Ruský vojenskoprůmyslový komplex prorůstá do rozvědky

8. 4. 2015 / Karel Dolejší

Meňšikov krátce pracoval pro Putina jako šéf Hlavního direktorátu speciálních programů (GUSP). Předtím v 90. letech pracoval ve vedení centrální banky v Petrohradě, ale v roce 2003 byl jmenován generálním ředitelem zbrojovky Almaz-Antej. Meňšikov vytvořil z této společnosti první ruský zbrojařský holding. Teprve vloni v březnu odsud odešel do prezidentské administrativy věnovat se otázkám zpravodajského charakteru.

Společnost Koncern VKO Almaz-Antej (Концерн ВКО "Алмаз-Антей"), kterou Meňšikov budoval, se zaměřuje zejména na vývoj a výrobu technologií v oblasti protivzdušné a protiraketové obrany. Jedná se o firmu, která se podle posledních dostupných dat pomalu tlačí do první desítky světových prodejců zbraní ZDE. Zahrnuje celkem 46 podniků a výzkumných institucí a vyrábí zbraňové systémy protivzdušné/protiraketové obrany (např. S-300, Buk, Pečora, Tor, Štil, Gipka), radary PVO/PRO i modely určené pro pozemní průzkum či automatizované systémy řízení a velení.

V sovětských dobách moc v Rusku stávala na "třech nohách" - komunistické straně, armádě a službě KGB. Po definitivním "vyčištění" strany od reformátorů za Brežněva a po masivních investicích do armády komplikujících ekonomickou situaci nad možnou míru zvladatelnosti v 80. letech pouze KGB představovala modernizační prvek.

V dnešním Rusku se zase tak mnoho nezměnilo, jen roli ideologického svorníku místo komunistů v omezené míře převzala pravoslavná církev. Hlavní roli v ruské politice již od dob Jurije Andropova hrály kádry z KGB (později FSB), což vyvrcholilo nástupem bývalého rozvědčíka Vladimira Putina do funkce prezidenta. V politickém a sociálním ohledu byla FSB stále jediným prvkem prosazujícím alespoň umírněnou modernizaci.

Během druhého funčního období se Vladimir Putin prostřednictvím velmi silně podporovaného ministra obrany Anatolije Serďukova pokusil omezit vliv konzervativního vojenskoprůmyslového komplexu, avšak neuspěl a musel ustoupit. Nyní se jeden z vedoucích kádrů vojenskoprůmyslového komplexu dostává do čela služby FSB.

To signalizuje, že se Rusko dostává do podobné situace jako v 70. letech. Síly prosazující politickou a společenskou modernizaci, byť i v omezené míře jako "pragmatici" z FSB, jsou poraženy a modernizace byla opět kanalizována pouze do technické oblasti.

Vytisknout