17. 8. 2015
A náhle už uprchlíci z Calais nejsou nějaké hrozivé ilegální "hejno", ale lidé z masa a krve - někteří jsou to věřící, kteří chodí do kostela, ale především jsou to lidské bytosti. Jako vy a já.
Pořad byl překvapivým svědkem rozrůzněnosti křesťanské víry
Když moderátorka BBC Sally Magnusson procházela uprchlickým táborem v Calais, byla zjevně dojata tím, co tam viděla: většinou muslimy, ale i mnoho křesťanů, prchajících před různými druhy pekla v jejich rodných zemích.
"Je to pozoruhodné, že první, co chtěli udělat, když sem přišli, je vybudovat si kostel," říká Maya Konforti, pracovnice nevládní organizace, působící v táboře. "Chtěli kostel dřív, než chtěli příbytek."
A náhle už uprchlíci z Calais nejsou nějaké hrozivé ilegální "hejno", ale lidé z masa a krve - někteří jsou to věřící, kteří chodí do kostela, ale především jsou to lidské bytosti. Jako vy a já.
Nejpodvratnější na pořadu televize BBC Songs of Praise vysílaného z uprchlického tábora v Calais bylo, že zdůraznil to, co máme navzájem společného. A je to vazba, která překonává národnosti a nezná hranic.
Songs of Praise je nejdéle vysílaný náboženský televizní pořad na světě. Po více než půl století sledují tento pořad nábožných písní v neděli odpoledne v televizi většinou starší lidé.
Pořad Songs of Praise se vysílal z kostela sv. Michala v uprchlickém táboře v Calais. Je to křehká konstrukce, vystavěná z voskového plátna, vyzdobená několika náboženskými plakáty a navštěvovaná křesťany ze Sýrie, z Etiopie a z Eritreji. Jejich bohoslužby jsou jednoduché, věřící zpívají nábožné písně a směřují je především na archanděla Gabriela, žádají ho o pomoc.
Pořad byl překvapujícím svědectvím o síle a rozrůzněnosti křesťanské víry. Nejlépe to vyjádřila poněkud distinguovaně hovořící křesťanka-Angličanka z Kentu. Když byla před kamerou dotazována, proč překročila kanál La Manche, aby lidem v uprchlickém táboře rozdávala jídlo - odpověděla důstojně a jednoduše: "Od toho je tady přece církev!"
Několik slov vysvětlení o tom, o čem je křesťanství a jakou to má vazbu na tábor v Calais. Ano, můžete začít příběhem dobrého Samaritána, anebo Kristem, který říká: "Když jste to udělali pro nejnevýznamnějšího z těchto mých bratrů a sester, udělali jste to pro mne." Ale teologicky je jádrem asi toto: "Už neexistuje ani žid, ani Řek ... protože všichni jsme sjednoceni v Kristu."
Když jste křesťanem, na pasech nezáleží. Křesťani jsou spojeni navzájem vodou křestu a nikoliv nějakou náhodou státní příslušnosti. V Kristu neexistuje ani východ, ani západ. Paradoxně, bez imigrace by v Británii už skoro žádní křesťané nebyli.
Kompletní článek v angličtině ZDE
Vytisknout17.8. 2015
"Dojemná reportáž z křehkého domu bohoslužeb v 'Džungli'" Zatímco mnozí Češi dále pokračují v šíření fanatické nenávisti vůči uprchlíkům, je pozoruhodné zaznamenat, že i britský konzervativní deník Daily Telegraph publikoval v pondělí dvě s uprch...