Symbióza: Ebola a neoliberální kapitalismus

23. 10. 2014

Minulý týden jsme byli svědky přenosu infekce z člověka na člověka na třech kontinentech. A to je jen začátek, co říkáte?

Malárie přirozeně zasahuje tropické oblasti, kde žijí převážně chudí lidé. (Ne tak docela, ještě v 19. století se hojně vyskytovala například i na Krymu - KD.) Ebola historicky vzato zasáhla pouze Afriku. Lékařský výzkum je drahý a obyčejně tažen soukromými investicemi, které jsou motivovány ziskem, ne službou. Takže zatímco malárie dál devastovala třetí svět a ebola setrvávala v skrytu jako časovaná bomba, zdravotnický průmysl obojí z největší části ignoroval a vynakládal peníze na ziskovější podniky, jako je vývoj léků proti erektilní disfunkci osmdesátníků.

Zatímco korporátní peníze na výzkum míří do ziskovějších produktů, boj s nemocemi jako ebola zůstává na veřejném sektoru. Po celé Africe, kde kolonialismus drancoval zdroje a neoliberalismus zatížil vlády strukturálním dluhem, není veřejný sektor moc silný a často nesvede zajistit ani základní infrastrukturu pro zásobování vodou nebo vzdělání. Rozvinutý a pokročilý zdravotnický sektor nevznikl. To ponechává kontinent na milost a nemilost americké a evropské filantropii, která je však často více přitahována atraktivnějšími a módnějšími případy, jako záchrana divoké přírody nebo nenávist k eminentně nenáviděníhodnému ugandskému válečnému podnikateli Josephu Konymu.

Apatie prvního světa vůči ebole pokračovala i poté, co před šesti měsíci propukla stávající epidemie, která se postupně rozšířila do sedmi zemí a nejhůře zasáhla Sierru Leone, Libérii a Guineu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout