10. 2. 2017 / Daniel Veselý
Když Donald Trump reagoval na námitku známé mluvící hlavy Fox News Billa O’Reillyho, že Vladimir Putin je zabiják, slovy: „Existuje spousta zabijáků. Myslíte si, že naše země je tak nevinná?“, spustila se obvyklá mediální palba. Nicméně pokud Donald Trump čirou náhodou mluví pravdu, neměli bychom řečené překřičet jen proto, že se cynicky zastává jednoho z mnoha zabijáků. Přestože se americký prezident zhlíží v ruském prezidentovi, který nese odpovědnost za tisíce usmrcených Čečenců a Syřanů a politickou represi na domácí půdě, jeho teze o „nevinné Americe“ by neměla jen tak zapadnout, byť prezident hovořil i o sobě, aniž by si toho byl vědom.
Americký investigativní novinář Allan Nairn jednou prohlásil, že v okamžiku, kdy Barack Obama vstoupil do Oválné pracovny, stal se vrahem a teroristou, protože Spojené státy jsou mašinou na zabíjení, již Obama nezastavil. Třebaže politická rozhodnutí Obamovy administrativy za sebou nezanechala tak děsivý počet mrtvých jako zločinné aktivity jeho předchůdců, nelze brát slova legendárního investigativce na lehkou váhu.
Katastrofální invaze NATO do Libye v roce 2011, jež byla uskutečněna na popud tehdejší šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové, je jedním z nejtragičtějších mement Obamovy éry. Jestliže tisíce, či spíše desítky tisíc lidských životů, padají na vrub vládě, jež se těšila shovívavosti západních sdělovacích prostředků, nemůžeme předstírat, že tito mrtví neexistují.
Argumentujeme-li, že si Kreml při prosazování svých cílů, řekněme v Sýrii, počíná naprosto bez skrupulí, položme si otázku, jak si vedl prezident Obama při bezprecedentních bezpilotních útocích v Pákistánu, Jemenu, Somálsku a jinde, kde byli lidé zabíjeni bez soudu a spousta z nich byla nezamýšlenými cíli?
Patrně nemá příliš smyslu brouzdat v moderních amerických dějinách, neboť, jak lakonicky prohlásil Noam Chomsky, všichni pováleční američtí prezidenti by byli oběšeni za válečné zločiny, kdyby byly aplikovány norimberské principy. Dějiny však píší vítězové, a proto na popravištích končívají pouze ti, kdo prohráli nebo se vítězům znelíbili.
Ale vraťme se k Donaldu Trumpovi. Americký prezident sice prolomil jedno velké tabu, když hovořil o zabijácích ve vlastních řadách, nicméně ve svém chorobném narcismu zapomněl zmínit sám sebe. Trump před nedávnem autorizoval svůj první bezpilotní nálet v Jemenu, při němž zahynulo 25 civilistů a jeden americký voják. Dokonale zpackaná vojenská operace navzdory lžím mluvčího Bílého domu Seana Spicera připravila o život 9 dětí v rozmezí věku od tří měsíců do 12 let a 8 žen včetně jedné těhotné ženy. Jestli toto není ukázkový akt zabijáka, tak nevím. Ostatně zde je zjevná kontinuita: Trumpův předchůdce již třetí den v úřadě autorizoval bezpilotní útok, který nepřežilo nejméně 11 civilistů.
Suma sumárum: Ano, ve světové politice působila a působí celá plejáda zabijáků a je přirozeně zapotřebí o jejich zločinech otevřeně hovořit, avšak nikoliv selektivně a se zavřeným ideologickým hledím; jinak nemáme morální právo soudit jiné.
Vytisknout9.2. 2017 / Bohumil Kartous
Autor obrázku: Jáchym Bohumil KartousMáme vážný problém: "Důležité je, že v jeho vládě je to samý hošánek od Goldmanů, a samozřejmě také fešáci od ropy, od farmak a od kanónů. Prostě nic nového pod sluncem. Snad jedno jediné. Trump je prostě "hodnov...
26.1. 2017 / Daniel Veselý
Ať se nám to líbí či nikoliv, v Trumpově éře se budou muset sdělovací prostředky obrnit trpělivostí a zvýšit svou produktivitu na nadlidské maximum, neboť důkladný rozbor dosavadních Trumpových kroků během prvních pár dnů jeho úřadování v...