Ukrajina: Válka je zpět

24. 4. 2015 / Karel Dolejší

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že shromažďování ruských jednotek na hranici s Ukrajinou je důvodem k "velkým obavám" ZDE.

Moskva v reakci na tvrzení Washingtonu, že nedodržuje Minskou dohodu a nadále posiluje "separatisty" na Donbase, obvinila USA, že jejich instruktoři cvičí ukrajinské vojáky přímo v zóně bojů, ačkoliv výcvik měl probíhat pouze na západní Ukrajině ZDE. Washington to popřel a označil za pokus odvést pozornost od ruské eskalace konfliktu a porušování Minské dohody ZDE ZDE. Reportér Guardianu Alec Luhn hlásí, že v oblastech, o nichž se Moskva zmiňuje, neviděl žádného Američana ZDE. Fotograf Petr Shlemovskiy hlásí masivní tankové manévry "separatistů" v okolí Jenakjeva ZDE. Pozorovatelé OBSE opakovaně hovoří o tom, že viděli ruské vojáky pravidelných jednotek. Včera OBSE vydala zprávu, že jí "separatisté" zabránili v kontrole situace ve východní části obce Šyrokyne, kde již řadu týdnů nehledě na "příměří" probíhají tvrdé boje a která je již zcela zničena ZDE. Pozorovatelé rovněž hlásí těžké boje z Doněcka ZDE. OBSE, ani žádná jiná nezávislá instance, ani ukrajinské orgány stále nemohou soustavně kontrolovat velké části státní hranice mezi Ukrajinou a Ruskem, protože "separatistické" orgány to neumožňují.

Profesor New York University Mark Galeotti napsal, že si Západ musí konečně ujasnit, co je "Vova" Putin vlastně zač: Zda kleptokrat, který postavil režim založený na korupci, nebo "křižák", který má řadu jiných plánů nefinančního charakteru a přikrádání je pouhým vedlejším produktem cesty na vrchol moci ZDE.

Galeotti se na základě dlouhodobé specializace na ruské záležitosti (působí i na moskevském MGIMO) přiklání k názoru, že Putin je spíše tím druhým - a v rámci odlišného pojetí racionality, než jaké je běžné v dnešní západní politice, jde o racionálního aktéra, jenž věří ve svou věc. To je samozřejmě mnohem nebezpečnější, než kdyby šlo o pragmatického kleptokrata.

Protože pokusy předstírat, že je Putin spíše prvním než druhým, a že je s ním možno hrát hru podle pravidel, která ani vteřinu nehodlá dodržovat, opakovaně selhávají, je skutečně namístě opustit snění o nějaké formě návratu ke vztahům mezi Ruskem a Západem před ukrajinskou krizí. Místo toho je třeba vážně řešit otázky evropské obrany a bezpečnosti, bez ohledu na jejich (ne)popularitu a aktuální průzkumy veřejného mínění ZDE.

Tato hra má vážná úskalí a nikdo nepopírá, že může být také velmi nebezpečná - nemluvě ani o dlouhodobých rizicích v podobě rozhýbání institucionální dynamiky EU ve směru, který by byl velmi nežádoucí, tj. k masivnímu posilování vlivu zbrojařských korporací na evropskou politiku.

Přesto hra podle pravidel, která by již nadále neignorovala Putinovu hru, představuje prakticky jediný způsob, jak získat šanci na remízu. Dosavadní snahy konfrontovat Putinovu politiku asymetricky "měkkou" mocí v podobě diplomacie a ekonomických nástrojů vedou jen k jednomu: V krátkodobém i střednědobém výhledu Putin v každém střetu nepřestal vyhrávat nad "komunikujícími" západními politiky panicky se obávajícími mocenské konfrontace.

Vytisknout