V pondělí večer se v pražské koleji Kajetánka konala beseda semináře zahraničních bohemistů s některými českými spisovateli. Na dotaz Britských listů odpověděl Michal Viewegh, že nemá cenu s nimi diskutovat, protože jsou nenávistné. (Publikovaly mj. tuto kritiku od Jana Paula a odmítavou reakci na Paulův postoj od Martina Pilaře.) Dál diskuse s Michalem Vieweghem probíhala v nevzrušeném duchu; snažili jsme se především zjistit, co je podle jeho názoru důvodem jeho pozoruhodného komerčního úspěchu u českého publika - jeho poslední knihy vycházejí v nákladu nejméně 60 000 výtisků. Viewegh přiznal, že do určité míry je součástí úspěchů jeho knih i profesionální komerční marketing, avšak poukázal na to, že píše už od začátku osmdesátých let a že jeho prvotiny byly za komunismu zakázány, takže když mu konečně vyšla první knížka, Názory na vraždu (1990), zdaleka to nebyla prvotina. Hlouběji se však o podstatě úspěchu jeho knih nehovořilo.

Další část diskuse byla věnována nedávnému oznámení českého ministerstva kultury, že se rozhodlo přestat financovat české literární časopisy a dát finanční rezervy, které k tomu původně chtěl Pavel Dostál použít, na povodně. Hovořilo se trochu nezaostřeně o tom, zda je či není správné dotovat literární časopisy s nákladem kolem 2000 výtisků, zda by měly být přístupnější nebo zda by měly či neměly vycházet jen na internetu. Celkově vznikal dojem, že současná česká literatura (kromě Viewegha) je v české společnosti odstrčena kamsi do kouta - ani studenti bohemistiky v ČR prý "nevědí", že existují časopisy jako Host a Tvar či Literární noviny a nečtou je ani desetitisíce českých středoškolských profesorů české literatury. Jim Naughton z Oxfordské univerzity namítl, že je ale zapotřebí, aby literární časopisy něčím oslovovaly veřejnost. Vyjádřil optimistický názor, s nímž někteří domácí přítomní nesouhlasili, že pokud je literárních časopisů zapotřebí, vždycky se nějak prosadí. Bývalý šéfredaktor Literárních novin Vladimír Karfík konstatoval, že literárních časopisů je potřeba, aby prostě byly k dispozici určité myšlenky. Představa, že stačí si vyměňovat soukromě texty jen mezi několika málo zainteresovanými osobami, nestačí.