Terorismus může způsobit, že liberálně smýšlející zastávají stanoviska konzervativců

18. 12. 2015


Velký teroristický čin může mít hluboký dopad na hodnoty, přístupy a předsudky. Tým vědců z univerzit v Cambridgi a Kentu testoval tyto dopady v období kolem útoků v londýnském metru a autobusech v červenci 2005 - sbíral data 6 týdnů před útoky a měsíc poté. Zjistil, že se zejména liberálně smýšlející lidé začali více přiklánět ke konzervativním hodnotám, k upřednostňování "svých" před "cizími", menší důraz kladli na férovost a reciprocitu, a vykazovali silnější předsudky vůči muslimům.


Při londýnských útocích v roce 2005 zemřelo 52 osob a 770 jich bylo zraněno. Šlo o jediný teroristický útok, který v 21. století zasáhl britské hlavní město.

Britský výzkum testoval dvě možné teorie. Teorie morální základny předpokládá, že liberálové a konzervativci preferují různé představy o dobré společnosti. Pro liberály je důležitá péče o trpící a férovost, pro konzervativce loajalita uvnitř skupiny, autorita a čistota.

Podle této teorie každá z pěti zmíněných morálních základen může vyústit v různé předsudky.

Podle teorie sociálně motivovaného konzervatismu lidé mohou přijímat ideologické systémy víry, aby uspokojili psychologické potřeby. Konzervatismus je spojen se snižováním obav a nejistoty, vyhýbáním se změnám a nejednoznačným situacím, a s ospravedlňováním nerovnosti. Různé studie ukázaly, že objevení se nových hrozeb může lidi vést k přijetí konzervativnějších přístupů.

Podle teorie motivované sociální kognice jsou konzervativci ti, kdo se konstantně cítí ohroženi, takže na situační hrozby pak již reagují méně, než liberálové, kteří se v souvislosti s hrozbami přiklánějí ke konzervativnějším názorům.

Jiný výzkum ovšem ukázal, že liberálové se po projevení hrozby naopak stali ještě liberálnějšími a konzervativci konzervativnějšími, a čím jsou lidé autoritářštější, tím silněji reagují na hrozby, na rozdíl od lidí s menší mírou autoritářství.

Britský výzkum ukázal, že dotázaní po útocích v Londýně vykázali větší příklon k vnitroskupinové loajalitě, menší příklon k férovosti a větší předsudky vůči muslimům a přistěhovalcům. Navíc respondenti, kteří před útoky vykazovali konzervativnější názory, vykázali větší důrazy na vnitroskupinovou loajalitu, menší důraz na férovost a méně příznivé názory na muslimy a přistěhovalce. Nicméně celkově takovéto posuny v názorech byly silnější u liberálně orientovaných respondentů.

Autoři se domnívají, že podle výsledků výzkumu se ukazuje, že lidé mění morální základny svých názorů v závislosti na kontextu. Změny jsou ovšem v případě teroristických útoků výraznější u postojů k vnitroskupinové loajalitě a férovosti, než u postoje k autoritě, pomoci trpícím a předsudkům.

Zatímco u konzervativců teroristické útoky vedou ke konsolidaci jejich názorů a zmenšují pravděpodobnost změn, liberálnější respondenti mění své priority a přiklánějí se k předsudečnějším přístupům.

Samotné prosazování hodnot jako solidarita může ve skutečnosti vést k posílení čistě vnitroskupinové soudržnosti a loajality, která způsobuje větší předsudky vůči nečlenům, místo aby lidé přistupovali k nečlenům na základě otevřenosti a férovosti.

Podrobnosti v angličtině: ZDE (pdf)

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.12. 2015