Zemřel Günter Grass, magický realista a černé svědomí SPD

13. 4. 2015 / Karel Dolejší

Nejslavnější poválečný německý spisovatel Günter Wilhelm Grass, který dnes zemřel ve věku 87 let, kombinoval magický realismus v literatuře s reálným politickým aktivismem. Souběžně s tím, jak nasvěcoval nežádané a skrývané detaily německé minulosti, pokoušel se kdysi přinést Německu také lepší budoucnost. Přímočará podpora SPD v 60. a 70. letech ovšem nakonec uvolnila prostor příkré distanci vůči znovusjednocení Německa - již mnozí kolem vnímali div ne jako vykoupení a konec dějin - když se Grass se svou v podstatě ještě dětskou zkušeností z SS začal obávat starých německých běsů. V závěru života se stal velmi kontroverzní postavou, když napadl nekriticky proizraelskou politiku německé vlády a spolupráci na budování izraelských jaderných kapacit.

Kampaň, jíž byl Grass vystaven po dubnu 2012, kdy publikoval politickou báseň "Was gesagt werden muss" (Co musí být řečeno) ostře se distancující od německého prodeje ponorek Izraeli - ponorek, na nichž jsou umístěny izraelské jaderné zbraně - byla záměrně zkratkovitá a neférová. Neexistuje přirozeně vůbec žádné přímé spojení mezi autorovými dětskými zkušenostmi z dob nacistického režimu a jeho zralými postoji po osmdesátce. Jako u mnoha umělců lze hovořit o problematických proporcích toho, kolik toho k čemu říkal a jak případně přeháněl, ale to neznamená, že skutečnost, která ho znepokojovala, neexistuje a vše je v pořádku. Grassova možná mnohdy jednostranná senzibilita vyrůstala z mimořádně poctivého úsilí vyrovnat se s ranou životní zkušeností, která mu nedávala spát. Cítil stará německá strašidla, jež poznal na vlastní kůži, silněji a intenzívněji než ti, pro něž jsou pouze propagandistickou kategorií - možná někdy dokonce i tam, kde je mohl zahlédnout jedině on sám. Možná dělal chyby, ale vždy ve snaze nikdy nedopustit návrat toho, co zblízka poznal. Ve skutečnosti je s podivem, že se v Německu, kde jsou jaderné zbraně tak mimořádně nepopulární, o kauze ponorek pro Izrael dávno před Grassovým vystoupením nemluvilo a nepsalo mnohem více.

Podobně jako jiný velikán poválečné německé kultury, Jürgen Habermas, Grass svůj přímý dotek s nacismem během života zpracoval velmi důkladně. Stal se přesvědčeným demokratickým Evropanem prolamujícím přehrady nenávisti mezi Němci a Poláky a jeho "Gdaňská trilogie" ho na pomyslných stupních zásluh situuje o mnoho poschodí výše než pisálky, kteří mu škodolibě na náhrobek malují hakenkrajce.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 13.4. 2015