3. 6. 2016
Zkušební projekty budou zahájeny ve Finsku a v Holandsku v roce 2017
Pro stoupence univerzálního příjmu je to nevyhnutelné. Vzniká svět, v němž roboti odstraní většinu pracovních příležitostí, i když nikoliv bohatství států. Proto by státy měly svým občanům platit základní příjem bez ohledu na jejich potřeby či požadavky.
Univerzální základní příjem je atraktivní pro levici i pro pravici. Pro levici slibuje odstranění chudoby a práci v nepříjemných zaměstnáních. Pravicoví libertariáni zase doufají, že to odstraní byrokracii a vytvoří jednoduchý, samostatný sociální systém.
V digitální ekonomice by to také lidem umožnilo koupit si nutné robotické technologické zařízení.
Veřejnost univerzální základní příjem podporuje. Z nedávného průzkumu veřejného mínění vyplynulo, že 68 procent lidí v 28 členských zemích EU by buď určitě nebo pravděpodobně hlasovaly pro univerzální základní příjem. Finsko a Holandsko už připravují pilotní projekty.
O nadcházejícím víkendu bude Švýcarsko hlasovat o návrhu zavést národní základní příjem pro každého.
Formulace na hlasovacím lístku požaduje, aby byla změněna švýcarská ústava, "aby bylo zaručeno zavedení bezpodmínečného základního příjmu", který dokáže garantovat "humánní existenci a účast ve veřejném životě pro celé obyvatelstvo".
Iniciátoři referenda navrhují základní měsíční příjem 2500 švýcarských franků (cca 61 000 Kč) a 625 švýcarských franků pro děti jako "příklad". Ve Švýcarsku jsou vysoké životní náklady. Ve Střední Evropě by základní příjem byl asi 27 000 - 40 000 Kč měsíčně, v Británii asi 31 000 - 45 500 Kč měsíčně.
V knize vydané před švýcarským referendem argumentují zakladatel této švýcarské iniciativy Daniel Straub a spoluautoři, že základní příjem v této výši by jednak osvobodil lidi, aby dělali důležitou práci, kterou v současnosti nepodporují trhy, jako je například péče o nemocné či výzkum globálního oteplování, a také by vedl k vyšším mzdám za neatraktivní a "špinavou práci".
Takový základní příjem ve Švýcarsku by vyžadoval zvýšení sociálního rozpočtu o asi 25 miliard švýcarských franků. Muselo by se to financovat zvýšením daní. Někteří aktivisté navrhují daň z finančních transakcí.
Straub přiznává, že základní příjem by stál asi třetinu švýcarského HDP. V současnosti tvoří sociální rozpočet Švýcarska asi 20 procent HDP.
Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že asi 60 procent Švýcarů návrh při nedělním hlasování odmítne. Straub je však optimistou. Před pěti lety o tomto pojmu věděla ve Švýcarsku jen asi stovka lidí, říká. Nyní o něm všichni debatují a podpora pro něj roste.
Ve Finsku experiment s univerzálním základním příjmem podporuje vláda, koalice konzervativců, liberálů a populistické pravicové Strany Finů. Systém má být ale jen "částečný". Je asi 180 000 Finů má začít dostávat 500 - 700 euro mesíčně - což je daleko méně, než je průměrný plat ve Finsku, který dosahuje 2700 euro měsíčně.
V Holandsku má být zahájen projekt všeobecného základního příjmu v roce 2017. Je někde na hranici mezi švýcarským a finským modelem. V městech, jako je Utrecht, chtějí zavést základní příjem v důsledku frustrace s programy povinné práce pro nezaměstnané, které jsou "nesmírně nákladné a pro účastníky ponižující".
Během utrechtského experimentu, který začne 1. ledna 2017, zůstane jedna skupina občanů na sociálních dávkách v rámci programu povinné práce pro nezaměstnané, jednotlivci budou dostávat 972 euro měsíčně, dvojice 1389 euro měsíčně. Jiná skupina občanů bude tyto peníze dostávat bez jakýchkoliv podmínek či povinností. Třetí skupina bude dostávat tuto částku plus měsíční prémii 125 euro, pokud se rozhodnou dělat dobrovolnou práci. Čtvrtá skupina bude mít povinnost dělat dobrovolnou práci. Pokud ji odmítnou, přijdou o 125 euro měsíčně. Pátá skupina bude dostávat částku základního příjmu bez jakýchkoliv podmínek a bude mít dovoleno vydělávat si další příjem z jiné práce.
Obdobné experimenty se budou konat v celé řadě holandských měst.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Vytisknout10.6. 2016
Univerzální základní příjem je odzbrojujícím způsobem prostá idea založená na odzbrojujícím způsobem prostém předpokladu. Digitální revoluce hrozí vyvolat masivní technologickou nezaměstnanost; tudíž každému občanovi by měl být vyplácen základní ...