Ukradl Seymour Myron Hersh story o bin Ládinovi málo známé blogerce?

12. 5. 2015 / Karel Dolejší

Seymour Myron Hersh udělal v životě dvě opravdu důležité věci: Upozornil na masakr v My Lai a mučení v Abú Ghrajb. Kdyby udělal právě jen to, že informoval o faktech, jež zjistil, prokázal by americké společnosti neocenitelné služby. Bohužel, i v těchto kauzách na fakta nabalil neskutečné množství fabulací a vykonstruovaných obvinění, které typicky maskuje údajnými anonymními zdroji.

Fabulace a přehánění spojené s notoricky falešnými prognózami mezinárodních událostí však vyznačují Hershovu práci daleko výrazněji, než dvě story, které jej "udělaly". Nejvíce do očí bijící bylo několik let po sobě stále dokola věštěné bombardování Íránu Bushovou administrativou. Když později došlo na fakta, ukázalo se, že Bush junior nejen že nikdy nevydal rozkazy k náletům, o nichž Hersh "zaručeně a zasvěceně" informoval, ale navíc diplomatickými zákroky v Bagdádu zajistil, že tyto nálety nemohl se souhlasem íránského souseda provést ani Izrael, který již tehdy vyvíjel značný tlak na "likvidaci íránské hrozby".

Hershova kniha o JFK není ani tak hledáním nepříjemných faktů v životní historii přeceňovaného politika, jako spíše zavilým ikonoklastickým počinem, který se dočkal problematické kritické recepce a dokonce se setkal s velmi slabým zájmem čtenářů. Také zde se mocně fabuluje a odvolává na anonymní, nikdy neodhalené zdroje. Když půjdeme na dřeň: Jaký je vlastně rozdíl mezi Hershem a obyčejnými konspiračními teoretiky? Zřejmě jediný: Za zásluhy o odhalení My Lai dostal Hersh svého času Pullitzerovu cenu. Jenže to už je hodně dávno. Mezitím se oceněnému výkonu přiblížil za celý život pouze jednou jedinkrát. U člověka narozeného v roce 1937 je pomalu na čase shrnout, že jeho práce měla dva opravdu strmé vrcholy, jaké mu kdekdo může závidět - a mezi nimi sotva něco, co skutečně stojí za zmínku.

Podobně jako jiný pullitzerovec, Chris Hedges, usvědčený mimo jiné i z vykrádání Hemingwaye, čelí teď i Hersh obvinění, že využil slavného jména k prezentaci cizí ukradené práce v naději, že se na to nikdy nepřijde.

Význam Usámy bin Ládina po 11. září rychle klesal k nule, stal se izolovanou symbolickou figurou na útěku neschopnou cokoliv řídit. Teroristické činy poté prováděly decentralizované organizace nebo byly dílem "osamělých vlků", bez jakékoliv přímé účasti al-Kajdy. Je pravda, že zabití bin Ládina bylo pokusem Baracka Obamy připsat si levný symbolický triumf, zatímco v praxi bezpečnost Spojených států nijak nezvýšilo. Na druhé straně je téměř jisté, že pákistánská služba ISI o přítomnosti bin Ládina v druhém největším posádkovém městě Abottabádu věděla od samého počátku a Američany z nějakého důvodu neinformovala.

Na tom všem není nic k rozporování. Otázka pouze zní: Proč má být oslavován jistý Hersh, který se s největší pravděpodobností jen chlubí cizím peřím?

Vytisknout