8. 3. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 3. 2002
Amerika si vypracovala tajné plány na vedení jaderné války proti sedmi zemím a zároveň si chce vytvořit arzenál menších jaderných zbraní pro užívání na bitevním poli. Informoval o tom v neděli 10. 3. týdeník Observer (anglicky viz zde.) Tajná zpráva Pentagonu varuje, že Spojené státy musejí být připraveny na použití jaderných zbraní proti Číně, Rusku, Iráku, Severní Koreji, Íránu, Libyi a Sýrii a také v arabsko-izraelském konfliktu. Zpráva byla předložena americkému Kongresu letos v lednu. Podepsal ji americký ministr obrany Donald Rumsfeld, který uvedl, že by mohlo být použito jaderných zbraní ve třech druzích situací:
10. 3. 2002
Spojené státy požádaly Velkou Británii, aby připravila plány na vyslání 25 000 britských vojáků, kteří by měli společně s americkou armádou svrhnout Saddáma Husajna, informoval v neděli týdeník Observer (anglicky viz zde). V pondělí má o tom v Londýně s Tonym Blairem jednat americký viceprezident Dick Cheney.
8. 3. 2002
Přes celé politické spektrum došli během devadesátých let tvůrci amerického veřejného mínění k bezprecedentní shodě nejen ohledně toho, že je důležitá role podnikání v americkém životě, ale i ohledně toho, co je smysl života. Drtivá většina Američanů se přizpůsobila víře ve volný trh. Od laureátů Nobelovy ceny za ekonomiku přes paleokonzervativce až po Nové Demokraty přijali v devadesátých letech američtí vedoucí představitelé názor, že trhy jsou populární systém a že je to daleko demokratičtější forma organizace než (demokraticky zvolené) vlády.

Od okamžiku, kdy jsem začal v redakčních komentářích, psaných pro časopis Redhot a v článcích pro Britské listy vznášet otázky, týkající se (pokrytecké) zahraniční politiky Spojených států, najednou se hodně lidí rozhodlo, že jsem komunista. Začal jsem dostávat útočné e-maily i dopisy a i do tváře mi lidi začali tvrdit, že jsem komouš!

8. 3. 2002
Pojistnou prémii mi nevyplatili, že nemám nárok, a pak po mně chtěli ještě další peníze! Tento článek chce varovat české ženy, aby si nepořizovaly soukromé zdravotní pojištění u České pojišťovny zdraví, a. s., a to zejména v případě, že chtějí otěhotnět a chtějí se pojištěním jistit pro možné zdravotní komplikace. - S překvapením konstatujeme, jak chabý marketing má firma Česká pojišťovna zdraví - vzhledem k tomu, že neví, že tak výrazně sprosté reakce a rozhodnutí, jaké její pracovníci projevují vůči zákazníkům, jsou kontraproduktivní: zákazníky to totiž od využívání služeb tohoto podniku odradí. Že by to pojiš'tovně bylo jedno? V tom případě by jí měli zákazníci bojkotem dát pocítit, co to znamená, chová-li se firma vůči zákazníkovi sprostě.
8. 3. 2002

Americký ministr zahraničních věcí Colin Powell a jeho náměstek Craner vystoupili k publikaci výroční zprávy svého ministerstva o stavu lidských práv ve světě (část o ČR je zde) na tiskové konferenci, jejíž anglický transkript je tady. Novináři je tam docela tlačili ke zdi. Celkový étos této tiskové konference se, jak se zdá, docela odlišuje od étosu českých tiskových konferencí - lze říci, že novináři se právem a velmi ostře zaměřili na celou řadu důležitých nesrovnalostí v současné americké zahraniční politice. Odpovědi náměstka Cranera jsou občas skoro komické. - Na rozdíl od tiskových konferencí českého ministerstva zahraničních věcí však americké MZV, zdá se, průběh tiskové konference na svých internetových stránkách nezcenzurovalo (srovnejte, jak upravuje české MZV tiskové konference, se skutečnou verzí toho, co se na nich událo), americké ministerstvo zahraničních věcí, zdá se, publikovalo průběh této tiskovky v plné verzi. Přinášíme větší množství citátů z této tiskové konference.

7. 3. 2002
"Konkrétní rozsah násilí proti ženám je neznámý: avšak některé studie odborníků naznačují, že se násilí proti ženám vyskytuje častěji, než se veřejně přiznává. ROSA, nevládní organizace, která pomáhá ženám v tísni, odhaduje, že přibližně každá desátá žena v domácí situaci trpí emocionálním či fyzickým násilím a že třicet procent násilníků má vysokoškolské vzdělání. Ze studie, kterou vypracoval v roce 1998 pražský Ústav sexuologie, vyplývá, že 13 procent žen bylo znásilněno. Manželé a partneři nesli odpovědnost za 51 procent znásilnění, dalších 37 procent znásilnění spáchali muži, kteří patřili mezi známé znásilněných žen a jen 12 procent znásilnění spáchali zcela neznámí muži. Podle policejních statistik bylo v roce 2000 nahlášeno v ČR policii 500 případů znásilnění, avšak Ústav sexuologie odhaduje, že jen 3,3 procenta obětí znásilnění oznámila tento trestný čin policii. Usuzuje se, že případy znásilnění a násilí v domácnostech se v podstatě skoro vůbec oficiálně neregistrují. Podle ministerstva spravedlnosti bylo v ČR během roku 2001 odsouzeno za znásilnění 140 osob." - Násilí proti ženám v České republice K rozsáhlé zprávě amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě v roce 2001 se vrácíme ještě jednou citací ze zprávy o České republice, pojednávající o násilí, páchaném na ženách.
8. 3. 2002
V prašném městě v měděném pásu v Zambii dávala sedmiletá Kelly Sakipe sušené ryby a dřevěné uhlí do malých hromádek a doufala, že si vydělá od chodců pár mincí. Kelly nechodí do školy, řekla mi tiše, umřela jí maminka a ona musí pomáhat babičce starat se o rodinu. Taková je odpovědnost, která je často břemenem mladých dívek v Africe a všude jinde v rozvojovém světě. Psala o tom v pátek 8. března v deníku Guardian Glenys Kinnocková, labouristická poslankyně Evropského parlamentu a mluvčí výboru EP pro rozvoj a spolupráci:
8. 3. 2002

V pátek 8. března zahynulo při bojích mezi Izraelem a Palestinci nejméně 39 osob, informovala společnost BBC. Tím se stal tento den nejkrvavějším dnem na Blízkém východě od začátku nynějšího povstání. Více než 30 Palestinců zahynulo v potyčkách s izraelskými vojáky během dne násilím, který začal usmrcením pěti izraelských studentů palestinským střelcem v osadě v pásmu Gaza. Mezi usmrcenými osobami v zuřivých bojích byl náměstek palestinského velitele v Gaze. Pak ostřelovaly izraelské vrtulníky raketami jeho velitelské středisko v Khan Younis. Nejnovější vlna násilí přichází krátce poté, co prezident Bush oznámil, že posílá příští týden do regionu znovu svého mimořádného vyjednavače Anthonyho Zinniho, aby se pokusil vyjednat příměří. Čelný poradce Jásira Arafata obvinil Izrael, že se snaží Zinniho misi předem zlikvidovat.

8. 3. 2002

Tonyho Blaira ve čtvrtek varovali kolegové ve vládě, že dojde k vzbouření britských ministrů, pokud se Británie připojí k americkému vojenskému tažení proti Iráku. Informoval o tom například list Independent, viz zde. Blairovi bylo dáno na vědomí, že nepřátelský postoj vůči možnosti vojenských úderů proti Saddámu Husajnovi sdílejí nejen labourističtí poslanci v Dolní sněmovně, ale že tento postoj převládá na všech úrovních britské vlády. Whitehallem se šíří zprávy, že se někteří ministři v případě války proti Saddámu Husajnovi chystají odstoupit. Během "upřímných výměn názorů" byl Blair varován, že pokud by mělo dojít k vojenskému zásahu proti Iráku, musel by být ospravedlněn podrobnými a velmi přesvědčivými důkazy, že Bagdád skutečně vyvíjí navzdory mezinárodnímu právu zbraně hromadného ničení. Proti válce proti Iráku se staví zejména Clare Shortová, ministryně pro mezinárodní rozvoj, a bývalý ministr zahraničí Robin Cook, který je nyní mluvčím Dolní sněmovny. Podle zpravodajství britské rozhlasové stanice Classic FM popřela v pátek v podvečer britská vláda, že by se prý tito ministři chystali kvůli válce proti Iráku rezignovat.

8. 3. 2002

Pohled na rok 1968 a Chartu 77 z undergroundu

Podle V. Havla "pražské jaro" navodilo "lehce schizofrenní situaci", neboť vedení státu sice se vzedmutím společnosti sympatizovalo, ale zároveň se ho bálo, opíralo se o něj, ale zároveň ho plně nechápalo, přálo mu, ale zároveň je chtělo brzdit, takže nakonec "cupitalo za vývojem". Do podobné dějinné, tedy "lehce schizofrenní situace" byla však uvedena i samotná Charta 77, a to nejen proto, že klopýtala za chaotickým během politických událostí či že z pohledu undergroundu nebylo možné racionálně pochopit, jak může být někdo patočkovským "loajálním" občanem a zároveň mravním člověkem žijícím "životem v pravdě", ale především jejím deklaratorním tvrzením, kdy na jedné straně tvrdila, že není základnou opoziční politické činnosti, ale přitom jakmile došlo vlivem perestrojky k uvolnění, okamžitě se chopila příležitosti a v dokumentu 1/1988 "Slovo ke spoluobčanům" politicky apelovala a vyzývala lidi, aby naplnili své občanství, konečně se vymanili ze své pohodlné odevzdanosti osudu, probudili se z politické apatie, překonali strach a přestali čekat na to, co udělají jiní, dělali něco sami.

Byla to ale tatáž Charta 77, která o sobě celou dobu prohlašovala, že je rozhodnuta jít "netaktizující cestou" a držet se "posvátných principů" morálky, která není úskočná a příležitostná, ale sama o sobě definující člověka. Byla to tatáž Charta 77, která ústy V. Havla deklarovala, že nikoho k ničemu "nenabádá ani nevyzývá".

7. 3. 2002

Underground, Charta 77 a Charta žen: Nomádská studie zkoumající rok 1968, ideologii lidských práv a postavení ženy

Když německo-švýcarský spisovatel Max Picard po 2. světové válce zkoumal ve své knize "Hitler v nás" fenomén totalitního systému, zaujalo ho jak lidé, kteří různým způsobem kolaborovali s totalitním režimem, si posléze vůbec nepřipadali vinní a na celou věc pohlíželi jakoby se odehrála "mimo ně". Podle něho právě největší vina spočívá v tom, když se člověk "degraduje tak, že už vůbec není subjektem morálky", ale pouze mimoběžným účastníkem společenského dění.

Max Picard tehdy napsal, že "pravou duševní chorobou" totalitní i posttotalitní epochy je zvláštní druh schizofrenie, kdy člověk "nese svou rozpolcenost jako kdyby byla něco samozřejmého, tím se ale odlišuje od skutečně nemocného člověka, který si s ní neví rady, neboť je v něm vlastně ještě autentická "síla ke katastrofě". U "normálního" člověka je ale rozpolcenost naopak "normalizována". Jednou ze zvláštností normalizační společnosti je skutečnost, že je bez vnitřní i vnější katastrofy - nikomu nehrozí policejní represe, vězení, vyhození z práce nebo z vysoké školy, ani zabavení cestovního pasu, dokonce ani vnitřní výčitky svědomí - jejím předpokladem je pouze naučit se chovat normalizačně: "manévrovat se svou rozpolceností ve světě všeobecné rozpolcenosti".

Diskuse vztahující se k 25. výročí vzniku Charty 77 otevřela nejen inovované picardovské téma do jaké míry přetrvává normalizační způsob uvažování, cítění a chování v nás, ale především poukázala na celou řadu vytěsněných i pozapomenutých problémů. Nebylo tudíž náhodné, že ačkoliv diskuse měla směřovat do minulosti, nakonec spíš aktualizovala současný stav společnosti. Jedním z nedostatků této mediální diskuse ale bylo, že často probíhala pod zjednodušeným návěštím "Charta 77 versus anticharta", takže jen znovuzpřítomnila předlistopadové schéma rozdělující společnost na "my a oni".

Dočkáme se elektronického podpisu?
8. 3. 2002

Rozdíl mezi třemi úrovněmi elektronického podpisu (zabezpečení nejen identifikace odesilatele, nejen nezměnitelnosti obsahu dokumentu a ale i prokazatelnost doručení v e-mailové komunikaci) je důvod, proč se digitalizace veřejné správy zpozdí a pravděpodobně se nedotkne trestního řádu. Nedotkne se zřejmě ani občanského soudního řádu. Kolem tohoto problému dlouze kroužila diskuze, i když to nikdo z přítomných právníků - poslanců neřekl tak přímo. Pro zmatek v technických detailech a tím pádem i zmatek v jejich popisu jazykem práva se komunikace s využitím elektronického podpisu nedotkne téměř celého resortu spravedlnosti, který tak dál bude přetížen papírovými agendami. Dál budou chodit lejstra od soudů, dál budou mezi státem a občanem bariéry neochoty, nervozity, hromad spisů a protokolů. Prokazatelnost doručení totiž v zákoně o elektronickém podpisu chybí...

8. 3. 2002

Sedím tady v pracovně Ostravské univerzity a poslouchám na počítači ve stereu po internetu britskou rozhlasovou stanici klasické hudby Classic FM. Je to pozoruhodně dobrá technická kvalita. Kdo má zájem, je to zde - klikněte na obrázek, pod nímž je napsáno "Listen now". (JČ)

6. 3. 2002
Dne 4. března 2002 vydalo americké ministerstvo zahraničních věcí pravidelnou výroční globální zprávu o stavu lidských práv v jednotlivých zemích světa, tentokrát za rok 2001. Je v celé řadě ohledů kritická vůči stavu lidských práv v České republice (v angličtině je zpráva o ČR zde.) Zprávy amerického ministerstva zahraničních věcí o jiných středoevropských postkomunistických zemích (Polsko, Maďarsko) jsou příznivější. - Citujeme ze zprávy o ČR:

"Vláda všeobecně respektuje lidská práva svých občanů, avšak v některých oblastech přetrvávaly problémy. Problémem zůstalo občasné policejní násilí a užívání nepřiměřené síly. Problémem byla také dlouhá vazba před procesem a dlouhé odklady, než se procesy začaly konat, tyto problémy byly způsobovány strukturními a procedurálními nedostatky i nedostatkem financí v soudnictví. Je omezováno do určité míry shromažďovací právo organizací, které podporují rasovou nenávist a nesnášenlivost. Vláda zahájila trestní případy stíhání proti celé řadě novinářů.

Během roku bylo některým Romům zabráněno v odchodu ze země. Dochází k určitému množství násilí vůči ženám a k diskriminaci žen. Problémem zůstává i diskriminace Romů a občasné násilí skinheadů vůči romské komunitě. Přicházely zprávy, že zaměstnavatelé se snažili bránit uzavírání odborových dohod. Problémem byl obchod s ženami a s dětmi." - Viz níže:

6. 3. 2002
Pražská homoprostituční scéna je tak známá, že se o ni zmiňuje každý mezinárodní turistický průvodce pro gaye. Poptávka vzrostla natolik, že už se prostitucí neživí jen nešťastníci z Hlavního nádraží, ale i mnoho univerzitních studentů (se zákazníky si dávají schůzky v kavárně pražského hotelu Intercontinental anebo prostřednictvím internetu). Většina lidí neví, že je Česká republika všeobecně považována za jeden z nejpopulárnějších cílů pro homosexuální pedofily na celém světě. ČR je také mezi gayi mezinárodně proslulá svou mužskou prostitucí. To všechno může být nebezpečné i pro heterosexuální populaci, neboť pokud provozují heterosexuální mladí muži homosexuální prostituci, může se do celkové populace začít šířit AIDS.
7. 3. 2002
Vždycky se vyskytne nějaká překážka - z technických důvodů - která způsobuje, že my cizinci prostě musíme nesčetněkrát chodit na cizineckou policii znovu a znovu, s novými dokumenty, o nichž nám při předchozích návštěvách nebylo řečeno, že je jich zapotřebí, anebo s novými razítky a dalším množstvím papírů. A probůh, jen ať se nestane, že by člověk přišel k jinému úředníkovi, protože v takovém případě se vás zcela jistě zeptá, proč jste si přinesl všechny ty papíry (o něž požádal jeho kolega či kolegyně) a řekne vám, že potřebujete přece úplně jiné dokumenty. Jádrem problému je to, že předpisy jsou zmatené a složité. Je to záměrně proto, aby nám ztěžovali život, anebo proto, že chtějí, abychom se vzdali a nabídli jim úplatek?
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
10. 3. 2002 Spojené státy jsou připraveny užít jaderných zbraní proti sedmi zemím světa   
10. 3. 2002 Bush chce, aby Británie přispěla pro válku proti Iráku 25 000 vojáky   
10. 3. 2002 Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomná i dnes - část III. Mirek  Vodrážka
9. 3. 2002 Proč tak dramaticky selhává zavádění elektronického podpisu Tomáš  Pecina
8. 3. 2002 Dejte holkám taky šanci   
8. 3. 2002 Jak by dopadly Spojené státy, kdyby je hodnotila zpráva amerického MZV pro lidská práva?   
8. 3. 2002 Razantní Česká pojišťovna zdraví - anebo O ženách, které mají v těhotenství problémy Daniela  Pilařová
8. 3. 2002 "Rudý Golgo", Česká republika a Spojené státy Fabiano  Golgo
8. 3. 2002 Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomná i dnes - část II. Mirek  Vodrážka
8. 3. 2002 Parlament: Debata ústavních právníků o věcech, kterým nerozumějí a přesto o nich musí rozhodovat Štěpán  Kotrba