Můžeme očekávat klimatický exodus z Blízkého východu a Severní Afriky
4. 5. 2016
Počet klimatických uprchlíků se může v budoucnosti dramaticky zvýšit. Výzkumníci Institutu Maxe Plancka pro chemii a Kyperského institutu v Nikósii spočítali, že Blízký východ a Severní Afrika se mohou stát tak horkými oblastmi, že to znemožní obyvatelnost těchto oblastí.
Cíl omezit globální oteplování na méně než tři stupně Celsia odsouhlasený na nedávném klimatickém summitu OSN v Paříži nepostačí k odvrácení výše zmíněného scénáře. Teplota v létě v již nyní velmi horkých oblastech Blízkého východu a Severní Afriky se zvýší více než dvakrát rychleji než průměrná globální teplota. To znamená, že v polovině století během horkých dnů teploty v jižním Středomoří dosáhnou 46 stupňů. Takové extrémně teplé dny se budou objevovat pětkrát častěji než na přelomu století. V kombinaci s rostoucím znečištěním vzduchu pouštním prachem mohou být podmínky nepřijatelné mohou přinutit lidi k migraci.
Ve výše zmíněných oblastech žije více než půl miliardy lidí. Jde o region, který je v létě velice horký a kde je již zřejmá klimatická změna. Počet extrémně horkých dnů se od 70. let zdvojnásobil. "V budoucnosti se klima ve velkých částech Blízkého východu a Severní Afriky může změnit takovým způsobem, že samotná existence jeho obyvatel je ohrožena," říká Jos Lelieveld, ředitel Planckova institutu a profesor Kyperského institutu.
Lelieveld s kolegy zjistili, jak se budou vyvíjet teploty na Blízkém východě a v Severní Africe během 21. století. Výsledek jejich práce je hluboce znepokojující: I když by se průměrná teplota na Zemi v porovnání s předprůmyslovou dobou zvýšila jen o dva stupně, letní teploty ve zmíněných oblastech se zvýší více než dvojnásobně. V polovině století během nejteplejšího období teploty ani v noci neklesnou pod 30 stupňů a ve dne mohou vystoupat na 46 stupňů Celsia. Na konci století polední teploty v horkých dnech mohou dosahovat až 50 stupňů. Vlny veder se mohou vyskytovat desetkrát častěji než dnes.
Kromě toho se trvání takových vln dramaticky prodlouží. Mezi lety 1986 - 2005 dosahovala průměrná délka vlny veder 16 dnů, v polovině století to bude 80 dnů ročně. Na konci století může být neobvykle horkých až 118 dnů, i kdyby po roce 2040 emise skleníkových plynů začaly opět klesat. "Pokud bude lidstvo dál uvolňovat oxid uhličitý jako to dělá dnes, lidé žijící na Blízkém východě a v Severní Africe musejí očekávat kolem 200 neobvykle horkých dnů, podle modelové předpovědi," říká Panos Hadjinicolaou, profesor Kyperského institutu a odborník na klima.
Výzkumník atmosféry Jos Lelieveld je přesvědčen, že změna klimatu bude mít vážný dopad na prostředí a zdraví lidí. "Klimatická změna vážně zhorší životní podmínky na Blízkém východě a v Severní Africe. Trvající vlny veder a pouštní prachové bouře mohou některé oblasti učinit neobyvatelnými, což jistě přispěje k tlaku na migraci," tvrdí Lelieveld.
Výzkumný tým také nedávno publikoval zjištění o nárůstu jemného prachu na Blízkém východě. Pouštní prach v atmosféře nad Saúdskou Arábií, Irákem a Sýrií narostl počátkem století až o 70 %. Z větší části to souvisí s nárůstem prachových bouří v důsledku trvajících veder. Očekává se, že další změny klimatu jev ještě zesílí, což zhorší podmínky v dané oblasti.
V nyní publikované studii Lelieveld s kolegy nejprve srovnávají data z let 1986 - 2005 z 26 klimatických modelů během téže doby. Ukázalo se, že modelové předpovědi velmi dobře korespondují s daty, proto vědci použili stejnou metodu k prognózám pro léta 2046 - 2065 a 2081 - 2100.
Použili dva možné scénáře, ale v obou teploty ve zmíněných oblastech rostly v létě, ale nikoliv v zimě, což je v jiných částech planety častějším jevem. To primárně souvisí se zesilováním oteplování v pouštních podmínkách v oblastech jako Sahara. Pouště nepohlcují dobře teplo a naopak jej intenzivně vyzařují.
Bez ohledu na to, který scénář změn se uskuteční, vědci prognózují další významné zhoršení životních podmínek lidí a dříve nebo později velkou migrační vlnu.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Vytisknout