25. 4. 2015
Hlava státu: Miloš Zeman
Předseda vlády: Bohuslav Sobotka
Romové byli nadále vystaveni rozšířené diskriminaci. Evropská komise iniciovala soudní řízení proti České republice za diskriminaci romských žáků ve vzdělávání. Bylo odhaleno špatné zacházení s lidmi s mentálními postiženími ve státních institucích. Muslimové čelili ve společnosti rostoucímu nepřátelství.
Policie v říjnu oznámila zahájení šetření údajné manipulace a kupování hlasů romských občanů během komunálních voleb, které ten měsíc proběhly. Podle nevládních organizací monitorujících volby byly praktiky kupování hlasů využity řadou politických stran v několika regionech.
V červnu kritizoval Výbor OSN pro ekonomická, sociální a kulturní práva českou správu za vysoké počty romských žáků v takzvaných praktických školách (bývalých zvláštních školách), které jsou určené žákům s lehkým mentálním postižením. Výbor po vládě požadoval vymýcení praxe, kvůli níž dochází k segregaci romských žáků, a po postupném zrušení praktických škol. Doporučil, aby běžné školy poskytly inkluzivní vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněných prostředí a romských žáků. V září zahájila Evropská komise soudní řízení proti České republice za porušení zákazu diskriminace ve vzdělávání, stanoveného ve směrnici EU o rasové rovnosti. V srpnu, přes čtyři roky po omluvě vlády za nucené sterilizace romských žen, oznámil ministr pro lidská práva návrh zákona, v němž nabídl jednotlivým obětem finanční odškodnění v rozmezí 3500 – 5000 EUR. Podle nevládní organizace Český helsinský výbor bylo v letech 1972-1991 nuceně sterilizováno téměř 1000 žen; ty by měly mít nárok finanční odškodnění.
Vláda v listopadu uznala, že Romové jsou nadále obětí diskriminace v přístupu k ubytování, vzdělání, lékařské péče a na trhu práce. Vládou zadaná Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2013 upozornila na překážky v získávání cenově dostupného bydlení, včetně diskriminace soukromými majiteli. Zpráva také zdůraznila neúměrné zastoupení romských dětí v praktických školách.
Ústavní soud v říjnu odmítl odvolání dvou pachatelů proti délce jejich trestu za žhářský útok na romskou rodinu v dubnu 2009. Dvouletá dívce útočníci způsobili popáleniny na 80 % těla.
V médiích se objevují zprávy o občasných případech vandalismu na pražské mešitě, včetně načmáraných islamofobních vzkazů. Ke konci roku policie incidenty stále vyšetřuje.
V září podepsalo téměř 25 000 lidí petici požadující, aby registrované Asociaci muslimských komunit nebyla přiznána „rozšířená práva“. Zákon o církvích povoluje náboženským organizacím, které jsou registrované alespoň deset let, podání žádosti o „rozšířená práva“, včetně práva vyučovat náboženství ve státních školách a uznávání náboženských svatebních obřadů. Petice požadovala, aby vláda nepovolila otevření muslimských škol, vyučování islámu ve školách státních, ani muslimskou bohoslužbu ve vězeních. Ke konci roku Asociace muslimských komunit o „rozšíření práv“ nezažádala.
Veřejná ochránkyně práv (ombudsmanka) v září uvedla, že Střední zdravotnická škola diskriminovala dvě ženy – uprchlici ze Somálska a žadatelku o azyl z Afghánistánu – tím, že jim zakazovala nošení šátků. Ombudsmanka objasnila, že zákon nezakazuje používání náboženských symbolů ve školách a že zdánlivě neutrální zákaz jakékoli pokrývky hlavy je nepřímo diskriminační. Stížnost somálské studentky k České školní inspekci byla zamítnuta.
Pokračovalo špatné zacházení s pacienty s mentálními postiženími v psychiatrických léčebnách. Organizace Centrum advokacie duševně postižených a Liga lidských práv vládu vyzvaly k okamžitému zákazu síťových lůžek a dalších nehumánních omezovacích prostředků. Ve zprávě hodnotící situaci v osmi psychiatrických nemocnicích zdokumentovaly nevládní organizace nepřetržité používání omezovacích prostředků, jako jsou síťová lůžka, lůžkové popruhy a neregulované podávání nadměrného množství léků. V reakci na zprávu nevládních organizací navštívila ombudsmanka v srpnu šest nemocnic a také zaznamenala důkazy o používání omezovacích prostředků. Kritizovala nedostatek efektivní kontroly jejich používání a požadovala legislativní změny, které by zavedly důslednější mantinely.
V říjnu byly během „týdnu proti antirasismu a xenofilii“ krajně pravicovými hackery napadeny stránky nevládních organizací Český helsinský výbor a Vzájemné soužití. Napaden byl také osobní emailový účet koordinátorky brněnské skupiny Amnesty International; hackeři následně zveřejnili interní komunikaci členů skupiny na svých stránkách. Český helsinský výbor oznámil, že na hackery podá trestní oznámení.
Navzdory plánům vytvořit malý program na přesídlení syrských uprchlíků se vláda v říjnu rozhodla podporu omezit na humanitární asistenci, konkrétně na poskytování akutní zdravotní péče syrským uprchlíkům v Jordánsku.
Zdroj: ZDE
Vytisknout27.8. 2015
Organizace hájící lidská práva čelí globálně největšímu útlaku za celou generaci. Mnoho zemí schválilo zákony omezující jejich činnost. Téměř polovina států světa zavedla předpisy, které omezují práci desetitisíců organizací po celém světě. ...