16. 4. 2015 / Karel Dolejší
Oblíbený ministr financí a pravděpodobný vítěz příštích voleb, takto miliardář, si přihazuje zakázky ze státního rozpočtu (například ZDE). Takový střet zájmů při zacházení se státní kasou však voličům nevadí. Jak ukázal nedávný průzkum ZDE, Češi se naopak spíše smíří s tím, že někdo zabije zloděje, než s faktem, že někdo žije ze sociální podpory, na niž se mimochodem vynakládá zlomek procenta státního rozpočtu. Ministryně Marksová to dobře ví - a tak chce opět zavést povinné práce pro nezaměstnané honorované celými 15 Kč na hodinu ZDE.
Základní sazba minimální mzdy od 1. 1. 2015 činí 55 korun na hodinu ZDE. Práce uchazeče o zaměstnání podle Marksové však bude téměř čtyřikrát levnější. Podnikatelé s kontakty schopní využívat takového zlatého dolu již jistě jásají. A když uchazeč o zaměstnání odmítne pracovat za 27 % minimální mzdy, dostane existenční minimum, tj. 2 200 korun měsíčně.
Češi jsou zřejmě národem "cyklistů". Potichu se smířili s tím, že se za pokrok považuje, když činy vysoce postavených osob kdysi starostlivě skrývané před veřejností se stávají záležitostmi div ne vystavovanými na odiv. Už se nepoměřují s Babišem a nevadí jim, že dělá věci, za které měl už předvčerejškem odejít z funkce ministra. Porovnávají se s těmi, kdo jsou na tom hůře než oni. A chtějí, aby se tito lidé měli zle a úřady jim udělaly ze života peklo. Zabít je prý nic proti zločinu žití z podpory. Že si na ni dotyčný třeba mnoho let platil a nyní v těžké situaci čerpá, to se neřeší.
Kaj Leers píše o "levicových dinosaurech" v Evropě, kteří buď frustrují voliče tím, že provádějí pravicová opatření, nebo zase tím, že se snaží opakovat starou nefunkční keynesiánskou politiku jako administrativa Francoise Hollandeho ZDE. Jak vidět, ČSSD si vybrala první možnost, zatímco v opozici vůči ní se pomalu formují příznivci druhého katastrofálního přístupu.
Drábkování s Marksovou má však vynikající výhodu v tom, že ve svém sbližování s asociální pravicí vychází vstříc lidovému sentimentu. Má tedy šanci poskytnout pracujícímu lidu zvrácenou satisfakci v podobě obtěžování těch, kdo jsou na tom nejhůře a musejí se tak či tak vždy smířit s tím, co jim stát kdy udělá. Na Babiše si ČSSD samozřejmě netroufne, zato se však rozhodla vozit po nezaměstnaných a na nich demonstrovat, že vnímá nálady veřejnosti. Je to velmi podobné přístupu ministra vnitra k problematice uprchlíků. To "lidové", co je hodno pohrdání, se stává pro sociální demokraty hotovým pokladem.
"Měníme zemi k lepšímu", hlásalo volební logo ČSSD. "Asi jako hyeny?", sluší se dnes dodat.
A myslíme to upřímně...
Vytisknout23.4. 2015 / Milan Mundier
„Prosadíme dobře fungující stát.“ Tak zněl slogan sociální demokracie před parlamentními volbami v roce 2013. O rok později - před volbami komunálními a senátními - byl nahrazen sloganem novým: „Měníme zemi k lepšímu.“ Ale je to pravda? Prosaz...