Dnes je tomu přesně rok, co Velkou Británii zachvátila epidemie slintavky a kulhavky, nyní v podstatě vyvražděním celé populace ovcí a skotu už zvládnutá. 20. února 2001 byl identifikován první případ.

Epidemie měla drastické následky na ekonomiku britského venkova: přicházejí zprávy, že v mnoha venkovských oblastech poklesl příjem z turistiky, na němž britský venkov především závisí, o za poslední rok o více než 40 procent.

Když jsme se vydali loni v říjnu do skotské horské divočiny na asi dvacetikilometrový výlet v Glencoe, po ukončení horské procházky jsme se vrátili na hlavní silnici Glasgow - Fort William zavolaným taxíkem. Stěžoval si, že během léta zaznamenal drastické snížení počtu zákazníků. Nadával na farmáře - vysvětloval, že se epidemie slintavky a kulhavky šířila tak rychle proto, že farmáři (kteří dostávali od státu odškodné za vybitý dobytek) řešili problémy svých většinou tvrdě prodělečných zemědělských usedlostí tím, že v noci vozili svůj skot ke kolegům s nákazou, aby i jejich dobytek dostal infekci. (Proběhlo to i sdělovacími prostředky.)

Nyní konstatoval dr. David Shannon, hlavní vědecký poradce na britském ministerstvu zemědělství v době epidemie slintavky a kulhavky, že výbor, který radil britskému premiérovi, učinil chybné závěry, protože řádně nerozuměl této nemoci, potravinářskému průmyslu ani zemědělské praxi. Shannon ostře zaútočil na středověkou praxi vybíjení a pálení milionů kusů dobytka, která stála britský turistický průmysl mnoho miliard liber.

Britský Nejvyšší soud také v těchto dnech zkoumá rozhodnutí britské vlády vyhnout se uspořádání veřejného vyšetřování důvodů, proč došlo loni v Británii k obrovské epidemii slintavky a kulhavky.