Nenávistníci, manipulátoři, poskoci, sprosťáci, zrádci - a mnozí další, kdo pomohli zvolit do Bílého domu Donalda Trumpa

14. 11. 2016 / Karel Dolejší


Bývalý šéf rasistické organizace Ku Klux Klan a ultrapravicový aktivista David Duke okamžitě po volbách veřejně poděkoval zakladateli údajně levicové organizace WikiLeaks Julianu Assangeovi za to, že zařídil vítězství Donalda Trumpa ZDE. Nestává se příliš často, aby lidé jako Duke stýkající se vesměs s neonacisty chválili levicové aktivisty. Protože však Assange ve skutečnosti žádným levicovým aktivistou není a v posledních měsících se navíc zcela dobrovolně zapojil do Kremlem organizované kampaně za zvolení Trumpa ZDE, není tu vlastně nic k divení.


Barack Obama ve svém neuvěřitelném zaslepujícím narcismu, který teď přivedl Demokratickou stranu do nejhoršího postavení od americké občanské války, zdaleka nebyl sám. Jeho poradce Ben Rhodes stál v čele týmu manipulujícího většinově liberální americká média tak, aby pokud možno neobsahovala vůbec žádnou kritiku prezidentovy politiky. Pokud se někdo z liberálů odvážil něco namítnout, byl ukřičen coby spolčenec s pravicí a vyobcován. Tak vzniklo prostředí, ve kterém Barack Obama a jeho obdivovatelé na celých osm let získali pocit, že se jim všechno skvěle daří a jsou nejchytřejšími lidmi na světě.

Demokratická strana věděla řadu měsíců o aféře Emailgate a za okolností jen poněkud normálních nebylo vůbec těžké si odvodit, že se tím Hillary Clintonová stává mimořádně zranitelnou. Místo aby ale strana vybrala méně podminovaného kandidáta, rozhodla se "zařídit to" typickým povýšeným a arogantním stylem Obamovy administrativy: Bílý dům a ministerstvo spravedlnosti vyvinuly tlak na FBI, aby vyšetřování bezpečnostního skandálu vybrané prezidentské kandidátky provedla podle politického zadání.

V USA žije podle odhadů asi půl milionu až milion lidí pocházejících z Íránu, přičemž podobně jako Židé nebo Arméni i tato skupina je často výrazně nadreprezentována ve vlivných profesích. Velmi značná část amerických Íránců však ani v nejmenším nepatří k příznivcům současného režimu v Teheránu, který ani obchodním kontaktům (mimo státem preferovaného prodeje zboží dvojího určení pro íránské ozbrojené síly) nijak zvlášť nepřeje. Zkuste si tipnout, koho tito lidé volili.

Ještě důležitější roli v právě skončené volební kampani sehráli kubánští přistěhovalci. Většina totiž nesouhlasí s Obamou prosazenou podobou smiřování s režimem v Havaně, která opět typicky arogantně vyvrcholila prezidentským výnosem povolujícím import rumu a doutníků, jenž obešel Kongres. Největší část kubánských exulantů přitom žije v klíčovém státě Florida, kde z trucu hlasovala převážně pro Trumpa ZDE. Z Floridy pochází 29 volitelů (například z Aljašky jen 3, průměr se pohybuje kolem deseti hlasů), takže v celkovém výsledku prezidentské volby sehrála Obamou zaviněná ztráta Floridy pro Clintonovou naprosto klíčovou roli.

Na první pohled by se člověk domníval, že Clintonovou ve volbách všeobecně podpoří americké menšiny. Díky Obamově velikášské snaze zanechat za sebou za každou cenu prezidentské dědictví to však zdaleka neplatilo o všech.

Militantně feministická příznivkyně Hillary Clintonové Lena Dunham natočila video, ve kterém vyzývá k vyhubení bílých heterosexuálních mužů. Tím co bylo pochopeno jako nezakrytá výzva ke genocidě Dunham dokonce i neskutečné buranství a sprostotu Donalda Trumpa dohnala a výrazně předehnala. Její počin byl následně široce komentován a vyvolal zcela zbytečně spoustu černého hněvu ve stále nejdůležitější demografické skupině amerických voličů.

Záležitost zatím nebyla podrobně zmapována, ale řada do té doby váhajících lidí reagovala na sociálních sítích na mimořádně agresívní a nepřátelské vyjádření Dunham názorem, že liberálové podporovaní radikální levicí se stali opravdu naprosto nesnesitelnými a zaslouží si dostat od Trumpa pořádnou lekci.

Neuvěřitelné množství lidí nejen v ČR, ale také v USA kupodivu šířilo narativ ruské propagandy, podle nějž Hillary Clintonová údajně chystala zahájení 3. světové války proti Rusku. Panika vyplývající z této perspektivy byla tak silná, že například umožnila přehlédnout, jak někteří někdejší "environmentální" aktivisté naráz bez jakéhokoliv racionálního vysvětlení podpořili nejneekologičtějšího možného prezidentského kandidáta, jaký se vůbec nabízel.

V kampani promyšleně fungovaly i spoilery jako kandidátka Zelených (a také nekritická hlásná trouba ruské propagandy) Jill Stein. Ta se vloni spolu s klíčovým Trumpovým poradcem Michaelem Flynnem zúčastnila v Moskvě bombastických oslav založení propagandistické televize RT, kde se oba zmínění posadili k jednomu stolu s Vladimirem Putinem a v dalším programu se věnovali pomlouvání Spojených států pro ruská média. Samozřejmě že kdo volil tuto kremelskou kandidátku, patří ke skupině, která by za jiných okolností hlasovala pro kandidáta Demokratů a pravicový Trump by ji zřejmě nikdy neoslovil.

Komentátoři, kteří při veškerých obrovských nedostatcích Clintonové nedokázali uvidět rozdíl mezi prohnilým byrokratickým establishmentem a ultrapravicovým volebním převratem - ať už proto, že jsou zaslepeni osobní nenávistí, intelektuálně neschopní, případně hrají svůj part v některé z kremelských dezinformačních her - samozřejmě také přispěli k Trumpovu vítězství.

A všichni zastánci filozofie "Čím hůř, tím líp", podle níž je nejlepší vše co ještě jakkoliv funguje zničit a touto cestou údajně přivodit příchod "skutečné revoluce", si rovněž připsali nehynoucí zásluhy. Velmi přehledným a výmluvným způsobem se tak navždy vyřadil ze slušné společnosti například děsivě filozofující klaun Slavoj Žižek.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 16.11. 2016