Jazyková bariéra a prezident, který "prostě chtěl přistát"

13. 4. 2010

Jazykové problémy mezi ruskými letovými dispečery a polskými piloty a nátlak od vysoce postavených cestujících v polském letadle zřejmě přispěly k sobotní katastrofě polského vládního letadla u Smolensku, píše z Varšavy reportérka deníku Guardian Kate Connolly.

Ruský letový dispečer Pavel Plusnin, poslední osoba, která hovořila s posádkou letadla prezidenta Kaczynského, než havarovalo, uvedl, že dost dobře nerozuměl pilotům, kteří hovořili jen špatně rusky.

"Nedokázali porozumět číslům, takže jsem nebyl schopen určit jejich výšku," řekl jednomu ruskému zpravodajskému serveru. Avšak bývalý polský premiér konstatoval, že se domnívá, že Kaczynski, který se chtěl stůj co stůj dostat do Smolensku, zřejmě sám příspěl ke katastrofě tím, že donutil piloty, aby přistáli v husté mlze.

Bývalý sociálnědemokratický premiér Leszek Miller uvedl: "Pan prezident strašně chtěl být tam na místě. Pilot to věděl, a tak přijal riziko a tak přišli o všechno."

Vyšetřovatelé katastrofy vyloučili technickou závadu a konstatovali, že za katastrofu letadla mohl lidský omyl. Hlavní polský prokurátor Andrzej Seremet zdůraznil, že z počátečních pohovorů s leteckými dispečery usoudili vyšetřovatelé, že "nebyly přijatelné podmínky pro přistání". Letadlo se pokusilo přistát navzdory varování od letových dispečerů, "aby to nečinili", dodal.

Seremet konstatoval, že budou podrobně analyzovány nahrávky z letu, aby se zjistilo, zda se piloti stali terčem nátlaku od prezidentské skupiny, aby přistáli stůj co co stůj. Dodal však, že "zatím takové informace nejsou k dispozici". Stále větší počet Poláků nyní vznáší otázku, jak je možné, že tolik vysoce postavených osob mohlo cestovat jediným letadlem.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 13.4. 2010