Způsob financování školství vede k poklesu úrovně

16. 4. 2015

Od roku 1992 do roku 2013 jsem učil na nejrůznějších středních školách, píše Jaroslav Obermajer, mohl jsem pozorovat jak den ode dne je kvalita výuky i výchovy horší a horší. Ten kdo sám neučil si to v žádném případě nedokáže představit, to mi věřte. 

Příčin poklesu úrovně vzdělávání a výchovy je celá řada, ale chtěl bych se zmínit jen o té nejpodstatnější. Díky nevhodnému způsobu přidělování peněz školám systémem "na žáka" dochází k tomu, že střední školy velice ochotně přijímají ke studiu i žáky s velice špatným prospěchem ze základní školy a to často dokonce bez přijímacích zkoušek. 

Činí tak z jednoduchého důvodu - čím více studentů (bez ohledu na jejich studijní předpoklady) přijmou tím více budou mít peněz. Z téhož důvodu školy obvykle nevyloučí ani studenty s katastrofálními studijními výsledky a s ohromnou (mnohdy podivně omluvenou) absencí. 

Výsledkem je to, že úroveň studentů i jejich píle je velice nízká. Celý systém již dávno snadno prokoukli, takže jim absolutně chybí motivace ke vzdělávání se. Uvědomit bychom si měli, že kvantita ještě neznamená kvalitu. O tom, že ani na vysokých školách není situace uspokojivá svědčí i názory Františka Koukolíka, který uvádí ve své nejnovější knize Češi, že předpokladem pro úspěšné studium vysoké školy je IQ 120 a více. 

A takovéto IQ dosahuje necelých deset procent populace. Na vysokých školách ale studuje třikrát více studentů, což logicky vede ke snižování nároků na studenty a ke snižování úrovně vzdělanosti absolventů. Je tak zbytečně plýtváno prostředky daňových poplatníků i rodičů studentů, jejichž předpoklady nesplňují požadavky kvalitních vysokých škol. 

I zde zcela jistě platí, že méně je někdy více. Nejde přece o to, aby co nejvíce lidí mělo doma vysokoškolský diplom, ale aby absolventi vysokých škol něco skutečně uměli. A to nemluvím o tom, že na některých soukromých školách si studenti své maturitní vysvědčení, nebo dokonce vysokoškolský titul v podstatě kupují za peníze svých bohatých rodičů. Právnická fakulta v Plzni určitě nebyla jediná, která si takto počínala.

Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Čtvrtek 16.4. 2015