Francouzský ministr dopravy by Rosu Parksovou vyhodil z autobusu

24. 8. 2015 / Karel Dolejší

Rosa Lee Parksová byla jednou z nejslavnějších amerických aktivistek za rasovou rovnoprávnost. 1. prosince 1955 byla v Montgomery zatčena, když odmítla sedět v sekci autobusu vyhrazené pro "barevné". Šlo o počátek procesu, na jehož konci stála realizace formálně přiznaných, ale dlouho nerealizovaných práv afroamerické menšiny.

Francouzský ministr dopravy Alain Vidalies teď v rozhovoru pro Europe 1 věnovaném zřízení pasažérské krizové linky prohlásil, že by upřednostnil rasovou diskriminaci před rizikem atentátu ZDE.

Francouzský ministr dopravy ovšem není jen rasista - ještě ke všemu je omezený rasista. Kdyby problematice radikalizace některých muslimů rozuměl alespoň trochu, musel by vědět, že je mezi takovými celá řada "bílých", tudíž jím navrhované opatření, jakkoliv samo o sobě nepřijatelné, by nemohlo fungovat. Pokud začnete diskriminovat menšiny kvůli tomu, abyste se údajně vyhnuli rizikům, znamená to navíc, že tyto menšiny naštvete a zvýšíte riziko výskytu dalších problémů.

Ministr, jehož podřízení vloni celkem jistě ve Francii zabili víc lidí, než teroristé - v téměř každé zemi jsou řidiči autobusů "pachateli" řady smrtících nehod zahrnujících velké počty lidí ZDE - se ale možná rozhodl, že problém vyostří a zhorší. Smysl by dávalo, kdyby kolegové z ministerstva vnitra dávali větší pozor a podnikli rázná opatření proti známým radikálům, jako byl pachatel nedávného útoku ve vlaku. Toho úřady vedly v patrnosti, ale přesto proti němu nic nepodnikly. Kdyby existovala politická vůle účinně zasáhnout proti radikálům, nemuseli by Francouzi nyní sledovat přehnané reakce na incident, při němž američtí vojáci odzbrojili střelce ve vlaku a ten se obratem vymlouvá, že zbraň údajně náhodou nalezl v parku...

Alain Vidalies patří k těm, kdo by Rosu Lee Parksovou kvůli barvě kůže raději vyhodili z autobusu. Raději by riskoval rasové nepokoje, než aby si o problému něco bližšího zjistil. Takoví lidé dnes sedí ve vládách. Není divu, že situace vypadá tak, jak právě vypadá.

Imigrace do Evropy
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 24.8. 2015