Evropa: Hodina pravdy

24. 6. 2016


Celá Evropa napjatě přihlíží: Doufá, že britské referendum o budoucnosti v EU proběhne bez problémů a že země zůstane v unii, napsal Alexander Kudascheff.


Celá Evropa? Ovšem že ne. Oponenti, skeptici a nepřátelé klubu doufají v hlasy pro vystoupení. Protože pokud Británie z Evropy odejde, samozřejmě to bude mít důsledky: Pro euroskeptické vlády, ale zejména pro antievropské strany jako francouzská Národní fronta a Stranu svobodných Geerta Wilderse v Nizozemsku.

V tomto případě je třeba připomenout: Ve zmíněných zemích, které jsou obě zakládajícími členy EEC, byla referenda použita k zamítnutí návrhu evropské ústavy. A je dost pravděpodobné, že obě strany se mohou pokusit využít referenda ke zpochybnění členství v EU. Výsledek by byl všechno, jen ne jistý.

Takže většina Evropy doufá. Přesněji: Rozumnější Evropa. Tato část Evropy nepochybně ví, že i kdyby Velká Británie zůstala členem EU, je zoufale třeba reformy. První reakcí na britské hlasování pro členství by byla gigantická úleva. Ale pak by EU musela začít přemýšlet o tom, jak překonat hlubokou nedůvěru vůči "Bruselu". Smysl a účel Evropy je třeba znova vyjasnit.

Pocit, že evropská politická třída jedná jako odtržená elita, nemůže být dál odmítán prázdnými frázemi jako "potřebujeme více Evropy". Oprávněná kritika problémů v EU a Bruselu - v komisi, parlamentu a radě - musí být brána vážně. EU potřebuje reformu a musí mezi lidmi obnovit pocit sounáležitosti.

Existuje řada objektivních a ekonomických argumentů, proč se Británii daří lépe v EU. A je řada objektivních a ekonomických argumentů, proč se EU lépe daří s Británií coby členem. Ani samotná Británie, ani samotná EU nemohou hrát na globální scéně o mnoho větší než podpůrnou roli. Bez britského vlivu by byla unie nepochybně méně pragmatická, méně liberální, méně otevřená světu a méně by důvěřovala trhům. A pokud by odešla, Německo by ztratilo nejdůležitějšího partnera, pokud jde o definování EU coby něčeho víc, než jen distribučního stroje.

Jakkoliv referendum dopadne, jedna věc je již jistá: Britský premiér David Cameron se rozhodl pro toto nebezpečné referendum z čistě vnitrostranických důvodů, zejména kvůli umlčení vlastních euroskeptiků.

Přitom zatáhl EU do osudové krize. Je ironické, že tím vyvolal přesně ty euroskeptické duchy, kterých se chtěl zbavit. Učinil osud své země a EU závislým na nesmyslném a zcela zbytečném referendu. A i kdyby Britové hlasovali pragmaticky a rozumně, jak tak mnozí doufají, Cameron rozdělil vlastní zemi. Vystavil také základy EU zátěži na hranici kolapsu.

Jen z tohoto jediného důvodu by rozhodnutí vypsat referendum bylo politickým šílenstvím. A extrémně emocemi nabitá kampaň posledních týdnů pouze podtrhla fakt, že tak složité otázky lépe řeší parlamenty než referenda.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 24.6. 2016