Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Hlídky se samopaly v ulicích nehájí bezpečnost, ale legitimitu politického populismu

Partyzánský samopal 2016

5. 5. 2016 / Bohumil Kartous

Je to tragikomický pohled. Na mnoha místech v Praze pochodují armádně-policejní jednotky s automatickými zbraněmi v pohotovostní poloze, jako by každou chvíli mohlo dojít k teroristickému útoku. Neexistuje žádná prokazatelná informace o tom, že by taková situace mohla nastat. Neexistuje prokazatelná informace o tom, že by byl teroristický útok v Praze (v ČR) pravděpodobnější než kdykoliv dříve. Existuje pouze politickým populismem a postototalitní nedůvěrou dobře hnojený narativ o "nebezpečí islámu". Hlídky logicky nezajišťují vyšší bezpečnost, ale zabezpečují potvrzení tohoto narativu a jeho proměnu ve hmatatelnou sociální realitu.

Autor měl možnost diskutovat o problematice nošení náboženských symbolů ve školách s poslancem populistické strany Úsvit Martinem Lankem. Vedle mnoha jiných svérázných tvrzení poslanec prohlásil i tolik, že šátky to začíná a vede to k tomu, že v blíže neurčených školách žáci nesmějí podávat ruku učitelům a v jídelnách se nesmí podávat vepřové maso. Vedle toho tento zákonodárce, který zaměňuje náboženství a ideologii (zjevně bez elementární schopnosti jakkoliv tyto dva pojmy rozlišit), nepřímo vyvozuje, že nošení šátků ve školách může vést k nějakým jiným, patrně hrozivějším důsledkům.

Je to smutné, ale ozbrojené hlídky v ulicích nehájí bezpečnost před násilím. Hájí legitimitu scestných tvrzení reprezentantů politické moci, které reprezentují pan Lank, pan Klaus mladší i starší, pan Hašek nebo pan Zeman. Lidí, kteří buď jsou natolik intelektuálně omezení, že se neorientují ani základním způsobem v tématech, o nichž mají rozhodovat, nebo svou popřeli veškerou důstojnost a rozhodli se paraziticky přiživit na všeobecné hysterii a strachu, jenž se jim podařilo ve společnosti v pozoruhodné politické alianci vytvořit. Čest výjimkám.

Nejde o bezpečí lidí v ČR. Znepokojující událost z autobusového nádraží Florenc, kde samopaly ozbrojená hlídka použila hrubého násilí proti člověku, jehož proviněním bylo, že spal a nedokázal prokázat svou identitu, popírá smysl těchto údajně bezpečnostních opatření. Autor byl v době těsně po útocích v Paříži ve Stockholmu, ve městě, kde je z hlediska statistické pravděpodobnosti (vzhledem k možnému výskytu islamistických extremistů v muslimské komunitě) riziko útoku nepochybně reálnější. Ačkoliv byli na některých místech (v mnohem menší míře než v Praze) přítomni policisté, nenosili zbraně (natož samopaly) v pozici připravené ke střelbě. Nešikanovali bezdůvodně lidi, kteří jim jsou nesympatičtí, jako tomu pravděpodobně bylo v případě muže, který měl na hlavě dredy. V představě omezence mají pravděpodobně dredy cosi společného s "nepořádkem" a s "důvodným podezřením", že jde o "podvratný živel", k němuž je možné se chovat násilně.

Rozhodně nelze takto paušálně hodnotit policisty a vojáky, kteří mají tu smůlu, že dostali příkaz, který musejí plnit. Není jim co závidět. Pravděpodobně řada z nich tuší, že hrají vedlejší, nicméně viditelnou roli idiotů, kteří mají potvrdit strach a obavy vyvolané na základě jemné dialektiky mezi náladami posttotalitní společnosti a její politické reprezentace. Hlídkují v ulicích, aby dokázali, že tato zvláštní dohoda na lži, budeme-li jí svorně věřit, stane se pravdou.

Je pochopitelné, že dochází ke zkratům, jako k tomu došlo na Florenci. Čím větší hysterie, tím větší nebezpečí, že takové zkraty budou mít fatální důsledky, jako se tomu stalo v Londýně, kde policisté po teroristických útocích zastřelili nevinného elektrikáře brazilského původu, jenž v Londýně žil. Pokud někoho pošlete do ulic s tím, že má být na pozoru a odhalovat možné nebezpečí, takový člověk prostě odhaluje možné nebezpečí.

Pokud se nedostavuje, může ho podvědomě vytvořit. Stačí, když budete vypadat dostatečně "nedůvěryhodně". Je velmi nepravděpodobné, že by se policisté podobně chovali ke konformně vyhlížejícím lidem, byť se dá velmi dobře předpokládat, že skuteční teroristé by vypadali velmi konformně, aby na sebe nepoutali pozornost. I z tohoto důvodu je iluzorní, že by současná bezpečnostní opatření mohla případnému teroristickému útoku zabránit. Svou roli hmatatelného důkazu nebezpečí, které jinak není nijak patrné, ale hrají velmi dobře.

Toto simulakrum, smyšlený, od reality naprosto odcizený konstrukt, je možné skvěle živit. Jakákoliv možnost vývoje jej legitimizuje. Ať už by došlo na teror, nebo ne, vždy lze tvrdit, že bezpečnostní opatření tohoto typu jsou namístě. Pokud se mu zabránit nepodaří, což by žel bylo při reálné hrozbě pravděpodobné, lze tvrdit, že policie a armáda udělaly vše, co bylo v jejich silách (všichni jste je s těmi samopaly viděli). Pokud k němu nedojde, což je vysoce pravděpodobné, bude se to připisovat právě zvýšeným bezpečnostním opatřením. Populismus je v tom naprosto geniální, jelikož rezignuje na skutečnost.

A mimochodem, co je takový nějaký dredař proti strachu, který na českém maloměstě a venkově vyvolává ten strašný islám a dívky, které budou zanedlouho lidem v okolí uřezávat hlavu, jelikož jsme jim zavčas nezakázali nosit šátek. Ono je to jistě nějaké podezřelé individuum, když takhle vypadá. Chlapci v uniformách vlastně dělají svou práci, chrání nás před všemi, kteří vypadají tak trochu cize, podivně, nesrozumitelně.