Úsvit Pax Germanica

16. 11. 2016


Gratulace německé kancléřky Angely Merkelové nově zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi byla zjevně nepodobná poselstvím jejích evropských protějšků. Nebyla podlézavá ani uměřená: "Německo a Amerika jsou spojeny hodnotami," připomněla novému prezidentovi bez emocí, "demokracie, svoboda, úcta k právu a důstojnosti lidských bytostí, nezávisle na jejich původu, barvě pleti, náboženství, genderu, sexuální orientaci nebo politickém přesvědčení." Pokračovala: "Na základě těchto hodnot nabízím příštímu prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi úzkou spolupráci."


Zprávu někteří komentátoři okamžitě pochopili jako výstrahu ze strany Merkelové - znamení, že kancléřka lehce trestá příštího prezidenta za špatné chování v kampani. Ale to je zřejmě špatné čtení. Insideři z německé vlády tvrdí, že Merkelová neměla v úmyslu pustit se do boje s Trumpem nebo sloužit jako nějaký tip morálního měřítka. To by bylo čiré šílenství - a neodpovídalo by to kancléřčinu opatrnému charakteru.

Merkelová spíše předložila strategickou nabídku spolupráce a načrtla parametry, ve kterých k ní může dojít. Udržení dobrých vztahů s Německem - a tedy v důsledku s celou Evropou - je jednoduché: Vyžaduje dodržení základních principů a hodnot prosazovaných Západem.

Pokud taková gratulace s podmínkou zní jako něco známého, je to proto, že Spojené státy kdysi posílaly tento typ zpráv nepředvídatelným lídrům, s nimiž přesto doufali mít produktivní vztahy - kdysi, když byly nepochybným centrem společenství národů a hodnot známého jako "Atlantická aliance". Její slova podtrhla, že Evropané mají dosud velký zájem na blízké spolupráci se Spojenými státy, v Severním Atlantiku a za jeho hranicemi, pokud spolupráce dodrží určitou známou formu. Prohlášení Merkelové, jinými slovy, nebylo výhrůžkou - byla to nabídka.

Den po Trumpově vítězství Evropané, a zejména Němci, pohlédli na svět novýma očima a byli zcela konsternováni. Političtí insideři připouštějí, že nemají představu, co od Trumpovy administrativy očekávat a že se musejí připravit na nejhorší. Špičkoví diplomati v Berlíně tvrdí, že ani neznají Trumpovy zahraničněpolitické poradce - což je bezprecedentní stav. "S Trumpovým zvolením Němci stojí před černou dírou," domnívá se Stefan Braun v deníku Süddeutsche Zeitung. "Svět se může pro Německo změnit mnohem víc než pádem [Berlínské] zdi." Jeden komentátor to označil za "konec Západu". Berthold Kohler, vydavatel Frankfurter Allgemeine Zeitung, prohlásil: "Pokud Trump bude dělat zahraniční politiku, kterou slíbil v kampani... tak už stresovaná atlantická aliance a systém geopolitických struktur Západu čelí revoluci."

Zdá se pravděpodobné, že Německo - a tedy Merkelová, ať se jí to líbí nebo ne - bude nyní vrženo do popředí mezinárodních vztahů za celou Evropu, jako hlavní proponent norem, hodnot a institucí, které tvoří alianci, jež stála v základech světového řádu minulých sedmdesát let. Svými středečními slovy Merkelová signalizovala, že chápe, že Spojené státy mají nyní jiné volby, ale že Německo zůstává oddáno hodnotám, které je Amerika naučila po 2. světové válce.

Atlantická aliance zformovaná na konci 2. světové války jako hráz proti sovětské expanzi se Spojenými státy v centru a evropskými zeměmi jako (Západní) Německo loajálně vedle nich v posledních sedmi dekádách utvářela svět. Aliance byla založena na sdílených zájmech jako volný obchod a kolektivní bezpečnostní struktury, včetně především NATO. Ale byla také založena na závazcích vztahujících se ke sdíleným hodnotám, včetně lidských práv, demokracie, vládě zákona a pluralismu; prosazovala tyto hodnoty doma a selektivně v zahraničí, měkkou i tvrdou silou.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.11. 2016