K zásahu vojensko-policejních hlídek proti civilnímu obyvatelstvu

Projekce totalitního myšlení

6. 5. 2016 / Bohumil Kartous

Česká společnost si stále nese silné rysy posttotalitního uvažování. Promítají se v řadě reakcí na násilný zásah policistů a vojáků proti bezúhonnému cestujícímu na autobusovém nádraží Florenc.

 Ano, je pravda, že  policie má právo lidi identifikovat,  pokud k tomu má legitimní důvody. Ano, je pravda, že policie může člověka, pokud má legitimní důvody, zadržet. Ano, je pravda, že snaze policie o zajištění by zadržený neměl odporovat. Problematické jsou ale právě legitimní důvody, pro něž tak represivní složky zajišťující bezpečnost mohou činit. 

Pokud hlídka, která je nasazena ze zcela mimořádných důvodů, a to kvůli kontroverzní, těžko prokazatelné hrozbě terorismu, šikanuje nevinného cestujícího cestujícího na nádraží jen proto, že přítomnému policistovi pravděpodobně nevyhovuje jeho zevnějšek, jde o brutální popření legitimity, nikoliv její naplnění. 

Není úkolem těchto jednotek, notabene represivních složek, "uklízet" na autobusovém nádraží. K tomu si má provozovatel zřídit bezpečnostní službu, pokud nechce, aby v prostoru nádraží lidé spali. "Protiteroristická" hlídka neměla žádný legitimní důvod šikanovat člověka, který nevyvolává žádné podezření či nebezpečí. 

Doveďme situaci ad absurdum: Je zcela dobře možné, že vás policie bude nutit bezdůvodně se identifikovat pokaždé, když vyjdete z domu. Kvazi-legitimní důvody lze vykonstruovat vždy, např. hrozba terorismu. Jednoho dne vám pravděpodobně dojde trpělivost, protože nebudete chtít trávit každý de 4 hodiny u výslechu. Pak se ale dopustíte porušení zákona, pokud se budete zadržení vzpouzet. Vy budete těmi, kdo poruší zákon, nikoliv policie. Problém ale je, že takto popsaný stav přesně popisuje totalitu. A tu stále velká část české společnosti adoruje.

Vytisknout