Reaguji na článek pana Chlebouna o svobodě projevu v demokracii. Dovolte mi připojit vlastní názor. Jsem pro co nejširší svobodu slova. Uvědomuji si ovšem, že jakmile něco aplikujeme BEZ VÝJIMEK je to prakticky vždy špatně. Závisí například na momentálním stavu společnosti a také na celosvětové situaci. Žádná pravda není pravdou ZA VŠECH OKOLNOSTÍ. Tím se asi liší demokracie od totalit. TOTÁLNÍ pravdy prostě neuznává a je proto plna zdánlivých paradoxů. Nejedná se o strnulý, ale pružný systém. Ani to co jsem zde napsal nelze brát jako ABSOLUTNÍ pravdu.

Proto otázka pana Chlebouna "nabourávající" svobodu projevu je i není legitimní, závisí na okolnostech. Pokud nastane ve společnosti situace, že takový projev silně ohrožuje svobodu nebo integritu ostatních, existenci samotné demokracie, je asi na místě jej zakázat i stíhat. Naopak čím stabilnější demokracie, tím větší svobodu projevu může povolit a positiva budou pravděpodobně převažovat.

Problém je, kdo určí, že nastala ta či ona situace. Nízkou úroveň kultury a vzdělanosti národa nezachrání sebelepší politický systém.

Poznámka JČ: Vyjádření jakéhokoliv názoru nelze v demokracii trestně stíhat, ale protidemokratickým názorům musejí demokraté ostře oponovat v racionální diskusi.