BBC: Sugestivními otázkami a výroky lze lehce vyvolat falešné vzpomínky

3. 5. 2016

Naše vzpomínky jsou nespolehlivé a v žádném případě jich není možno používat jako důkazů, například v soudním řízení. Z ohromujících výsledků nového výzkumu psychologů vyplývá, že cílenými sugestivními otázkami a výroky lze přesvědčit kohokoliv, že v minulosti zažil něco, co nezažil, a v důsledku toho radikálně pozměnit jeho chování, informoval v úterý ve speciálním pořadu rozhlas BBC.

Příkladem byl například muž středních let, který v předběžném dotazníku připraveném psychology uvedl, že mj. jí docela rád krocana. Během následného rozhovoru ho cílenými otázkami a dalším materiálem psychologové přiměli, aby nabyl přesvědčení, že jako dítě se vždycky při konzumaci krocana pozvracel. V důsledku toho se nyní začal vyhýbat krocanímu masu.

Na univerzitě ve Warwicku dokázala profesorka Kimberley Wade, že lze lidem lehce vštěpit "autentické" vzpomínky na zážitky z dětství, které se nikdy nestaly, jako například let balónem.

Psychologové poukazují na to, že by se tyto techniky mohly používat při boji proti kouření nebo obezitě - stačí občana přesvědčit, že cigarety od dětství nesnáší nebo že je mu špatně z jídel, která vyvolávají obezitu.

Nebezpečí ovšem spočívá v tom, že manipulace s pamětí mohou lehce zneužívat totalitní či autoritářské režimy. Jednoduše lze přesvědčit například rotu vojáků, že na ni agresivně střílel někdo, kdo na ně vůbec nestřílel.

Manipulace se vzpomínkami lidí může také výhodně zneužívat reklamní průmysl a vytvořit u spotřebitelů dojem, že "vžydycky měli rádi" určitý výrobek.

Zcela zjevně lze také sugestivními výroky vyvolat u lidí "autentické" skálopevné přesvědčení, například že "uprchlíci jsou zločinci".

Audio v angličtině ZDE

Vytisknout