Zhýčkaní Američané teď chtějí utéci před tím, co vytvořili

14. 11. 2016


Mnozí Američané 9. listopadu vstali (nebo začali tím, že nešli spát) v panice ohledně budoucnosti Spojených států, napsala Malak Chabkoun. Občané jiných zemí, zejména v arabském světě, patrně tuto masovou paniku sledovali s úsměškem a mysleli si: "Teď došlo i na ně". Jistě, ne kvůli pohrdání, ale v naději, že Američané konečně pochopí, odkud přicházeli.


Skutečností je, že občané USA, menšinoví nebo ostatní, mají důvody pociťovat strach a znechucení z Trumpova prezidentství, nejen pro jím prosazovanou politiku odcizení a útlaku, ale také kvůli jeho příznivcům, jejichž rasistické aspirace jsou nyní oficiální.

Nicméně je také pravda, že občané USA, zejména Arabové a muslimové, nesmějí dovolit, aby je tento výsledek voleb donutil jednat jako vystrašené děti.

Mumlání o stěhování do Kanady, pokud Trump vyhraje, se zřejmě stalo skutečností, když se kanadský imigrační web údajně zhroutil, poté co bylo jasné, že sbor volitelů dopadl v jeho prospěch.

Tyto reakce člověka přimějí, aby se zastavil a pochyboval, jak dlouho by tíž lidé vydrželi v arabské a africké diktatuře a pod okupanty, které USA podporovaly či s nimi po léta udržovaly pozitivní vztahy.

Máme nyní v USA určitou verzi "voleného diktátora" a spíše aby slíbili bojovat se změnami, které hrozí zavést, úvodní reakcí mnoha Američanů bylo hledat cestu, jak utéci.

Poctivě řečeno, arogance Američanů, kteří hrozí útěkem, bere dech. Předpokládají, že svět je nyní přivítá s otevřenou náručí, protože za pár měsíců jim povládne nežádoucí lídr. Ten, kterého si Američané skutečně vybrali a neuvalila jej na ně okupace ani intervence.

Jako žáci základní školy v USA jsme během hodin "sociálních studií" programováni, abychom na sebe brali občanské povinnosti jako volit a dodržovat zákony.

Na střední a vysoké škole se ucházíme o "politický úřad", zakládáme na školách malé vlády, které poskytují iluzi držení moci.

Školy pořádají cvičné volby a střední zvou politické představitele, aby přišli a povzbuzovali americké studenty k aktivní účasti v politickém procesu.

I naturalizovaní občané USA procházejí procesem politické socializace. Detailně se věnuje jejich právům a povinnostem jakožto občanů USA a připomíná jim, že občanství je příslibem závazku k USA a jejich formě vlády.

Avšak veškerá politická socializace nás zřejmě nepřipravila na to, abychom se vyrovnali s občas nečekanými a nežádoucími výsledky americké verze demokracie.

Naše reakce na výsledky voleb v roce 2016 fakticky přesně ukázaly, jak naše politická socializace selhala a učinila nás bezstarostnými a pasivními, místo aby z nás udělala aktivní členy politického systému. Ale to je jen jeden malý symptom politické nedospělosti a rozkladu v USA.

V protikladu k tomu, v co jsme věřili, my Američané nejsme středem světa. Naši politici jsou často v zahraničí příčinou utrpení, ale jako občané máme sklon zvolit jednu ze dvou cest.

Buď se stydíme převzít zodpovědnost, obviňujeme zvolené představitele a tvrdíme, že nejsme zodpovědní za jejich přečiny na Blízkém východě a v Severní Africe, nebo ani nemáme ponětí o tom, k jakému utrpení naše politika přispívá.

A co je ještě horší, spěcháme soudit, co by Arabové a Afričané měli nebo neměli dělat, když žijí v diktaturách, zatímco pohodlně sedíme v demokracii, kterou jiným zemím rádi cpeme do krku.

Američané mají velké potíže pochopit, proč Syřané "opouštějí svou zemi" a utíkají před barelovými bombami, nebo proč Egypťané utíkají před hrozbou "zmizení". Obviňujeme uprchlíky z "ohrožování životů jejich dětí".

Ale jeden malý závdavek na lídra, který nás může dostat do pozice jen vzdáleně podobné občanům žijícím pod Bašárem Asadem nebo Abdalem Fatáhem as-Sisím, nebo "islámským státem", a přejeme si, aby celý svět nejen chápal naši potřebu utéct, ale také aby nás objal a staral se o naše pocity.

Spojené státy za Trumpa nebudou příjemným místem, na tom se můžeme shodnout. Nicméně není to poprvé, co budou menšiny v USA terčem a co budou považovány za nežádoucí.

Afroameričanům bylo upíráno občanství a jejich hnutí omezeno. Japanoameričané byli fakticky umístěni v internačních táborech na americké půdě.

I ideologie byla terčem americké vlády - například první Rudá hrozba. Nicméně navzdory tomu členové zmíněných skupin z USA masově neutíkali.

Máme měsíce na to strávit, že Trump měl v této soutěži šanci. Víme, že menšiny budou čelit nějakému typu odvety. Nicméně z nějakého důvodu si dál arogantně myslíme, že zde v USA je Trumpovo prezidentství nemožné.

Ale dojde k němu a snad nás to konečně donutí věnovat se tomu a pochopit, co je to s naším politickým systémem, co nakonec způsobilo, že naše agrese v zahraničí nás zasáhla zde doma.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 16.11. 2016