Bodláky Václava Duška
9. 2. 2017 / Václav Dušek
Sudetský revír prý vyrabován, chodby a díla osiřely, štoly naučné udržovány pro generace příští; cín a wolfram i slída, cín, stříbro dávno vytěženo. Tvrzení o vyrabování se nezakládají na pravdě. Božská země v sobě ukrývá lithium, žádané v průmyslu. Zajímavé, že Čína a Chile údajně na surovinu uvalila embargo – snad pokus zakonzervovat naleziště a počkat na vyšší prodejní ceny. Máš-li v kopci nevídané bohatství střežené zatím perkajzly, můžeš být státe boháč i chuďas. Podnikatelská galerka zavětřila.
Milionářští braši – gambleři, firmy s.r.o. rychlé prachy, tajemní Mištinové, dobrotiska s čistými úmysly, utajení vlastenci, vlastníci, kteří ovládají sami sebe, oddaní prokuristé, podivní investoři i inspektoři, obratní prospektoři, důlní lupiči; zapojil se šťastný filantrop, potměšilí mordýři a zajisté pochopitelně státního dluhu ranhojiči.
Známe případy bačování z uloupeného a tyto osoby se nám mohou smát, protože chudoba je znakem tupství, chápete, všichni dobří rodáci! Proč se nestát třeba buddhistou a odepřít si masový koláček. Krokodýlí slzy zbojníků mohou dojmout leda začínající obhájkyni.
Prachy z nebe nepadají. Přikrýt "omyly" v zarudlé kolonii cosi stojí – a neotravujte s čistými štíty! Chceš-li prosperovat, nemůžeš být škrob, podělit se o zisk je čestné; nech šuškat dobroděje o nečestnosti, o znásilněném právu, jak jde o prachy, neznáme přítele.
Demokracie v rozpuku vykvetla jedovatými květy. Vlastenectví, úcta k sobě i druhým - budiž. Nám však jedna přísaha nestačila. Nezůstali jsme trčet v polovině cesty – nemuseli jsme zato kolem sebe rozbalit černý flór.
Vládní zmocněnci, prý se již vydala povolení k budoucí těžbě. Opravdu? A kdo si z údajné bilionové hodnoty odhryzne nemůžeme vědět? Třeba proto, že bychom oněměli úžasem, komu všemu se dostalo štěstí rabovat surovinu, prodat, vyšmelit, zašmelit.
Krušnohorský poklad v okolí Cínovce – Zinwaldu možná do budoucna změní název místa – bude se nazývat Lithiwald.
My prostí lidé budeme pouze zírat, jak v chodbách a komorách rozbalují mistři šusdráty a budou roztáčet mašinky odpalu – nebo se dobývání povede vylepšenými metodami. A vládo, zakládají se na pravdě polofámy, že australští odborníci poskytnou pomoc s vytěžením lithia.
Neupíráme cestu k pokladu nikomu, máme však malou obavu, aby se bakalovská chamraď nezmocnila bilionových hodnot, ty posléze uložila v lupičských bankách a o Vánocích se z nás občanů neprohýbala smíchy – hele je, makovce, už zase civí a opožděně řvou...a kdo toto zavinil, nevíme, kdo podepsal dokumenty, také nevíme. Vládní kanibalové utajeni.
U nás nejedno eldorádo zašantročeno, vyloupeno a jede se dál, močálem černým podél bílých skal, kde kdejaký povedený lapka silně zatleskal. Bude dobře, když volič vhodí hlas tomu, kdo udělá konečnou inventuru – pošle do tepláků ty, kteří zaslouží žít za mřížemi.
Dokážeme se nechat obrat o miliardy, proč ne rovnou o biliony?! A k tomu zakousnem chutnou koblihu od milovníka pravdy a čistých účtů.
Bylo, nebylo eldorádo – zmizelo a kdoví kam, možná bude vědět Perkajlz.
Vytisknout19.1. 2017 / Bohumil Kartous
Autor obrázku: Jáchym Bohumil KartousVe světě, z nějž se postupně vytrácejí všechny opěrné body, mezi nimiž je možné vykolíkovat rozměr vlastní existence, není jednoduché žít. Ne člověku, druhu, který se sice jako černá labuť, chyba v jinak dlouhodob...
12.1. 2017 / Daniel Veselý
V souvislosti s uprchlickou a migrační krizí se neustále objevuje celá řada zkreslených či vyloženě lživých zpráv, které nám podstatně ztěžují zachování kritického pohledu na tento fenomén. Třebaže migrační vlna podle relevantních statistik ...
11.7. 2015 / Bohumil Kartous
Komentátoři veřejného dění, sociologové, politologové, filozofové i konspirátoři se předhánějí v tom, aby nasadili hrnec té správné velikosti na oslovskou hlavu protiuprchlického tažení. Každý do toho vloží svůj vlastní světonázor, lépe řečeno vzpome...