Každý šestý člověk nad 80 let trpí poruchami kognitivních funkcí

Jak se bránit demenci

23. 4. 2015

Riziko demence je spojeno s délkou života. Čím déle žijeme, tím větší riziko demence statisticky hrozí. Každý šestý člověk ve věku nad 80 let je postižen poruchami kognitivních funkcí, nejčastěji ztrátou paměti, ale také některým z dalších příznaků, jako je prostorová dezorientace nebo problémy s mluvením. Účinná léčba zatím neexistuje, byť americký průzkum z minulého týdne, zda se, odhalil příčinu.

Kardinální je tedy doposud prevence. Podle průzkumu zveřejněného v prestižním lékařském časopise Lancet se zdá, že překvapivou prevencí vůči demenci může být obezita. Toto zjištění je však v rozporu s dosavadním výzkumem, který ukazuje, že dysfunkce doprovázející obezitu, jako je diabetes, vysoký tlak či cholesterol riziko demence naopak zvyšují.

Jaké jsou tedy základní principy prevence?

Hlídejte si tělesnou váhu (BMI).

Studie Lancetu sledovala BMI dvou milionů lidí přes deset let a nejčastěji citovaným zjištěním je: podváha ve středním a vyšším věku zvyšuje riziko demence během následujících 20 let. Výsledky však byly rozporovány jako chybné, protože diagnózy demence bývají různě přesné a časový vztah mezi měřením BMI a nástupem demence zůstává nejasný. Epidemioložka Deborah Gustafsonová že State University of New York říká, že u lidí s vyšším BMI, kteří jsou postiženi demencí, jejich váha následně rychle klesá. Obecně se tedy dá říct, že není dobré ve středním věku trpět ani podváhou, ani nadváhou.

Pravidelně cvičte.

Podle Caerphilly study, která sledovala 3 000 mužů po dobu 35 let, je fyzický pohyb v ekvivalentu 30 minut chůze pětkrát týdně zdaleka nejlepším prostředkem ke snížení rizika demence. Pohyb všechny ostatní faktory snižující riziko demence výrazně překonává.

Včasná intervence.

Demence má velmi pomalý nástup, 15 až 20 let před tím než se projeví klinické příznaky. Finská studie se zaměřila na lidi s kardiovaskulárními problémy (vysoký tlak, cholesterol, diabetes, srdeční problémy, mrtvice), celkem 2 564 lidí doposud bez příznaků demence. Jedné skupině byla nabídnuta včasná léčba, cvičení, dietologické poradenství, mentální trénink a sociální aktivity po dobu dvou let. Byť není studie zatím dokončena, prozatímní výsledky jsou slibné: kognitivní funkce této skupiny lidí jsou na lepší úrovni.

Pečujte o své srdce.

Doug Brown, ředitel výzkumů a vývoje v Alzheimer's Society zdůrazňuje, že ke snížení rizika demence je třeba léčit kardiovaskulární problémy či možná nejdříve. Gustafsonová se domnívá, že lidé by měli být podporování k tomu, aby bralo léky na snížení cholesterolu, vysokého tlapky a regulaci diabetu. Problém je kouření, kuřáci mají 9 45 % větší riziko propuknutí demence a čím více kouříte, tím vyšší riziko je. Když ale přestanete, riziko se sníží na úroveň nekuřáků.

Vzdělávejte se, když jste mladí.

Čím déle se vzděláváte mezi 20 a 30 rokem života, tím menší riziko demence vám hrozí, říká Brown. Jednak mají vzdělanější lidé zdravější životní styl, jednak mají přístup k lepší zdravotní péči, ale smysl dává i to, že v mládí mentálně trénovaný mozek vydrží déle funkční. Vliv mentální aktivity v pozdním věku prokázán není, ale určitě neublíží.

Zdravě jíst, mít vyváženou stravu.

Zdá se , že středomořská strava bohatá na cereálie, ryby, zeleninu a ovoce snižuje riziko demence. Pravděpodobně je to dáno kombinací různých výživových faktorů, nikoliv vlivem jednoho jídla. Tvrdí se to k různých látkách, jako vitamíny B6, B12, C a E, kyselině listové a omega-3 mastných kyselinách, ale chybí průkazné studie. Talíř ryb, oliv a rajčat je asi lepší než tuba potravinových doplňků.

Omezte spotřebu alkoholu.

Opíjení se škodí mozku. Caerphilly study potvrzuje, že spotřeba alkoholu vysoko nad doporučenou mez riziko demence zvyšuje. Předchozí studie ukazují, že ani naprostá abstinence není ve vztahu k demenci dobrá, diskuze být dáno horší socializací takových lidí a sociální interakce je přitom významným faktorem, který nástup demence zpožďuje. Ne ale také možné, že někteří lidé ve středním věku mohou pít relativně bez následků, jiní však mohou mít geneticky zvýšené riziko poškození zdraví alkoholem. Široká shoda je ale na tom, že mnoho alkoholu škodí.

Kompletní text v angličtině ZDE

Vytisknout