Způsob financování školství vede k poklesu úrovně
16. 4. 2015
Od roku 1992 do roku 2013 jsem učil na nejrůznějších středních školách, píše Jaroslav Obermajer, mohl jsem pozorovat jak den ode dne je kvalita výuky i výchovy horší a horší. Ten kdo sám neučil si to v žádném případě nedokáže představit, to mi věřte.
Příčin poklesu úrovně vzdělávání a výchovy je celá řada, ale chtěl bych se
zmínit jen o té nejpodstatnější. Díky nevhodnému způsobu přidělování peněz
školám systémem "na žáka" dochází k tomu, že střední školy velice ochotně
přijímají ke studiu i žáky s velice špatným prospěchem ze základní školy a
to často dokonce bez přijímacích zkoušek.
Činí tak z jednoduchého důvodu -
čím více studentů (bez ohledu na jejich studijní předpoklady) přijmou tím
více budou mít peněz. Z téhož důvodu školy obvykle nevyloučí ani studenty s
katastrofálními studijními výsledky a s ohromnou (mnohdy podivně omluvenou)
absencí.
Výsledkem je to, že úroveň studentů i jejich píle je velice nízká.
Celý systém již dávno snadno prokoukli, takže jim absolutně chybí motivace
ke vzdělávání se.
Uvědomit bychom si měli, že kvantita ještě neznamená kvalitu.
O tom, že ani na vysokých školách není situace uspokojivá svědčí i názory Františka Koukolíka, který uvádí ve své nejnovější knize Češi, že
předpokladem pro úspěšné studium vysoké školy je IQ 120 a více.
A takovéto
IQ dosahuje necelých deset procent populace. Na vysokých školách ale studuje
třikrát více studentů, což logicky vede ke snižování nároků na studenty a ke
snižování úrovně vzdělanosti absolventů. Je tak zbytečně plýtváno prostředky
daňových poplatníků i rodičů studentů, jejichž předpoklady nesplňují
požadavky kvalitních vysokých škol.
I zde zcela jistě platí, že méně je
někdy více. Nejde přece o to, aby co nejvíce lidí mělo doma vysokoškolský
diplom, ale aby absolventi vysokých škol něco skutečně uměli.
A to nemluvím o tom, že na některých soukromých školách si studenti své
maturitní vysvědčení, nebo dokonce vysokoškolský titul v podstatě kupují za
peníze svých bohatých rodičů. Právnická fakulta v Plzni určitě nebyla
jediná, která si takto počínala.
Vytisknout