Měli bychom debatovat o online radikalizaci mladých bílých mužů s iPhony

16. 11. 2016

Po několik let mám temného a dost neobvyklého koníčka. Když jsem sama a nudím se dostanu náladu, otevřu laptop a zamířím do zvlášť odporného koutu internetu.

Ne tam kam myslíte. K něčemu mnohem horšímu. Volná síť blogů, fór a alternativních médií je mezi obeznámenými označována jako "mužská sféra" (manosphere). Online subkultura soustředěná kolem nenávisti, hněvu a resentimentu zvlášť vůči feminismu a obecněji vůči ženám. Je to podivně fascinující a nyní znepokojivě významné.

V moderním vyjádření jde o součást fenoménu známého jako "alternativní pravice". Více sympatizující komentátoři to zobrazují jako "reakci na kulturu politické korektnosti" a kritici to označují za neofašismus. Za poslední rok bylo podivné sledovat, jak znepokojivá subkultura, kterou jsem dlouho sledovala, vstoupila do hlavního proudu. Výkonný ředitel jednoho z jejích nejpopulárnějších médií, Breitbartu, byl právě jmenován šéfem strategie Donalda Trumpa a šéf britské pobočky patřil k prvním Britům, kteří se setkali s nově zvoleným prezidentem. Jejich čelný představitel Milo Yiannopoulos procestoval zemi během kampaně na šňůře nazvané "Dangerous Faggot" (slangově: "nebezpečný teplouš"). Tito lidé jsou nyní součástí politického prostředí.

Na jejich fórech jsem četla dlouhé, zuřivé manifesty tvrdící, že všechny ženy jsou děvky, které se vozí na "kolotoči z penisů" a spí se sérií "alfa samců" do konce svého plodného období, kdy začnou hledat "beta kukačku", aby se s ní usadily za účelem finančního zabezpečení. Prohlížela jsem tiše blogy věnované "umění balit", kde muži tvrdí, že ženy které se nestydí, s názorem a feministky je třeba usadit "nápravným znásilněním".

Vím o hnutí "mužů jdoucích svou cestou", které je založeno na ideji, že by se muži měli vyhýbat jakémukoliv romantickému nebo sexuálnímu vztahu s ženami. Vím o zastáncích "tradičního manželství", kteří často tvrdí, že by jste se měli oženit s velmi mladou ženou, protože bude patrně snadněji ovladatelná. Zjistila jsem také, že existuje rozdíl mezi "incelem", který žije v nedobrovolném celibátu a "volcelem", který učinil vědomé rozhodnutí vyhýbat se sexuální aktivitě a někdy také masturbaci, často kvůli přesvědčení, že ejakulace snižuje hladinu testosteronu a vyčerpává mužskou sílu.

Je těžko říci, jestli pseudonymní online profily říkají pravdu o reálné identitě: Jedinci tvořící mužskou sféru jsou zřejmě v průměru mladší, ale pocházejí z různých životních okruhů. Jsou to sociálně nevyvinutí výrostci milující videohry, zahořklí rozvedení i špičkově vzdělaní s pocitem, že jim ženy nedávají respekt a obdiv, který zasluhují. Jsou tu muži, kteří tvrdí, že jsou při získávání sexuálních partnerek velmi úspěšní, ale stejně ženy nenávidí.

Jedna z věcí, jichž jsem si brzy všimla, je že komunita je zřejmě z větší části bílá. A to je evidentní, protože o rase se dost často mluví. Někdy ve formě určitého druhu rasové pseudovědy, která vysvětluje dynamiku heterosexuálních vztahů. Starý rasistický argument - že černí muži "kradou naše ženy" - se pravidelně opakuje. Rasistické nadávky padají příležitostně. Zdá se, že existuje významný průnik s organizovaným hnutím za bílou nadřazenost.

I když vezmeme v úvahu její rostoucí proslulost, alternativní pravice nemůže být primárně zodpovědná za zvolení Donalda Trumpa. Hlasovalo pro něj více než 60 milionů lidí, většina z nich patrně měla malý nebo žádný kontakt s tímto podivným, zuřivým hnutím. Většinu tvořili lidé, kteří také v předchozích volbách volili Republikány.

Menšinu tvořili bývalí Obamovi voliči, většinou soustředění v nižších příjmových skupinách. Více než polovina bílých žen volila chlapa, který čelí obvinění ze znásilnění a který byl natočen, jak tvrdí, že by ženám sáhl do rozkroku, kdyby se mu chtělo. Účast byla také nižší, kvůli potlačení voličů a také protože někteří Demokraté nebyli motivováni kandidaturou Hillary Clintonové.

Pravda však je, že někteří z nejvášnivějších příznivců zřejmě patří k pravidelným návštěvníkům blogů a fór, o nichž hovořím. Není překvapením, že prakticky každá prominentní figura zde přišla s podporou Trumpa a pohlaví Clintonové nepředstavuje jediný relevantní faktor.

Před volbami se členové online komunity alternativní pravice často navzájem varovali, aby svou podporu pro Trumpa drželi v tajnosti a vyhnuli se "stigmatizaci" ze strany liberálnějších vrstevníků. Nyní otevřeně slaví. Radují se nad nejtvrdší politikou, kterou Trump sliboval: Masovými deportacemi, zrušení financování pro program plánovaného rodičovství, pohraniční zdí. Mají pocit, že dosáhli vítězství nad feminismem a multikulturalismem. Jsou vděčni, že bílí muži jsou zase u kormidla. Byli naplněni hněvem při pomyšlení, že byli svrženi ze své řádné pozice na vrcholu sociální hierarchie. Starý řád byl poražen, svět patří jim.

Když hovoříme o mladých lidech opouštějících západní země a bojujících za IS, je běžné soustřeďovat se na roli internetu a při jejich politické radikalizaci. Je čas hovořit také o radikalizaci rozhněvaných mladých bílých mužů.

Je možné zaznamenat jejich postup od vágní nespokojenosti a touhy po sociálním postavení a sexuálním úspěchu k plnému přihlášení se k soudržné ideologii bílé nadřazenosti a misogynie. Neofašisté zacházejí s těmito weby jako se základnou pro verbování. Nacházejí zde rozhněvané, frustrované mladíky a přizpůsobují je k obrazu svému.

Hodně se psalo o finanční nouzi, která mění postižené bílé komunity v základny politiky bílé nadřazenosti, ale co když nespokojenost má jen málo co dělat s ekonomickými okolnostmi? Těžko říci, co dělat s tímto fenoménem, ale určitě musíme začít tím, že vezmeme vážně spojení mezi nenávistí a resentimentem vůči ženám online a vzestupem neofašismu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout