Jak s Trumpem udělat Ameriku „great again“? Základnou na Měsíci do roku 2020

16. 11. 2016 / Kryštof Kozák

Přemýšlel jsem o tom, jak uspokojit Trumpovo ego a jeho voliče a zároveň nenapáchat moc škody. Vychází to jasně – základnou na Měsíci.

Kvůli republikánské většině v Kongresu se sociální programy budou stejně škrtat, peněz na vzdělání bude také méně, takže z tohoto pohledu se „great society“, jak o ní mluvil prezident Johnson, spíše vzdaluje. Trumpův blízký důvěrník a zkušený politický harcovník Newt Gingrich, který málem zničil Billa Clintona, je naštěstí velký fanoušek vědy, techniky a průzkumu vesmíru. Aby překonali dramatickou politikou polarizaci, budou Američané potřebovat nějaký velký, mediálně atraktivní projekt, který by jim zvednul sebedůvěru jako celku.

Trumpovo ego je budovatelským činům nakloněno, je to koneckonců developer. Krásná vysoká a bytelná zeď bude sice vypadat dobře na fotkách, nicméně bude zbytečná vzhledem k tomu, že americko-mexickou hranici denně přechází legálně 660 000 lidí (dvě Brna) a 12 500 kamionů a ilegální zboží a lidé se přes ní začnou pašovat právě skrz legální přechody – stačí podplatit pár pohraničníků, což se ostatně děje už teď.

Základna na Měsíci bude v tomto ohledu mnohem užitečnější. Trump si bude moci někam zapíchnout americkou vlajku, bude tam mít svoji nemovitost jako první, a navíc se na ni bude moci každý večer dívat z okna. Taková věc by mohla uspokojit i jeho náročné choutky. Protože se Trump vyzná i v reality show, celá měsíční akce by mohla být velmi dobře medializovaná, s vlastním televizním kanálem, rodinnými příběhy hrdinných astronautů (ženy bohužel tentokrát budou opět muset zůstat doma, už kvůli menstruaci, přece…) a vkusným product-placementem (pije se na Měsíci Cola nebo Pepsi?)

Pro nás ostatní je lunární základna sice dost drahá věc, ale je to například výborná výuková pomůcka. Všechny zásadní fyzikální, astronomické, chemické i biologické zákonitosti se dají učit za pomoci konkrétních problémů, které na základně budou vznikat. Pokud Trump dostojí své pověsti, bude tam i malý hotel (Sheraton nebo Hilton?) pro to 1% bohatých Američanů, kterým Seychely už přijdou trochu fádní. Jednou se do tohoto hotelu třeba v rámci nějaké charitativní akce či reality TV vydá i školní třída – jako předvolební atrakce to bude fungovat, Amerika bude opět „great“.

O základnu se zřejmě budou starat hlavně roboti, kteří začnou jezdit po měsíčním povrchu a hledat na dně kráterů diamanty a vodu. Tyto suroviny se pak začnou těžit, čímž se alespoň částečně pokryje provoz základny. Projektu prospěje zdravé soupeření s Číňany a Rusy, kteří nebudou chtít zůstat pozadu, už kvůli možnému vojenskému využití Měsíce jako záložní odpalovací rampy a ostřelovacího a zaměřovacího bodu na nepřátelské satelity.

Lze důvodně předpokládat, že v rámci projektu měsíční základny dojde k rozvoji užitečných technologií, které budou mít další využití na Zemi – ať už solárních článků, velkokapacitních baterií, plodin rostoucích v těžkých podmínkách či výkonnějších počítačů a tryskových pohonů. Důležitý je ale hlavně politický rozměr celé věci – část Trumpových příznivců lunární akci uvítá jako symbol americké velikosti a zapomenou na mnohem horší části Trumpova programu, který se tak nebude muset plnit. Pokud by se pozornost upřela na Měsíc, tak se možná napáchá méně škody tady na Zemi, a měli bychom po Donaldovi alespoň nějakou pěknou historickou památku.

Bonus pro zvídavé o počtu legálních přechodů americko-mexické hranice, oficiální statistika:

In 2004, there was an average of 660,000 passenger crossings per day across 35 points of entry (POEs) on the 1,952-mile border between the United States and Mexico. Crossings by personal vehicles rose 43 percent between 1995 and 1999 and then fell 21 percent (to 191 million) by 2004. Almost 20 percent of passenger crossings into the United States from Mexico in 2004 were made on foot, while bus crossings only constituted 1.4 percent (3.4 million) of crossings from Mexico. In 2004 there were over 20 million pedestrian crossings in Texas alone. (Source: U.S. Bureau of Transportation Statistics)

R. 2004 přešlo na 35 pohraničních přechodech průměrně 660 000 cestujících denně na 3213 km dlouhé hranici mezi USA a Mexikem. V letech 1995 – 1999 stoupl počet přejezdů osobními vozidly o 43 procent a pak poklesl o 21 procent (na 191 milionů) v roce 2004. Téměř 20 procent osobních přechodů hranice do USA z Mexika v roce 2004 bylo pěšky, zatímco přejezdy autobusem činily pouze 1,4 procent (3,4 milionu) přechodů z Mexika. V roce 2004 přešlo pěšky hranici jen do Texasu 20 milionů osob. (Zdroj: Statistika amerického ministerstva dopravy)

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.11. 2016