Česká společnost byla absolutně nepřipravená na globalizaci

9. 2. 2017

2. Absence víry - nejde o křesťanství, ale o víru vůbec v něco vyššího, v uznání vyšších hodnot než je materialismus vlastního chřtánu – což je navíc věčný hlad, v kterém nikdo nikdy nenajde sytosti ani míry a už vůbec ne uspokojení a klidu. Proč asi jsme jednou z nejateističtějších zemí? A jsme na to skoro ještě hrdí? Dokážete si představit jak by Češi byli schopní žít, kdybyste je vyměnili třeba za Indy, Číňany či jakýkoliv národ, kde většina populace musí celý život žít v nuzotě a bídě s pár dolary na týden? Nejsou snad uprchlíci hrozbou právě proto, že nemají nic, jen tu víru?

3. Normalizační generace na rozdíl od té válečné neumřela, žije a dokonce i v generacích následných. Dnešní čtyřicátníci jsou stále stejně omezení jako byli jejich rodiče. Jazyková výbava je u nich po většinou katastrofální, četba něčeho jiného než je bulvár na nule - dílo Karla Čapka??? - nejsledovanější pořady jsou normalizační seriály a filmy, dnes navíc i ta v té době naprosto jasná absurdita se zapomíná... Mimo vlast se chováme stále stejně jako za reálného socialismu, jen místo stanů na pláže soc. států to jsou hotely po celém světě, ale beze změny stylu – místo k moři k pro nás zaostalým Bulharům, Polákům a DDRákům se jezdí se stejným přístupem do Itálie, Řecka, Španělska, Egypta, Turecka. K cestování většinu vede konzum, ne poznání kultury, ta se omezí tak maximálně na ochutnávku místního jídla, alkoholu a v lepším případě nějaké to muzeum, kde vnímáme jen obraz. Kdo má možnost poznat na delší dobu svět a studovat v zahraničí? Děti generace úspěšných podnikatelů z 90. let, kteří svůj úspěch vybudovali na kontaktech a zdrojích z doby minulé v duchu primitivního kapitalismu, který ovšem v Západní Evropě na rozdíl od nás byl vždy spojen s křesťanstvím, které z něj aspoň v té nejzákladnější formě nikdy úplně nezmizelo…. Nevadilo by to tak moc, kdyby globalizace nepřišla příliš rychle. Zastihla české země naprosto nepřipravené kulturně, jazykově, nábožensky, politicky, ekonomicky. Nelze opomenout tu šílenou izolaci, která tu 40 let byla. Dokud šlo o to jen si brát - tu z EU, tu z NATA, tu z řetězců - nevadilo to, jakmile ale hrozí, že to bude i něco stát, tak jen ta představa nahání hrůzu a děs pro někoho, kdo nestojí na žádných nemateriálních hodnotách.

Dříve se tu 40let žilo podle hesla: Kdo nekradl, okrádal rodinu. O boj s komunismem většinově vůbec nešlo, šlo jen o naplnění vlastního chtíče. Druhým skoro zákonem bylo: Mysli si co chceš, ale drž hubu a krok. Myslíte, že se něco změnilo? Sluníčkáři…, poctivec je blbec, co padne na hubu, a dobře mu tak! Místo aspoň souhlasného pokývání si do něj ještě kopneme – pro výstrahu a splynutí s davem. Havel, Halík se hanobí víc než Gottwald a je to v módě.

4. Kdo vychovává děti? Stejné generace jako výše. České školy žel čím vyššího typu tím hůře, jsou stále zaměřené na výrobu fachidiotů, stále v nich převážně dominuje memorování dat bez hledání vazeb, souvislostí. Naprosto chybí touha a potřeba číst a sledovat vícero zdrojů a vůbec snaha kriticky myslet. Učitel sám i kdyby tisíckrát chtěl, bude jen osamoceným majákem v oceánu marasmu navíc v pohledu dnešního materialismu žádná autorita, ale neúspěšný chudák, naivka, co musí učit za pár tisícovek a mnohdy i snášet šikanu a různé drzosti od žáků. Proč je problém s inkluzí? Stejný rasismus, nelidství jako k uprchlíkům, jde sice o Čechy, ale o ty, co by mohli brzdit tu skvělou majoritní většinu, co sebe sama nepovažuje na rozdíl od ostatních za méněcenné.

5. Otupělost, kdy mediální obraz jakékoliv katastrofy už nevyvolává odezvu, je vnímán jen jako obraz–film, kterých je plný internet a plná media. Dnes není problém si stáhnout brutální snímky zavražděných, dokonce detailní videa vražd a lidé na to koukají jako na film, popíjí u toho ráno blaženě kávu bez jakýchkoliv představ utrpení, emocí. Sýrie, uprchlíci, války online jsou jen film a hlavně, aby nebyl za našimi dveřmi, už jen to pomyšlení, že bychom si museli přiznat, že to co se v Sýrii děje, je skutečnost, nás konzumenty děsí. Neboť náš životní cíl je nenechat si sebrat konzum, po kterém tu 50 let toužíme, který jsme si vybudovali a vychováváme v něm sebe i své děti. Nenecháme si ho rozbourat ani v rodině, nemocné a staré přesuneme do domovů důchodců, LDN, na poslední vydechnutí do nemocnic, aby nás nic nerušilo a nerozptylovalo. Tak co nějakej cizí uprchlík v TV?

Tedy bohužel domnívám se, že současný většinový postoj i strach je dán mixem těchto faktorů, to že dnes a denně se otevřeně rasisticky vymezujeme je dáno pocitem beztrestnosti a ztráty jakéhokoliv studu neboť jde o většinový přijímaný názor s již snad okřídlenou větou: "Nejsem rasista, ale… Nic moc co bychom si mohli dát za rámeček nemáme, tak aspoň ať máme ty Čechy pro naše děti stále stejně bílé." Lidé s odlišným postojem prostě nespamují do x diskuzí, pomáhají jak se dá a není toho zas málo ať jde o pomoc finanční, materiální nebo i přímou, ale proti této mase mlčí, protože mají pocit, že tento proud se odvrátit nedá, tím spíš, když je zastoupen ve všech vrstvách společnosti a v takové masivnosti.

Vytisknout