

300. výročí copyrightu

10. 4. 2010 / Jakub Michálek

Ani jsme se nevzpamatovali z výročí československé ústavy z roku 1920 a už máme zase slavit! 10. dubna 1710 nabyl účinnosti první autorský zákon, kostrbatě nazvaný Zákon pro podporu učenosti skrze přidělení kopií vytištěných knih autorům nebo vydavatelům těchto kopií na dobu, která je v něm určena, lidově Statut královny Anny.

Určitě to ale nebylo svobodné vyučování, čeho chtěla královna Anna docílit. Svoboda slova totiž nepatřila do širokého katalogu tehdejších lidských práv a svobod. Zákon byl spíš výsledek snahy Parlamentu o omezení monopolu vydavatelů podle zvykového práva.

Protijaderný zlom dějin

10. 4. 2010 / Oskar Krejčí

Ještě neuschl inkoust na podpisech prezidentů Ruska a Spojených států pod novu smlouvu START, analytici, komentátoři a politici přispěchali s rozporuplnými hodnoceními. Tak tomu je vždy, když se lámou dějiny. Někteří nevěří, že ke zlomu došlo, jiným se zlom nelíbí, další dohodu přeceňují. Pouze u bezvýznamných událostí panuje shoda. Shoda v mlčení.

ČTK odmítá citovat Britské listy

10. 4. 2010

ŠOK│ Absurdní ukázku práce s informacemi předvedly tentokrát ČTK, Lidové noviny a jejich "mladší a tlustší sestra" iDnes. Aby nemusely uvádět autentický zdroj vyjádření člena vědecké rady ÚSTR Viléma Prečana, na které se odkazoval novinář Petr Uhl ve svém trestním oznámení na bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Žáčka, uvedly jako zdroj Prečanova vyjádření "některé servery". Dopis přitom jako první zveřejnily Britské listy (8.4.2010 0:00), o den později jej převzal internetový deník Referendum (9.4.2010 11:37) a tyto zdroje Uhl korektně cituje ve svém trestním oznámení. ČTK, iDnes i Lidové noviny také zamlčují informaci, že Prečanův dopis je primárně adresován redaktorovi Lidových novin Danielu Kaiserovi jako kritická reakce na jeho článek "Nepřátelské převzetí"...

ČN: Uhl podal trestní oznámení na exředitele ÚSTR Žáčka ZDE

Vstanou noví vrtichvosti?

10. 4. 2010 / Karel Dolejší

Jak začal tzv. Vítězný únor v roce 1948? Hned po válce do první Fierlingerovy vlády na ministerstvo vnitra nastoupil komunista Václav Nosek. Na jedné straně sabotoval oficiální vyšetřování kolaborace s nacisty, na druhé straně nasbíral rozsáhlý kompromitující materiál umožňující KSČ bývalé kolaboranty vydírat. Řada takových lidí zůstala i po osvobození na důležitých pozicích. Podle některých zpráv patřil k bývalým kolaborantům například prokurátor Josef Urválek, později odpovědný mj. za justiční vraždu Horákové, Kalandry, Buchala a Pecla. Jakkoliv se poválečné komunistické vedení zaklínalo bojem proti nacismu, ve skutečnosti nemělo nikdy zájem odkrýt karty a mnohem raději lovilo v kalných vodách, aby si na těch, kdo se provinili, vymohlo absolutní poslušnost. Skutečnosti shrnuté Petrem Uhlem v jeho trestním oznámení na bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka vyvolávají obavy, že se naši antikomunisté s bolševickou tváří právě pokoušejí opičit po Noskovi. Už proto bude zajímavé sledovat osud tohoto Uhlova podnětu.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za březen 2010

1. 4. 2010

V březnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 260 osob celkovou částkou 67 456.39 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.3. 2010 částku 44 615.53 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.