25. 8. 2015 / Karel Dolejší
Osud prezidentské kandidátky Hillary Clintonové je zřejmě kvůli rozrůstající se aféře kolem nakládání s tajnými materiály zpečetěn ZDE. Pokud nebude obviněna Clintonová osobně, rozhodně půjde před soud některý z nejbližších spolupracovníků. Z dalších výrazných demokratických kandidátů tak připadají v úvahu k nominaci dva: Senátor Bernie Sanders a viceprezident Joe Biden. Jenže Sandersovy šance jsou minimální. Jde o "konzervativního levičáka", který zřejmě nenajde dostatečnou podporu ani ve vlastní straně.
Z vnějšího pohledu, který se primárně zajímá o možný zahraničněpolitický kurs příštího amerického prezidenta, by mohl být Biden přece jen lepší alternativou než Clintonová. Ve většině případů má uměřenější názory a například se nijak nepodílel na vyvolání libyjské intervence. Pro běžného Američana však mezi ním a Clintonovou nebude významnějšího rozdílu. Oba v situaci, kdy se stále zřetelněji rýsuje ruptura uvnitř Demokratické strany, reprezentují stejné síly.
Velcí sponzoři Demokratů se neobyčejně často rekrutují z odvětví nových technologií. Ve straně reprezentují křídlo, které v tomto volebním období a zřejmě ještě i v následujícím bude muset nakonec uzavřít nějaký typ nerovného předvolebního kompromisu se slábnoucím křídlem tradicionalistických populistů sociálního státu. Protože však elektorát, který podporuje staré křídlo, reprezentuje zanikající sektory americké ekonomiky, dříve nebo později bude moci vítězné křídlo otevřeně deklarovat svou politiku. Až se tak stane, skončí také rétorika "postkapitalismu" a "elektronické revoluce", která v současném přechodném období kryje křehkou dočasnou alianci s populisty ZDE. Pak bude také řečeno nahlas a naplno, co zatím napsal pouze Joel Kotkin: "Tito lidé jsou technologičtí liberálové. Rovnost je v Silicon Valley věc, na níž nesejde."
Včerejší podnikatelští dobrodruzi si politicky pojistí své monopoly či kvazimonopoly a budou prosazovat politiku podle vlastních představ. Na tradiční střední a nižší třídu už se nebudou muset příliš ohlížet.
Sanders je v mnoha směrech v nevýhodě. Za prvé, jeho křídlo je celkově slabší a dále slábne. Za druhé, v postoji k imigrantům zastává umírněně protekcionistické stanovisko, což mu neumožňuje dostatečně se odlišit od vypjatě protiimigrantské agendy Donalda Trumpa - zatímco liberálové, či snad lépe libertariáni ze Silicon Valley preferují naprostou deregulaci migrace. (V USA má toto vše ekonomický rozměr - na rozdíl od ČR, kde ve hře jsou především vypjaté ideologické motivace a ekonomické zájmy spojené s migranty téměř neexistují.) Za třetí, ačkoliv část radikálních aktivistů obviňuje Sanderse kvůli postoji k migraci z "rasismu", velká část Američanů více se blížících průměrnému voliči jej naopak považuje za "krajně levicového", tudíž nepřijatelného.
Zatímco Republikáni pomalu pracují na konzervativním ultrapravicovém převratu směřujícím k rozvrácení ústavního systému a diskriminaci menšin, Demokraté jsou proti nim stranou konzervativní - "technologické" křídlo hájí stávající globalizovaný kapitalismus se systémem státních garancí pro svůj byznys, Sandersovi populisté by se rádi vrátili až k sociálnímu státu zhruba v roce 1975.
A to je vše, vážení, co se reálně nachází v aktuální politické nabídce pro příští prezidentskou volbu za Velkou louží.
Vytisknout2.6. 2016 / Ivo Barteček
Dokážete si to představit? Večer vás začne honit mlsná, vyběhnete k lednici, otevřete ji a ozve se milé, zdvořilé, ale nesmlouvavé - „Po šesté večerní chceš uzené?“ A vy uslyšíte ten odsuzující podtón, který vás donutí uhnout při manévru rukou a namí...