Neznalost historie, komplex méněcennosti vůči Západu, stádovitost a zbabělost a oddanost vůdcům

9. 2. 2017

Jakub Ryppel:

Přidávám pár postřehů na téma „Proč je dnes mezi tolika lidmi v ČR tak populární nenávist?“, které ještě (pokud vím) nezazněly:

- V českém školství dlouhodobě selhává výuka moderní historie. Žáci se podrobně zabývají relativně nedůležitými věcmi, jako Velká Morava nebo Jagellonci, na úkor dějin 20. století. Proto neumí vidět historické paralely a včas rozpoznat nebezpečné fenomény (např. Konvička se Zemanem na jednom pódiu). Navíc dějepis je stále až na výjimky vyučován stylem více popisným a méně analytickým.

- Mnoho Čechů má komplex z EU15 (členové EU před rozšířením v r. 2004), protože vnímají, že na Západě jsou lepší životní podmínky, kvalitnější zboží a vyšší platy. To dávají za vinu „Bruselu“, globalizaci a tento komplex si ventilují odporem k údajnému „bruselskému diktátu“, takže v momentě, kdy EU navrhne systém uprchlických kvót, berou to opět jako „diktát z Bruselu“ a uprchlíky nenávidí stejně jako nenávidí EU15. Tento „komplex chudého příbuzného“ se také projevuje tím, jak odmítáme být solidární v rámci EU a vůbec nám to není trapné.

- Zbabělost a hluboce zakořeněná poučka „držet hubu a krok“. Hlasatelé nenávisti jsou slyšet a mlčící většina pasivně přihlíží. Málokdo je ochoten vyvracet lži, oznamovat policii trestné činy z nenávisti, zastávat se obětí této nenávisti, obecně vybočit z davu, opustit svou komfortní zónu. Je to důsledek normalizace. V 90. letech spojovala Čechy iluze, že brzy dohoníme Západ („zpět do Evropy“). Dnes převažuje nihilismus, kdy pro ideály svobody, otevřenosti, lidskosti a solidarity není většina lidí ochotna riskovat momentální zdánlivé pohodlí.

- Jinde zmíněná oddanost vůdcům je podle mě projevem obecnějšího alibismu (stejně nic nezměním… mám rodinu… nehasím, co mě nepálí…), nedostatku sebedůvěry a schopnosti se rozhodovat, což jsou rysy české národní povahy, které jsou potvrzeny mj. i v analýzách v korporátní sféře.

Vytisknout