TO BY BYL SLUŠNÝ STÁT, NA KTERÝ BY ČLOVĚK MOHL BÝT HRDÝ

Představoval bych si, že Česká republika se postaví do čela mezinárodního úsilí pomoci uprchlíkům

24. 8. 2015 / Jan Čulík

Další otřesné fotografie na serveru Daily Mail jsou ZDE

Naivně jsem se domníval, že Československo a Česká republika má tradici lidskosti a dodržování zákona a lidských práv. Jistě, leccos se zkazilo čtyřiceti léty komunismu a následujícím čtvrtstoletím postkomunismu. Masarykova první republika měla jistě četné své mouchy, mimo jiné byla často ostře nacionalistická a diskriminovala Nečechy přesně tak, jak předchozí Rakousko diskriminovalo lidi, kteří nemluvili německy. Přesto však měla dosti podstatný kredit v oblasti lidských práv a poskytla útočiště nejen uprchlíkům z leninského Ruska, ale i uprchlíkům z nacistického Německa.

Doufal bych býval, a byl bych na to nesmírně hrdý, že politikové z mé země se v dnešní otřesné krizi, kdy většina zemí Evropské unie porušuje vůči uprchlíkům platné zákony, podle nichž mají státy povinnost uprchlíky slušně přijmout a zhodnotit a zpracovat jejich žádosti o azyl, projeví aspoň tu nejzákladnější lidskost a aktivně se postaví do čela států, které budou vyžadovat rychlé, efektivní a humánní řešení vzniklé krize.

Jak můžou lidi zůstávat v nečinnosti tváří v tvář takovýmto fotografiím? Fotografie v záhlaví tohoto článků děsivým způsobem připomíná nacistické transporty do koncentračních táborů. Tam, kde vidíme na dobových černobílých fotografiích ze třicátých a čtyřicátých let dvacátého století zoufalství v tvářích lidí, dnes jej vidíme barevně.

Jak může jakýkoliv člověk, jak může jakýkoliv politik zůstávat při pohledu na tyto scény v nečinnosti? Jak může někdo těmto lidem nepomoci a zůstat člověkem?

Byla jen jediná doba za celý můj život, kdy jsem se mohl ztotožnit s převládajícím étosem českého národa a kdy jsem byl hrdý na jednání českých politiků. Bylo to oněch pár měsíců na jaře roku 1968. Od té doby se tento pocit nevrátil už nikdy. Vždycky od té doby jsem se za to, jak Češi a jejich politikové jednají, hluboce styděl,

Nejintenzivněji pociťuji tuto hanbu dnes.

Vytisknout