22. 4. 2015 / Josef Šmajs
První Den Země byl slaven 22. 4. 1970 v San Francisku. Senátor Gaylord Nelson pověřil studenta Harvardovy univerzity Denise Hayese organizací série protestních setkání s cílem podpořit environmentální hnutí po celých Spojených státech. To mimo jiné vedlo k založení Americké agentury pro ochranu životního prostředí a k přijetí Zákonů o čistotě ovzduší, o čistotě vody a o ohrožených druzích.
Organizace spojených národů začala tento svátek slavit od roku 1971. V roce 1990 byl Denis Hayes opět požádán o zorganizování environmentální kampaně, tentokrát na globální úrovni. Tato akce pomohla připravit světové veřejné mínění na Summit Země v Riu de Janeiru, organizovaný o dva roky později pod hlavičkou OSN. Dnes slaví Den Země víc než miliarda lidí v mnoha státech světa. Tento den se stal největším sekulárním svátkem, který lidé oslavují bez ohledu na původ, víru či národnost.
Proč je planeta Země hodna takového uctívání? Především proto, že je jediným možným domovem všech lidí a kultur v dosud poznaném vesmíru. Není sice jeho středem, jak se domnívali Řekové, ale je jedinečná tím, že s její velikostí, složením a polohou mohla vzniknout čtvrtohorní biosféra a v jejím rámci i člověk jako biologický druh. Je vzácná tím, co stará filosofie i vědy přehlížely: vysokou úrovní přirozené a dnes i kulturní uspořádanosti. Kultura, kterou náš biologický druh vytváří, totiž existenčně závisí na biosféře. A pouze biosféra jako celek je patrně nejmenším relativně autonomním systémem schopným dlouhodobého vzestupného vývoje v čase. Všechny její subsystémy, jedinci, populace, biocenózy i umělá kultura jsou dočasné a nesamostatné, závislé na prosperitě biotického celku.
Měli bychom však vědět i to, že kultura nepatří k řádu přirozenému, k němž patří Země, ale k řádu artificiálnímu – vytvářenému naším biologickým druhem. Jako nebiologická struktura nemohla vzniknout zpředmětněním přirozené genetické informace. K tomu, aby se mohly objevit a udržet první jednoduché kultury, musela vzniknout kulturní, odlišně konstitutivní informace, zakódovaná v pojmech etnického jazyka. Ale její obsah rovněž pochází přírody, vzniká rozpoznáváním a čtením produktů přirozené evoluce. Konrad Lorenz, jehož přírodovědecké zkušenosti můžeme důvěřovat, v této souvislosti dokonce napsal, že „vědecká pravda je něčím, co lidský mozek nestvořil, nýbrž co urval mimosubjektivní skutečnosti, která ho obklopuje“.
Proto ubývání přirozené uspořádanosti Země, které má dne podobu ztráty jedinečných struktur živé a neživé přírody, může lidskou kulturu ohrozit také informačně: zánikem uspořádanosti, kterou, i kdyby se z ní lidé chtěli poučit, už nebudou mít k dispozici.
Vytisknout22.4. 2015
Tisková zpráva Masarykovy univerzity v Brně Původní filozofický koncept nazvaný Ústava Země vydává u příležitosti letošního mezinárodního Dne Země, který připadá na 22. dubna, filozof Josef Šmajs z Masarykovy univerzity. Ukazuje v něm, že by planetě...