Evropská lidová strana v EP: "EU by měla deklarovat, že je připravena jít do války"

Polsko "může posílit ukrajinskou obranu", pokud krize eskaluje

23. 4. 2015

"Nemůžeme vyloučit, že v případě obnovené eskalace vojenských akcí budeme nuceni, spolu s jinými zeměmi, které hodnotí situaci podobně, přijmout rozhodnutí o silnější podpoře ukrajinského státu, včetně obranných kapacit," prohlásil ministr v projevu.

Schetyna v tomtéž projevu také oznámil, že se Polsko bude ucházet o post nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v letech 2018-2019.

List New York Times dnes s odvoláním na anonymní zdroj v administrativě ohlásil pohyb ruských jednotek do blízkosti bojové zóny na Ukrajině. Hlavní vojenský korespondent Michael R. Gordon napsal, že již tak velmi napjatá krize na Ukrajině může znova explodovat.

Rusko "dál rozmisťuje systémy protivzdušné obrany na východní Ukrajině a hromadí síly blízko hranice", napsal list.

"Nikdo, včetně ministerstva zahraničí, si není jist, zda vojenské kroky nejsou přípravou k nové Ruskem podporované ofenzívě, která by Ruskem podporovaným militantům umožnila obsadit dodatečné území," píše Gordon. Tyto pohyby významně redukují reakční čas, který mají Kyjev a jeho západní podporovatelé k dispozici v případě, že by separatisté zahájili všeobecnou ofenzívu.

Velitel ukrajinské obrany v sektoru M Dmytro Gorbunov hlásí, že při útoku (pro)ruské strany na obec Šyrokyne zajišťující obranu strategického přístavu Mariupol protistrana nasadila těžké dělostřelectvo.

Reportér BBC Will Vernon hlásí, že se v této oblasti včera dostal do dělostřelecké palby.

Podle ukrajinského vojenského analytika Dmytro Tymčuka separatisté přisunuli do oblasti Šyrokyne dvě taktické skupiny s pěti tanky a devíti dalšími obrněnými vozidly.

Podle ukrajinského ruskojazyčného listu Novoje vremja separatisté ostřelují z automatických granátometů tepelnou elektrárnu v obci Ščasťja. Ukrajinská rada pro národní bezpečnost a obranu hlásí odražení útoku na tuto obec. 62.ua hlásí ostřelování obytných částí obce Avdějevka z těžkých zbraní. V blízkosti Krymu hlásí ukrajinští pohraničníci narušení vzdušného prostoru ruskými vrtulníky.

Na úterním zasedání skupiny Evropské lidové strany v Evropském parlamentu zaznělo, že nejlepším odstrašením agrese v Evropě je být připraven na válku.

Poslanec Tunne Kelam, který jednání předsedal, prohlásil, že Rusko se stalo protivníkem EU a jeho příštím terčem se stane Pobaltí. Pokud k tomu dojde, kredibilita Západu bude podrobena zkoušce, varoval Kelam. Reagoval zřejmě na slova estonského prezidenta Toomase Ilvese, který nedávno prohlásil, že chybějící závazek NATO bránit jeho zemi by znamenal smrt aliance.

Rumunský poslanec Cristian Dan Preda poznamenal, že většina Rumunů je přesvědčena, že se Putin nezastaví, dokud k Rusku nepřipojí i Podněstří, odtrženou oblast sousedního Moldavska, a to prostřednictvím obsazení jižní části Ukrajiny. Dan Preda je politickým koordinátorem výboru pro zahraniční záležitosti klubu Evropské lidové strany.

Roland Freudenstein, zástupce ředitele a šéf výzkumu stranického thinktanku Martensovo centrum, šel ještě dále, když prohlásil, že si Putin přeje zničit obě rozhodující euroatlantické instituce, EU a NATO, přinejmenším morálně a politicky.

ELS je největším klubem v Evropském parlamentu a nominovala na post předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Stranu podporují někteří nejvlivnější evropští lídři jako například Angela Merkelová.

Freudenstein, který je spoluautorem nedávno vydané brožury "Renesance Západu", zalitoval, že při veškerém povědomí o ruské hrozbě nedošlo k řádné diskusi o připravenosti Evropy na válku.

"To se musí změnit... Musíme říci jasně, že ano, jsme ochotni jít do války za to, co považujeme za existenciální principy budoucnosti Evropy," prohlásil Feudenstein. Západ by měl podle něj obnovit své kapacity vojenského odstrašení, což zahrnuje i odstrašení jaderné.

V Německu se v tuto chvíli jaderné odstrašení NATO skládá z 20 rezavých volně svrhávaných bomb typu B-61, které mohou být zničeny jediným úderem ruských sil. To jsou věci, které musíme změnit," tvrdí Freudenstein. Současně připustil, že tyto záležitosti je extrémně složité veřejně vysvětlovat.

Podle Freudensteina by Západ měl Rusku sdělit "Ano, slyšíme vás, rozumíme co říkáte, my jsme prostě přesvědčeni, že to je úplně špatně." Podle něj Rusové vůbec nedokáží pochopit, že sousední státy považují společnou sovětskou minulost za něco strašného.

Ti kdo očekávají, že se vztahy s Ruskem vrátí do normálu, podle Freudensteina podléhají klamu. Krize ve vztahu s Ruskem podle něj skončí teprve tehdy, až Vladimir Putin opustí Kreml, "v jakémkoliv stavu".

"Je to hra s nulovým součtem," varoval a upozornil, že jeho thinktank připravil další brožuru věnovanou reakcím na ruskou propagandu.

Místopředseda stranické skupiny poslanec Jacek Saryusz-Wolski vtipkoval, že v přítomnosti "tolika jestřábů" nemusí hovořit. Měl tím na mysli europoslance Elmara Broka z CDU, předsedu výboru pro zahraniční vztahy, europoslankyni Sandru Kalniete z Lotyšska, místopředsedkyni skupiny ELP pro politiku sousedství, litevského europoslance Gabrielia Landsbergise, zpravodaje EP pro stav vztahů EU-Rusko, a další.

Saryusz-Wolski tvrdil, že středoevropské a východoevropské státy dlouho varovaly před skutečnými úmysly Vladimira Putina, ale tato varování byla západními partnery odmítána jako "protiruská". "Ti kdo se zmýlili by to měli uznat," řekl poslanec. Zároveň dodal, že lidé jako Boris Němcov, Andrej Sacharov nebo Anna Politkovskaja byli také Rusové.

"Nejlepší způsob, jak ovlivnit ruskou společnost, je ukázat, že je možný jiný život, také v postsovětské sféře. Pokud vyhrajeme na Ukrajině, jednoho dne vyhrajeme v Rusku. Pokud na Ukrajině selžeme, Putin zvítězí," řekl polský europoslanec.

"Čas rozhovorů a přesvědčování končí. Je čas na tvrdou politiku, realistickou politiku, a soustředění se na obranu a bezpečnost, protože východní křídlo EU se cítí vitálně, existenciálně ohroženo," dodal.

"A poslední slovo těm, kdo v této místnosti chybí. [Lídrům EU, kteří se dnes účastní mimořádného summitu.] Jižní křídlo Unie se nedočká pochopení východního křídla EU ve věci přistěhovalectví, pokud dál nebude chápat, nebo bude odmítat chápat, východní existenciální hrozby."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Podrobnosti v ukrajinštině: ZDE

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout