17. 10. 2001
Sdělovací prostředky musejí mít i ve válce právo na svobodu projevuJe možná pravda, že je toto nový druh války, napsal včera deník Guardian ve svém redakčním komentáři. Ale to neznamená, že nedělají vlády tytéž staré chyby, když se snaží ovládat tok informací a manipulovat novináře. Britská a americká média nezdravě závisejí na Pentagonu a britském ministerstvu obrany, když hodnotí průběh této války a její dopad na civilisty. Obě tyto instituce nejsou zrovna známy tím, že by svobodně publikovaly celou pravdu o své činnosti, a to ani v podstatně klidnějších dobách.
|
Ve srovnání s nynější válkou byla válka v Perském zálivu naprosto průhlednou záležitostí. Bylo to částečně zásluhou odvážných reportérů, jako byl Peter Arnett z televize CNN, který vysílal z Bagdádu. Za to na něho zaútočili američtí politikové, že prý dělá propagandu Saddámu Husajnovi. Něco podobného zažil John Simpson z BBC, když vysílal své reportáže ze Srbska během války o Kosovo. Zákaz přístupu reportérů do Afghánistánu nesmírně ztěžuje úsilí novinářů informovat o této válce z obou opačných stran. Britská a americká média nezdravě závisejí na Pentagonu a britském ministerstvu obrany, když hodnotí průběh této války a její dopad na civilisty. Obě tyto instituce nejsou zrovna známy tím, že by svobodně publikovaly celou pravdu o své činnosti a to ani v podstatně klidnějších dobách. Avšak ani Pentagon, ani britské ministerstvo obrany v současnosti vůbec nepořádají každý den ani tiskové konference. A do této hluboce neuspokojivé situace nyní vstupuje Alastair Campbell, Blairův "šéf komunikací" a požaduje schůzi s šéfy sdělovacích prostředků ohledně "vážných znepokojení Downing Street". Mezi ně prý patří to, že se vysílají videozáznamy projevů Osamy bin Ladena (o nichž CIA tvrdí, že v nich jsou možná tajné kódy), že se vysílají reportáže obsahující tvrzení Talibánu, že jsou v Afghánistánu usmrcováni civilisté, že došlo k ohrožení bezpečnosti britského premiéra a že by mohlo v britském národě vyvolat strach a sklíčenost, jestliže nebudou zobrazovat sdělovací prostředky "válku proti terorismu" jako obrovský, pokračující úspěch. Americká vláda vyvinula obdobný nátlak na americké televizní stanice a na Hlas Ameriky a je politováníhodné, že zaznamenala určité úspěchy při zastrašování objektivní, nezávislé novinářské práce. To prostě není přijatelné. Neexistují žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by videozáznamy bin Ladena obsahovaly nějaké skryté signály. Pokud takové důkazy někdo má, tak sem s nimi: publikujte je. Ani není zapotřebí zdůrazňovat, že jsou pravděpodobně tvrzení Talibánu zaujatá. Sdělovací prostředky to už vědí a vědí to i televizní diváci a čtenáři novin. Uráží to inteligenci britské veřejnosti, pokud se někdo snaží tvrdit, že si lidé nedokáží udělat o tomto konfliktu vlastní, nezpanikařené závěry. Ale aby to lidi mohli skutečně učinit, potřebují více, nezmanipulovaných, informací, a nikoliv méně. Je nutno s pochvalou zaznamenat, že briské sdělovací prostředky energicky odmítly vládní nátlak. Vytvářet dojem, že není možné porazit terorismus bez "dobrovolného" omezení nezávislé novinářské práce a celkové nezávislosti sdělovacích prostředků není jen nedemokratické. Je to také naprosto poraženecké. |